Berou matkám i pár dní staré novorozence. Děti brazilských indiánek končí v ústavech

Jana Václavíková Jana Václavíková
10. 5. 2020 13:57
Na počátku roku 2015 porodila Élida de Oliveirová ve městě Dourados na jihu Brazílie chlapce. O týden později svobodnou matku zastavila místní zdravotnice a objednala ji i s dítětem na kontrolu na poliklinice. Když tam indiánka přišla, sedla si do čekárny, zatímco jejího syna vážili a očkovali. Nebo si to alespoň myslela. Po dlouhém čekání zjistila, že jejího osmidenního syna úřady odvezly.
Dívka z brazilského kmene Kaiowá.
Dívka z brazilského kmene Kaiowá. | Foto: Reuters

Chlapce krátce poté, co ho zdravotníci odnesli na kontrolu, převzali zaměstnanci úřadu na ochranu dětí. Prošli zadním východem, naložili ho do auta a odvezli pryč.

Lékaři poslali sedminásobnou matku domů a řekli jí, ať čeká na dopis od soudu, ve kterém se dozví, kdy bude moct syna navštívit. Při čekání na dopis, který nikdy nepřišel, žena zjistila, že podobnou zkušenost mají i další rodiny. Ty stejně jako ona patří k původním obyvatelům Brazílie.

Zpráva brazilské Národní nadace pro indiány (FUNAI) uvádí, že ve městě Dourados tvoří děti domorodců až 70 procent všech dětí odebraných z péče rodičů. Většina z nich je odebrána pro zanedbání péče a špatné domácí podmínky. Jak ale píše magazín National Geographic, který přinesl příběh Élidy de Oliveirové, brazilský federální zákon zároveň uvádí, že nedostatek materiálních zdrojů není důvodem ke ztrátě nebo pozastavení rodičovských práv.

"Říkají, že naše děti jsou špinavé. Samozřejmě že jsou. Žijeme z půdy a vaříme na otevřeném ohni," píší v dopise, který cituje server The Intercept, ženy z domorodých kmenů. Mnoho z nich žije v domech bez připojení k elektrické síti a bez tekoucí vody.

"Když nemáte krásný nábytek, řeknou, že vaše rodina není způsobilá k vychovávání dítěte," dodává v reportáži serveru Flávia Poty Rendyová, jedna z vůdkyň místních žen.

Drogy, alkohol a násilí

"Drtivá většina z nich žije v bídě," řekl o dětech domorodců soudce Zaloar Martins de Souza, který rozhoduje i o případu Oliveirové a jejího syna. Podle něj chudoba často vede k násilí, užívání drog a alkoholismu. "Alkohol a drogy jsou dvě největší zla pro původní obyvatele," líčí agentuře Reuters.

Tento argument však není podle antropologa Diogenese Cariaga důvodem k hromadnému odebírání dětí z jejich rodin. "Původní obyvatelé nemohou být všichni vnímáni jako násilníci," vysvětluje.  

Oficiální důvod, proč byl odebrán syn Oliveirové, byl však jiný. Soud řekl, že není jeho biologickou matkou. Přestože testy DNA daly Oliveirové za pravdu, chlapec se ani po pěti letech nevrátil domů a soud rozhodl, že zatím zůstane v dětském domově. Konečný verdikt o tom, zda se dítě vrátí, nebo půjde k adopci, zatím nepadl. "Uvidíme, jaké mají vztahy. Už je to několik let, co byli rozděleni," říká k tomu de Souza.

Ztráta kultury a půdy

Neziskové organizace zabývající se situací původních obyvatel v Brazílii upozorňují, že děti přicházejí kromě rodiny také o právo na svou kulturu, jazyk a spojení s komunitou. "To, co se děje, je genocida původních obyvatel. Není v zájmu státu dát původním obyvatelům sílu, dát jim hlas," uvedla pro National Geographic Alice Richaová, která ve městě Dourados pracuje jako sociální pracovnice.

Proti tomu však vystupuje Monica Roberta Marin de Medeirosová, ředitelka dětského domova, kde skončil i syn Oliveirové. "Původní obyvatelé (v našem dětském domově) nejsou izolovaní jako ti z Amazonie. Tyto děti nejsou izolované, chtějí počítače, tablety a mobilní telefony," říká.

Aktivisté upozorňují také na odtržení obyvatel od jejich území, které se postupem let s dalšími nařízeními vlád stále zmenšuje. Domorodé kmeny musí ustupovat těžařům a zemědělcům a jsou přesouvány na málo úrodnou půdu, která je nedokáže uživit. To je podle magazínu National Geographic dalším argumentem, který úřady používají k obhajobě odebírání dětí.

"Bez území nemáme zdravotní péči, bez území nemáme vzdělání a bez území přicházíme o naše děti," říká ve videu Jaqueline Goncalvesová, vůdkyně kmene Kaiowá.

Video: V amazonském pralese natočili člena dosud neobjeveného kmene

V amazonském pralese natočili člena dosud divokého kmene | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 14 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy