Chátrající historický dům na rohu ulic Hindenburgdamm a Gardeschützenweg patří 71letému Berlíňanovi. "Bydlíme tu 30 let, a posledních 25 let je prázdný, je to sprosté," popsali situaci místní obyvatelé v reportáži portálu rbb24.
Čtvrť od majitele za neutěšený stav budovy neúspěšně vymáhá peníze. Pokuta ve výši 30 tisíc eur nic nezmohla, městská část se proto rozhodla dům dočasně svěřit do rukou opatrovníka a stavbu opravit.
Dům na adrese Gardeschützenweg 3 v berlínské čtvrti Steglitz-Zehlendorf. Posledních 20 let chátral, čtvrť se ho teď rozhodla dočasně vyvlastnit, a na náklady majitele opravit. Pak do něj znovu nastěhuje nájemníky. pic.twitter.com/RTk2W2UimF
— Helena Truchla (@helen_truchla) June 12, 2019
"Jelikož majitel nekonal, my teď místo něj popíšeme způsob, jak dům dostat do potřebného stavu. Samozřejmě to bude něco stát, protože se musí udělat stavební úpravy. Dům se pak znovu pronajme a v takovém stavu ho majitel dostane zpět," vysvětluje pro rbb24 Michael Karnetzki, sociálně demokratický zástupce starosty městské části.
Náklady na záchranu budovy odhaduje expert na nemovitosti a právník Lukas Wenderoth zhruba na milion eur (přes 25 milionů korun). Právě to, za kolik bude schopen opravy provést, bude rozhodující pro výběr opatrovníka, vysvětlila zastupitelka a členka berlínské vlády zodpovědná za rozvoj města Katrin Lompscherová (Die Linke).
Právník Wenderoth nicméně upozornil, že najít na trhu firmu, která by dokázala dům opravit a spravovat za výhodnou cenu, může být náročné. Místostarosta Karnetzki by proto podle svých slov jako opatrovníka upřednostnil některou z městských firem, které se do soutěže mohou také hlásit. Částku uhradí nejdříve městská část nebo právě opatrovník, posléze ji proplatí město. Nakonec ji nicméně bude vymáhat od majitele. Ten o celé záležitosti nechtěl novinářům nic říct.
Nový zákon vládnoucí koalice
Podobný případ se v současnosti odehrává i v městské části Mitte. Majitel tam nechal zchátrat několikapatrový dům, který je dnes zcela prázdný. Na rozdíl od případu ze čtvrti Steglitz-Zehlendorf je ale tato část Berlína památkově chráněná. Majiteli proto hrozí, že jelikož se o něj nedokázal postarat, přijde o dům trvale. Rozhodovat o tom bude městský úřad pro vyvlastnění.
Pravomoc takto postupovat svěřil úřadům zákon, který přijala loni v dubnu berlínská levicová vládnoucí koalice. Městské čtvrti tím získaly více pravomocí. Majitelé například musí podat oficiální žádost, když chtějí byty nechat prázdné déle než tři měsíce, jinak jim hrozí pokuta.
Obnovení obytného účelu je možné vymáhat i u správního soudu. Pokud ani jedno nepomůže, přichází na řadu právě jmenování opatrovníka, který nechá domy a byty uvést do obyvatelného stavu na náklady vlastníka.
Demonstrace a růst cen nájmů
Letos v dubnu vyšlo kvůli nedostupnému bydlení v Berlíně do ulic asi 20 tisíc lidí. Ve městě za posledních 10 let vzrostly ceny nájmů zhruba o 90 procent, protestovalo se také v Lipsku, Drážďanech a Frankfurtu nad Mohanem.
Zemská vláda v Berlíně bude v druhé polovině června projednávat návrh zákona, podle kterého by se nájmy měly na následujících pět let zmrazit. Zvýšit by je majitelé mohli jen po rekonstrukci, i v takovém případě by ale potřebovali povolení úřadů.
Část místních by ale ráda zašla ještě dál. Chtějí aby město vyhlásilo referendum, na základě kterého by Berlín získal pravomoc za náhradu vyvlastnit byty, které mají momentálně v majetku velké společnosti vlastnící více než 3000 bytových jednotek. V hlavním městě by se to dotklo zhruba čtvrt milionu bytů.
Nyní probíhá sběr podpisů. Potřebných 20 tisíc, které iniciativa potřebuje k tomu, aby se věcí začala oficiálně zabývat radnice, už autoři petice údajně mají. Do tohoto čtvrtka chtějí získat podporu od 50 tisíc občanů, k vyhlášení referenda je pak potřeba celkem 170 tisíc ověřených podpisů.
