Chlapce krátce poté, co ho zdravotníci odnesli na kontrolu, převzali zaměstnanci úřadu na ochranu dětí. Prošli zadním východem, naložili ho do auta a odvezli pryč.
Lékaři poslali sedminásobnou matku domů a řekli jí, ať čeká na dopis od soudu, ve kterém se dozví, kdy bude moct syna navštívit. Při čekání na dopis, který nikdy nepřišel, žena zjistila, že podobnou zkušenost mají i další rodiny. Ty stejně jako ona patří k původním obyvatelům Brazílie.
In Brazil, indigenous people are fighting to keep their children
— Tribal Army (@TribalArmy) April 23, 2020
"Now, in Dourados, indigenous people are fighting to keep their children, who are being removed from their families at an alarming rate. The families are in an untenable situation." https://t.co/I21zVa4K7t
Zpráva brazilské Národní nadace pro indiány (FUNAI) uvádí, že ve městě Dourados tvoří děti domorodců až 70 procent všech dětí odebraných z péče rodičů. Většina z nich je odebrána pro zanedbání péče a špatné domácí podmínky. Jak ale píše magazín National Geographic, který přinesl příběh Élidy de Oliveirové, brazilský federální zákon zároveň uvádí, že nedostatek materiálních zdrojů není důvodem ke ztrátě nebo pozastavení rodičovských práv.
"Říkají, že naše děti jsou špinavé. Samozřejmě že jsou. Žijeme z půdy a vaříme na otevřeném ohni," píší v dopise, který cituje server The Intercept, ženy z domorodých kmenů. Mnoho z nich žije v domech bez připojení k elektrické síti a bez tekoucí vody.
"Když nemáte krásný nábytek, řeknou, že vaše rodina není způsobilá k vychovávání dítěte," dodává v reportáži serveru Flávia Poty Rendyová, jedna z vůdkyň místních žen.
Drogy, alkohol a násilí
"Drtivá většina z nich žije v bídě," řekl o dětech domorodců soudce Zaloar Martins de Souza, který rozhoduje i o případu Oliveirové a jejího syna. Podle něj chudoba často vede k násilí, užívání drog a alkoholismu. "Alkohol a drogy jsou dvě největší zla pro původní obyvatele," líčí agentuře Reuters.
Tento argument však není podle antropologa Diogenese Cariaga důvodem k hromadnému odebírání dětí z jejich rodin. "Původní obyvatelé nemohou být všichni vnímáni jako násilníci," vysvětluje.
Oficiální důvod, proč byl odebrán syn Oliveirové, byl však jiný. Soud řekl, že není jeho biologickou matkou. Přestože testy DNA daly Oliveirové za pravdu, chlapec se ani po pěti letech nevrátil domů a soud rozhodl, že zatím zůstane v dětském domově. Konečný verdikt o tom, zda se dítě vrátí, nebo půjde k adopci, zatím nepadl. "Uvidíme, jaké mají vztahy. Už je to několik let, co byli rozděleni," říká k tomu de Souza.
Ztráta kultury a půdy
Neziskové organizace zabývající se situací původních obyvatel v Brazílii upozorňují, že děti přicházejí kromě rodiny také o právo na svou kulturu, jazyk a spojení s komunitou. "To, co se děje, je genocida původních obyvatel. Není v zájmu státu dát původním obyvatelům sílu, dát jim hlas," uvedla pro National Geographic Alice Richaová, která ve městě Dourados pracuje jako sociální pracovnice.
Proti tomu však vystupuje Monica Roberta Marin de Medeirosová, ředitelka dětského domova, kde skončil i syn Oliveirové. "Původní obyvatelé (v našem dětském domově) nejsou izolovaní jako ti z Amazonie. Tyto děti nejsou izolované, chtějí počítače, tablety a mobilní telefony," říká.
Aktivisté upozorňují také na odtržení obyvatel od jejich území, které se postupem let s dalšími nařízeními vlád stále zmenšuje. Domorodé kmeny musí ustupovat těžařům a zemědělcům a jsou přesouvány na málo úrodnou půdu, která je nedokáže uživit. To je podle magazínu National Geographic dalším argumentem, který úřady používají k obhajobě odebírání dětí.
"Bez území nemáme zdravotní péči, bez území nemáme vzdělání a bez území přicházíme o naše děti," říká ve videu Jaqueline Goncalvesová, vůdkyně kmene Kaiowá.
