Brusel - Jednání budou tak tvrdá, že při nich bude ze stropu padat obložení, říká o brexitu britský ministr zahraničí Boris Johnson.
Naráží na to, že Británie a 27 zbývajících zemí Evropské unie mají rozdílné představy o podmínkách samotného "rozvodu", ale i dalších vztahů poté, co Británie z unie vystoupí.
Postoj EU by v sobotu na mimořádném summitu v Bruselu měli schválit premiéři nebo prezidenti členských zemí. Návrh jejich společného prohlášení má Aktuálně.cz k dispozici.
V textu by EU měla stanovit několik klíčových priorit pro jednání s Brity.
Chce například, aby Londýn zaplatil všechny své finanční závazky, které už dřív slíbil například v rámci evropského rozpočtu. To je pro Česko důležité hlavně kvůli čerpání evropských fondů.
Unie taky trvá na tom, aby Britové respektovali práva Evropanů, kteří v Británii žijí a pracují. Podle odhadů se to týká více než tří milionů lidí, z toho necelých 40 tisíc Čechů. Naopak zhruba milion Britů žije v jiných zemích unie.
Existuje i "černý scénář"
Lídři států unie zdůrazňují, že se chtějí dohodnout. "Je to v nejlepším zájmu obou stran. EU bude tvrdě pracovat, aby k dohodě došlo," stojí v návrhu společného prohlášení sedmadvacítky.
Evropští premiéři nebo prezidenti jsou ale zároveň připraveni i na krach jednání.
Británie by v takovém případě z unie odešla v březnu 2019 bez jakékoliv dohody. A taky bez shody na tom, jak budou vypadat vzájemné vztahy po brexitu.
Evropští politici připouštějí, že je to černý scénář. Zároveň si jsou ale jisti, že by výrazně větší škody přinesl Británii než zemím unie.
Do unie míří více než 40 procent britského exportu a EU je pro Británii jednoznačně nejdůležitějším obchodním partnerem. Britské podniky proto na vládu tvrdě tlačí, aby se s unií dohodla.
Britská premiérka Theresa Mayová už v poslední době několikrát připustila, že její země bude muset v řadě ohledů slevit ze svých původních tvrdých požadavků.
Londýn bude muset respektovat pravidla
Ohledně budoucích vztahů po brexitu trvá sedmadvacítka na jednom základním principu. "Nečlenský stát EU nemůže mít lepší podmínky než členský," opakuje Jan Král, který vede Sekci pro evropské záležitosti při českém Úřadu vlády.
Země EU souhlasí s britským požadavkem, aby i po brexitu zůstal vzájemný obchod co nejsvobodnější. Zároveň ale dávají jasně najevo, že si Británie nemůže zachovat výhody členství, aniž by plnila povinnosti, které s ním souvisí.
Londýn si nemůže jen "vyzobat třešničky na dortu", řekla mezi jinými i německá kancléřka Angela Merkelová.
Británie tak získá snadný přístup na klíčový evropský vnitřní trh jen tehdy, pokud bude respektovat jeho pravidla. Příkladem jsou třeba práva spotřebitelů nebo podmínky pro poskytování státní pomoci firmám.
Nad tímto uspořádáním taky musí dohlížet někdo, kdo bude schopný jeho podmínky vynutit. Podle zemí unie by to měl být Soudní dvůr EU, jeho dohled ale Britové odmítají.
Evropské státy pak taky mluví o tom, že i po brexitu musí zůstat zachována úzká spolupráce s Británií v bezpečnostní oblasti - například v boji proti terorismu. S tím Britové souhlasí.
Nejdřív podmínky rozchodu
Státy EU včetně Česka trvají na tom, že Britové ale nejdřív musí přistoupit na základní podmínky "rozvodu" - jako je zmíněné finanční vyrovnání a zajištění práv evropských občanů v Británii.
Teprve poté budou ochotny jednat o tom, jak budou vypadat vztahy po brexitu.
Kdy tato druhá etapa začne, opět rozhodnou lídři členských zemí sedmadvacítky.
Jménem unie bude s Brity vyjednávat Evropská komise v čele s hlavním vyjednavačem, kterým je Francouz Michel Barnier. Každý jeho zásadnější krok ale budou muset nejdřív schválit země unie. Ty tak budou mít hlavní slovo.
