Musíme se bránit. Berlínská tragédie vyhrocuje spor o legální nošení střelných zbraní

Jan Gazdík Jan Gazdík
23. 12. 2016 5:30
"Policie nemůže být všude a nikdy ani nebude. Natož protiteroristické jednotky," řekl Aktuálně.cz po pondělních berlínských útocích šéf elitního protiteroristického útvaru (URNA) Libor Lochman. Oponuje tím návrhu opatření Evropské unie, které má zpřísnit pravidla pro koupi a držení střelných zbraní. V případě jeho schválení hrozí českým držitelům dlouhých poloautomatických zbraní a zbraní pro osobní ochranu zásadní restrikce. Některé zbraně nebudou moci koupit a hlavně nosit.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Berlín/Praha – Mají lidé právo se bránit proti teroristům legálně drženými zbraněmi, aby mohli do příjezdu policie útočníkovi zabránit v dalším vraždění?

Tuhle zásadní otázku vrací znovu do hry pondělní masakr na vánočních trzích v Berlíně. A to i přesto, že se členské země EU a zástupci europarlamentu ve středu shodli na zpřísnění pravidel pro koupi a držení střelných zbraní.

Návrh, s jehož původní verzí přišla Evropská komise loni v listopadu po teroristických útocích v Paříži, předpokládá zákaz některých poloautomatických zbraní pro civilisty.

Českým expertům se to právě ve světle pařížských a berlínských útoků nelíbí. "Policie nemůže být všude a nikdy ani nebude. Natož protiteroristické jednotky," oponuje čerstvé normě například šéf elitního protiteroristického útvaru (URNA) Libor Lochman. Ztížením přístupu lidí k legálnímu držení zbraní se podle něj neděje nic jiného než to, že se jim EU snaží bránit, aby se ve smrtelném ohrožení postavili teroristům.

Podle Lochmana správně odmítáme společnost jako z románu George Orwella 1984 s absolutní státní mocí nad občany. "Pokud ale není v silách žádné státní moci úplně teroru zabránit, mají lidé přece právo se sami bránit," argumentuje šéf URNA.

Neumíme se bránit

České policejní statistiky přitom vypovídají jednoznačně. Jen minimum zločinů je v zemi spácháno s pomocí legálně držených střelných zbraní. Statisticky se jedná o nulu. Organizovaný zločin – ale i teroristé – mají přitom podle oslovených expertů zbraně opatřené na černém trhu nebo právě zločinem. "Proč by tihle lidé měli mít zbrojní průkaz? Nepotřebují ho," dodává Lochman.

Jaké zbraně mají být omezeny a proč:

- Nová pravidla pro civilní použití zbraní zakazují krátké poloautomatické střelné zbraně se zásobníkem na více než dvacet nábojů a dlouhé poloautomatické střelné zbraně se zásobníkem na více než deset nábojů. Zakázané mají být i dlouhé střelné zbraně se skládací či teleskopickou pažbou, protože je "lze snadno ukrýt".

- Pokud je zbraň používána ke sportu, bude ji možné získat jen při dodržení přísných pravidel, kdy střelec bude muset doložit, že se účastní soutěží pořádaných oficiálním střeleckým svazem.

- Kompromisní normy evropské komise zpřísňují nejen pravidla pro označování střelných zbraní a nově i jejich dílů, ale také pro jejich deaktivaci. Registrace se má týkat i zbraní upravených jen pro slepé náboje, například pro divadlo či film, které se dosud mohly v některých zemích kupovat zcela volně. Jejich relativně snadná zpětná úprava prý byla rizikem a takto "oživené" zbraně byly použity například teroristy v Paříži, píše se například v příslušné tiskové zprávě Rady EU.

Zkoušky pro legální držení zbraně jsou podle Lochmana v Česku v porovnání s USA mnohem tvrdší. Pokud se tedy podle něj EU snaží lidem, kteří jimi prošli, ztížit a časem možná i sebrat poloautomatické (samonabíjecí) zbraně, dělá z nich obyčejné ovce, které jen čekají, až je někdo zastřelí, pobodá nebo přejede. "Nikdo si ale netroufne říct, že občan nemá právo se útoku bránit. Jenomže kroky Evropské komise k tomu v podstatě směřují," obává se Lochman.

Je to součást obrany země

Hrozí tedy českým držitelům dlouhých poloautomackých zbraní (střílejí po jedné ráně – pozn. red.) a zbraní pro osobní ochranu zásadní restrikce Evropské komise v momentě, kdy přicházejí nové teroristické útoky? Podle poslankyně Jany Černochové (ODS) může taková situace nastat.

I proto podporuje návrh ministerstva vnitra na novelu ústavy, která by potvrdila, že občané České republiky s legálně drženou zbraní jsou součástí obrany země.

"Tím pádem by se na ně nevztahovala Lisabonská smlouva. Jednalo by se totiž o vnitrostátní záležitost, která se týká bezpečnosti republiky. Nařízení Evropské komise ohledně střelných zbraní by se pak Česka netýkalo," objasňuje Černochová.

Pravidla držení zbraní by se ale podle ní i přesto zpřísnila. "Pokud by totiž stát podržel nad svými střelci ochrannou ruku, musí po nich samozřejmě něco chtít. Třeba to, aby střelecká komunita dokázala, že se zbraněmi umí její členové zacházet a že jsou schopni bránit spoluobčany. To už například v aktivních zálohách dokazuje. A tohle už je výhradně autonomní záležitostí každé země," dodává Černochová.

Mohlo by to podle ní vypadat i tak, že střelci by po dohodě s policií či armádou absolvovali jednou ročně cvičení, na kterém budou ze svých schopností přezkoušeni. "Bylo by to výměnou za to, že stát za nimi stojí," dodává poslankyně.

V Česku je 300 000 střelců

V Česku je asi 300 000 majitelů zbrojních průkazů a okolo 800 000 legálně držených zbraní. Zkušební komisař a bývalý policejní metodik ministerstva vnitra pro speciální zbraně Pavel Černý říká, že lidé, kteří o držení zbraní ještě nedávno ani neuvažovali a neměli je dokonce rádi, si je dnes paradoxně pořizují.

"Berou to jako projev odpovědnosti vůči sobě i blízkým. Dokonce si mnoho z nich platí i zdokonalovací sebeobranné střelecké kurzy," říká Černý. Majitelé zbrojních průkazů patří podle něj k nejprověřovanějším lidem v Česku. Už po dvou přestupcích spojených nejen se zbraní, ale například i s alkoholismem nebo řízením automobilu pod vlivem návykových látek je jim povolení odebráno. "Lidi vede legální vlastnictví zbraně ke slušnějšímu a zodpovědnějšímu jednání, jakkoliv to může mnohým znít zvláštně," připomíná expert.

Pavel Černý je autorem či spoluautorem výzvy "Noste své zbraně, abyste mohli lidem pomoci v místech, kam policie ještě nedorazila", ale i petice proti regulaci zbraní a sebeobranných prostředků od EU. Tu již podepsalo 50 000 lidí.

Se stanoviskem Evropské komise o držení střelných zbraní se Černý nehodlá smířit. "Každé dva roky se chtějí scházet a navrhovat další restriktivní kroky, aby lidé ztráceli právo držet zbraň. Sportovní střelci tak můžou dokonce časem přijít touto cestou o malorážky nebo jiné dosud běžné zbraně. Proti bruselské byrokracii, která nevnímá současné hrozby, budu bojovat, pokud ještě bude za co. Co se stalo v pařížském Bataclanu (skupina islamistických teroristů postřílela v pařížském nočním klubu loni 120 lidí – pozn. red.)? Poschovávaní lide jen čekali na popravu, anebo jen bezmocně přihlíželi vraždění jiných," shrnuje Černý. Evropská komise podle něj navíc neuznává nošení zbraně k sebeobraně. Uznává jen sport a lov.

Kde to skončí?

Poslankyně Černochová se bojí, že nynější restrikce – začínající zákazem poloautomatických zbraní se zásobníkem na víc než deset nábojů – jsou jen prvním krokem. "Kde to skončí? V jednom z původních absurdních návrhů figuroval dokonce zákaz zbraní s vojenským vzhledem. Já mám pistoli Glock 26 v barvě oliva. Podle onoho původního návrhu bych se tedy musela pistole zbavit jen kvůli jejímu zbarvení. To snad chceme skončit stejně jako Britové, kteří se i při koupi plastových příborů musí prokazovat identifikační kartou?" namítá Černochová.

Souhlasí i šéf URNA Libor Lochman. "V Izraeli má člověk s legálně drženou zbraní ze zákona dokonce povinnost teroristu zneškodnit, pokud je náhodným svědkem jeho útoku. Což se tam ostatně už i stalo. A týká se to i Bataclanu. Jestliže by někdo z návštěvníků měl zbraň, nemusely být ztráty na životech tak hrozivé," uvádí Lochman.

Zpolitizované zbraně?

Předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost František Bublan uvedeným argumentům rozumí. I přesto je ale v kritice snah Evropské komise opatrný. "Nevidím v tom až tak velký problém, možná se její kritika až přehání. Nejsem navíc fandou toho, aby málem každý nosil za pasem zbraň," říká Bublan.

A uvádí konkrétní příklad proč. V dobách svého působeni v Bezpečnostní informační službě (BIS) Bublan údajně asistoval přijímání nových lidí. Vynikl v nich podle něj schopnostmi a inteligencí jeden z uchazečů. Psychologické testy ale odhalily jeho nezvykle silnou skrytou agresivitu. Závěr psychologa zněl jednoznačně: stresovou situaci nezvládne a bude střílet. "Přimlouval bych se tedy za důkladné psychotesty žadatelů o zbrojní průkaz. To by mohla být nová podmínka k získání oprávnění," doporučuje senátor Bublan.

Česká europoslankyně Dita Charanzová, která byla při schvalování evropského doporučení stínovou zpravodajkou za liberální frakci ALDE, uvedla, že o novele se bude v europarlamentu s největší pravděpodobností rozhodovat v březnu 2017. Pokud návrh projde a potvrdí ho i členové EU, budou mít státy patnáct měsíců na převzetí pravidel o držení zbraní do vlastních zákonů.

"Po mnoha úpravách zůstala v textu některá velmi kontroverzní opatření. Pro návrh v této podobě proto ruku nezvednu," řekla Charanzová. Vadil jí i silný politický tlak, který provázel poslední fázi jednání. "Je neuvěřitelné, jak moc byl v rámci svého projednávání celý dokument zpolitizován," dodala česká europoslankyně.

Zvýšená bezpečnostní opatření na vánočních trzích v Česku po útoku v Berlíně, kde neznámý pachatel vjel do lidí kamionem, jsou zřejmá. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Právě se děje

před 13 minutami

Policie obvinila tři lidi z obecného ohrožení kvůli loňskému úniku fenolu v Děčíně se dvěma oběťmi. Všichni obvinění jsou z firmy, kde látka unikla.

Další zprávy