Bez účasti donbaských vojsk nebude normandský summit, oznámil Zelenskyj

ČTK ČTK
Aktualizováno 10. 10. 2019 23:39
Bez oddělení znepřátelených stran na východoukrajinském bojišti nebude svolán summit normandské skupiny, sdružující Ukrajinu, Rusko, Německo a Francii. Na tiskové konferenci v Kyjevě to ve čtvrtek řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud se ale summit sejde, bude mít podle něj Ukrajina možnost vrátit se i k diskusi o anektovaném Krymu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. | Foto: Reuters

O oddělení jednotek ukrajinské armády a bojovníků samozvaných "lidových republik" na Donbasu rozhodli počátkem října účastníci mírových rozhovorů v Minsku. První podobná operace se už v červnu uskutečnila u obce Stanycja Luhanska, další dvě měly následovat v lokalitách Zolote a Petrivske. Pondělní ani středeční pokus ale nevyšel, protože podle Kyjeva povstalci neustali v ostřelování ukrajinských pozic.

Vytvoření nárazníkové zóny, ale i uznání samosprávného statusu povstaleckých zón, s nímž Kyjev po dlouhém váhání vyslovil v Minsku souhlas, se mělo stát předpokladem summitu normandské skupiny. Schůzka nejvyšších představitelů čtyř zemí může být šancí k definitivnímu ukončení krveprolití v Donbasu, které si od roku 2014 vyžádalo přes 13 tisíc lidských životů a z domovů vyhnalo přes milion lidí.

Kromě svolání normandského summitu, který se od roku 2016 neuskutečnil, Zelenskyj nevylučuje ani přímé osobní setkání s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. "O takové schůzce nikdo nemluví, všichni jsou proti. Ale řeknu vám jedno: takové setkání musí být, chceme-li válku (na Donbasu) skončit," prohlásil ukrajinský prezident. V telefonických kontaktech s Putinem bude podle svých slov pokračovat v zájmu výměny zajatců.

Summit normandské skupiny by podle Zelenského mohl otevřít i problém ukrajinského Krymu, který Rusko na jaře 2014 okupovalo a anektovalo. "Dnes neexistuje jiná platforma, kde by bylo možné tento problém posoudit," řekl ukrajinský prezident, podle něhož je krymský problém "složitá historie".

Zelenskyj obvinil svého předchůdce v prezidentském úřadu Petra Porošenka, že sabotuje oddělení vojsk na východě země a podněcuje nacionalisty ke zmaření mírového procesu. Několik stovek radikálů se podle Kyjeva ve středu vydalo k obci Zolote ve snaze oddělení vojsk bránit.

"Porošenkovi jde jen o pokračování války a nový majdan," řekl Zelenskyj novinářům s odkazem na lidové povstání na kyjevském náměstí Nezávislosti (majdanu Nezaležnosti) v roce 2014. Nacionalistická opozice i Porošenko se svými stoupenci tvrdí, že nová ujednání z Minsku jsou kapitulací před Ruskem a zradou ukrajinských národních zájmů.

Zelenského "press-maraton" v kyjevské tržnici trval podle listu Ukrajinska pravda jedenáct hodin. Tím podle ruské redakce BBC překonal i světový rekord v podání běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který se předloni s novináři bavil sedm hodin a 21 minut. Ani nemluvě o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi, jehož nejdelší tisková konference trvala čtyři hodiny a 47 minut.

Zelenskyj svou výdrží podle serveru Newsru.com zastínil i jiné mistry dlouhých projevů, jako býval někdejší kubánský vůdce Fidel Castro či již zesnulý venezuelský prezident Hugo Chávez, který jednou ve svém nedělním programu dokázal vtipkovat, vyprávět, zpívat a odpovídat osm hodin a šest minut, a to za třicetistupňového vedra.

Video: Stačilo málo a zastřelili mě. Lidé v Donbasu jsou zoufalí, líčí reportér

Video: Reuters
 

Právě se děje

před 13 minutami

USA podpořily Hongkong, Peking to označil za vměšování

Americká Sněmovna reprezentantů schválila tři zákony, jimiž podpořila demonstranty v Hongkongu, kteří ve velkoměstě bojují za posílení demokracie.

Přijatá opatření se nelíbí Pekingu, který Washington vyzval, aby se nevměšoval do záležitostí Číny. Hongkongští prodemokratičtí zákonodárci zároveň přerušili výroční proslov Čínou podporované správkyně města Carrie Lamové.

Jeden z návrhů zákona přijatých v úterý dolní komorou amerického Kongresu odsuzuje kroky Číny při řešení situace v Hongkongu. Demonstranti zde už několik měsíců protestují proti plíživému omezování svobod ze strany Pekingu a dožadují se demokratických reforem.

před 23 minutami

V Katalánsku policie zadržela 25 demonstrantů, zraněných je nejméně 74

Pětadvacet osob zadržela policie při úterních demonstracích v Barceloně a dalších katalánských městech, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky.

Potyčky s policií, v něž úterní demonstrace mnohdy přerostly, si vyžádaly nejméně 74 zraněných, informoval dnes list La Vanguardia. Španělská vláda násilí odsoudila a uvedla, že jejím cílem je zachovat v Katalánsku bezpečnost.

Nejvíce lidí místní policie podle listu La Vanguardia zadržela během střetů ve městě Tarragona (13), dalších osm ve městě Lleida, tři v Barceloně a jednoho ve městě Sabadell.

před 48 minutami

Írán už od léta drží francouzského vědce i jeho kolegyni

Íránské úřady zadržely a uvěznily francouzského vědce Rolanda Marchala z Pařížského institutu politických věd, informoval list Le Figaro. Teherán Marchala drží podle deníku už od léta, a to společně s jeho francouzsko-íránskou kolegyní Faribou Adelkhahovou, o jejímž zadržení psala íránská média v červenci. Vědkyně byla zatčena pro podezření ze špionáže, důvod Marchalova zadržení zatím není jasný.

Marchalovi tamní úřady povolily setkání s francouzskými diplomaty a přesunuly ho do běžné věznice. V případě Adelkhahové Teherán v říjnu oznámil, že požadavek Francie na propuštění šedesátileté vědkyně s dvojím občanstvím je vměšováním se do vnitřních záležitostí Íránu a vyřešení situace nijak nepomůže.

Další zprávy