Berlín chce přejmenovat Mouřenínovu ulici, název je prý nevhodný. Je v ní ambasáda ČR

ČTK ČTK
12. 8. 2020 15:37
Stejně jako jiné světové metropole, tak i Berlín přemýšlí o přejmenování některých míst, jejichž názvy jsou z dnešního pohledu vnímány jako politicky či kulturně sporné. Nejviditelnějším příkladem je stejnojmenná zastávka metra na Mohrenstrasse, tedy Mouřenínovy ulice. Shodou okolností na rohu této ulice ústící do bulváru Wilhelmstrasse sídlí české velvyslanectví.
Stanice metra Mohrenstrasse v Berlíně.
Stanice metra Mohrenstrasse v Berlíně. | Foto: Reuters

"Aktuální spor o přejmenování Mohrenstrasse považuji za pokus o společenskou polemiku. To je vše v pořádku a netřeba se k tomu oficiálně vyjadřovat," řekl ČTK český designovaný velvyslanec v Německu Tomáš Kafka.

"Možnost změnit jméno ulic či náměstí je výhradně právo místních samospráv a občanů. V Německu a v Berlíně to není nic tak mimořádného. Za posledních sto let k tomu docházelo opakovaně. Nejprve jako snaha město si ideologicky přivlastnit, následně jako snaha zjednat nápravu," dodal.

Pro českou ambasádu nebude očekávané přejmenování první. Ještě do začátku 90. let se přilehlá část nynější Wilhelmstrasse jmenovala po prvním premiérovi někdejší Německé demokratické republiky (DDR) Ottu Grotewohlovi.

Historii změn názvů má i přilehlá stanice metra, která se dnes nazývá Mohrenstrasse a která ústí přímo u velvyslanectví. Původně se stanice jmenovala Kaiserhof po jednom z tehdy nejluxusnějších berlínských hotelů a později nesla jméno po komunistovi Ernstu Thälmannovi, který zemřel pravděpodobně v koncentračním táboře Buchenwald a jehož odkaz východoněmecký režim politicky využíval. Následně se stanice přeměnila na Grotewohlovu a po německém znovusjednocení dostala název Mohrenstrasse.

Jméno ulice dostala v 18. století. Podle některých výkladů po černochu či černoších, kteří zde žili, další názory název přímo spojují se zotročenými Afričany, kteří museli v Berlíně a Braniborsku sloužit.

Řada lidí a také spolků, které vystupují proti rasismu, proto název stanice i ulice považují za urážlivý. Etalon německé slovní zásoby, slovník Duden, označuje termín Mohr (mouřenín) za zastaralý a za diskriminační. Jako k vulgárnímu názvu ulice a stanice přistupuje například spolek Berlin Postkolonial, který žádá z ulic odstranění odkazů na koloniální minulost Německa.

"Hovoříme proto jen o M-ulici. Bolí totiž, že ještě ve 21. století musíme ve veřejném prostoru takové slovo vídat," říká mluvčí spolku Mnyaka Sururu Mboro.

Hledání nového jména

O problematickém jménu stanice se v Berlíně sice diskutuje desítky let, debaty ale nyní rozvířila květnová smrt amerického černocha George Floyda, která v USA a následně v celém světě zažehla protirasistické demonstrace. Aktivisté dokonce při jednom z protestů stanici Mohrenstrasse přejmenovali na Floydovu. Po celé ulici jsou pak patrné barvou nastříkané výzvy ke změně názvu.

Berlínský dopravní podnik BVG krátce po protestech oznámil, že stanici přejmenuje. Jako vhodný návrh dopravce vybral název Glinkastrasse po nedaleké ulici. Ta jméno dostala po ruském skladateli 19. století Michailu Glinkovi. Od této možnosti ale BVG ustoupil, neboť se ukázalo, že Glinka je spojován s antisemitskými názory.

"Tento návrh již není aktuální," řekl mluvčí dopravního podniku Jannes Schwentu. "O antisemitském pozadí jsme nevěděli," doplnil.

Hledání nového jména pro stanici a případně i ulici se tak stává během na dlouhou trať, město i dopravní podnik hovoří o co nejširší diskusi. Berlínská městská část Mitte, v jejíž kompetenci přejmenování ulice je, sdělila, že je nezbytná důkladná právní příprava, neboť případné žaloby by zvolení nového jména mohly zablokovat na několik let. Mluvčí zmíněné městské části Laura Sanderová uvedla, že bylo uspořádáno již několik pracovních sezení za účasti odborníků a představitelů občanských iniciativ a že další slyšení se plánují.

 

Právě se děje

před 31 minutami

V USA půjde do dražby vzácná malba Sandra Botticelliho

Newyorská aukční síň Sotheby’s v lednu nabídne malbu italského renesančního mistra Sandra Botticelliho, na níž je zobrazen mladý muž držící medailon. Podle Sotheby’s není vyloučeno, že se dílo prodá až za 100 milionů dolarů, což je v přepočtu 2,32 miliardy korun. Příležitosti pro koupi Botticelliho portrétů jsou mimořádné vzácné, píše agentura AP.

"Nenapadá mě žádné podobné Botticelliho dílo, které kdy bylo na otevřeném mezinárodním trhu," říká Christopher Apostle, jenž v aukční síni vede oddělení prodeje děl starých mistrů. "Skutečnost, že se ví jen o 12 portrétech Botticelliho, tento obraz řadí mezi výkvět," pokračuje. "Svým způsobem jsou to ty nejosobnější věci, které vytvořil. Je to něco, co dělal jen s jednou další osobou."

Aukční síň doufá, že navzdory pandemii covidu-19, která po celém světě způsobila značný hospodářský propad, by se obraz mohl prodat draze. Poslední dílo, které dosáhlo takových výšin, byl obraz impresionisty Claudea Moneta s názvem Meules (Kupky sena). Ten byl v newyorském Sotheby’s vydražen loni za 110,7 milionu dolarů, v přepočtu přes 2,5 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ve Vatikánu rezignoval kvůli skandálu vlivný kardinál Becciu

Ve Vatikánu dnes rezignoval na svou funkci vlivný italský kardinál Angelo Becciu, prefekt Kongregace pro blahořečení a svatořečení. Podle agentury AP je jeho odchod spojen se skandálem kolem kontroverzního nákupu luxusních nemovitostí v Londýně za peníze církevního státu. Vatikán rezignaci nekomentoval.

Dvaasedmdesátiletý Becciu neskončil pouze v čele jedné z kongregací, ale vzdal se i svých kardinálských pravomocí. Znamená to, že se například nebude moci zúčastnit dalšího konkláve, které volí nového papeže. Naposledy se něco takového stalo před dvěma lety, kdy kvůli obvinění ze sexuálního zneužívání dětí a mladých mužů rezignoval americký kardinál Theodore McCarrick.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Soud v Novém Jičíně uložil ženě za porušení karantény podmíněný trest

Tříletý trest vězení s podmíněným odkladem na čtyři roky uložil dnes Okresní soud v Novém Jičíně dvaatřicetileté ženě, která podle žalobce porušila karanténní pravidla nařízená kvůli jejímu onemocnění covidem-19. V době, kdy měla být podle hygieniků v izolaci, jela taxíkem do nemocnice vyzvednout matku a také se zastavila v obchodě. Uvedla to dnes Česká televize (ČT), podle níž je to první takový případ v Moravskoslezském kraji, který se dostal až k soudu.

Obžalovaná Renáta Gažová nařízení hygieniků, aby dva týdny zůstala doma, porušila v květnu. Hrozil jí tak až osmiletý trest vězení, protože pravidla nerespektovala v době nouzového stavu. "Společně s matkou se pohybovala na ulici před domem mezi dalšími lidmi. A to obě bez nasazených roušek," uvedl státní zástupce Aleš Boháč.

Policisté pro ženu přišli domů zřejmě po udání od sousedů. Soudkyně Ivana Šostáková uložený podmíněný trest odůvodnila mimo jiné tím, že informace poskytnuté hygieniky byly velmi rozsáhlé a nemusely být obžalované všechny zcela jasné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy