Odjel hájit indiány před obří oděvní firmou Benetton. Pak argentinský aktivista záhadně zmizel

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
16. 8. 2017 21:10
V oblasti Patagonie v Jižní Americe doutná dlouholetý spor mezi domorodci a italskou oděvní firmou Benetton. Ta v 90. letech koupila v Argentině obrovské území, které teď využívá jako pastviny pro ovce na produkci vlny. Půdu si ale nárokuje indiánské etnikum Mapučů, kteří tam přicházejí a zakládají osady. Jednu z nich navštívil na začátku srpna mladý argentinský aktivista. Po demonstraci, kterou rozehnala policie, ale beze stopy zmizel. Argentinské parlamentní volby se blíží a politici využívají jeho případ ve své kampani.
Demonstrace v Buenos Aires na podporu Santiaga Maldonada.
Demonstrace v Buenos Aires na podporu Santiaga Maldonada. | Foto: Reuters

Buenos Aires - Pátrá po něm celá Argentina. Za informace o 28letém tamním aktivistovi Santiagu Maldonadovi nabízí argentinská vláda odměnu ve výši 27 tisíc amerických dolarů (přes 600 tisíc korun).

Na prezidenta Mauricia Macriho naléhají Argentinci, lidskoprávní organizace i OSN.

Maldonado odjel na začátku srpna do argentinské provincie Chubut v Patagonii navštívit indiánskou osadu. Před dvěma lety ji tam založili Mapučové, původní obyvatelé jižní oblasti Argentiny a sousedního Chile. Právě mezi nimi jeho stopy zmizely.

Podle informací španělského listu El Mundo byl Maldonado naposledy spatřen počátkem srpna, když se zúčastnil demonstrace místních indiánů, kterou rozehnaly bezpečnostní složky.

"Santiago se musí objevit. A musí se objevit živý," apelovala na Twitteru i bývalá prezidentka a Macriho rivalka Cristina Fernandéz Kirchnerová.

Obavy o mladíkův osud vyhnaly minulý týden do ulic metropole Buenos Aires protestující v čele s Maldonadovou rodinou.

Akce se zúčastnili taky lidskoprávní aktivisté a organizace Abuelas de Plaza Mayo, která se zabývá hledáním dětí ztracených během vojenské diktatury v Argentině. "Mizení" lidí, které měla v té době na svědomí vojenská policie, mnohým lidem připomíná Maldonadův případ. Vojenská junta se tímto způsobem zbavovala disidentů a nepohodlných lidí. Mezi lety 1974 a 1983 zmizelo na 6000 lidí, kteří byli tehdejšímu režimu nepohodlní. Dodnes se neví, jak skončili.

Protest v Buenos Aires se proto neobešel bez násilí. Zúčastnili se ho i anarchisté, kteří po policii házeli Molotovovy koktejly.

Benetton versus indiáni

Maldonadovo zmizení vrhlo nové světlo na doutnající konflikt na argentinském jihu. O území v nehostinných podmínkách Patagonie bojují členové mapučského etnika a italská oděvní firma Benetton.

Maldonado jel Mapuče podpořit v jejich boji o území, které si nárokují, a tak ho několik let okupují. Zakládají osady na půdě, kterou společnost Benetton skoupila v roce 1991.

Oděvní firma vlastní v Patagonii 900 000 hektarů většinou travnaté plochy. Slouží jako pastviny pro zhruba 100 tisíc ovcí, které momentálně produkují desetinu vlny potřebné pro celkovou textilní výrobu společnosti.

Argentinská ústava přiznává původním obyvatelům právo na půdu.

V 90. letech ale země procházela hlubokou ekonomickou krizí, a tak Benettonu prodala rozsáhlou část své půdy. Podle španělského listu El País není známé, jaká byla cena, nicméně firma má na pastviny legální nárok.

Benetton navíc požadavky domorodců odmítá s tím, že skupiny Mapučů přicházejí z Chile, a tím pádem nemají práva argentinských obyvatel.

Vzniká tak rozsáhlý a táhlý spor. Indiánské osady a demonstrace pravidelně rozbíjí argentinská policie.

Teroristé financovaní ze zahraničí

Mapučské etnikum před příchodem Španělů v 16. století obývalo celou oblast Patagonie. V současnosti je jejich populace početnější v Chile, kde jich žije zhruba 850 tisíc. V sousední Argentině se jejich počet odhaduje na 50 tisíc.

"My nerozeznáváme hranice, náš národ se rozprostírá od moře k moři," říká Soraya Maicoñová, mluvčí mapučské komunity v oblasti Vuelta del Río.

Mapučové tak dál přecházejí hranice a usazují se na pastvinách firmy Benetton a ostatních soukromých vlastníků půdy, kterou považují za svou. Cílem těch nejangažovanějších skupin je sjednotit Mapuče a vytvořit vlastní autonomní území uprostřed Argentiny a Chile.

Na demonstraci, na které zmizel Santiago Maldonado, Mapučové požadovali propuštění svého vůdce, Facunda Jonese Hualy. Ten stojí v čele organizace Odpor pradávných Mapučů (Resistencia Ancestral Mapuche), kterou argentinská vláda považuje za teroristickou skupinu, navíc financovanou ze zahraničí.

Huala vyzývá k násilnému boji. Před měsícem a půl byl zadržen kvůli podezření ze žhářství. Jeho uvěznění však jen vyvolalo další vlnu protestů.

Blíží se volby

Maldonadovo zmizení a potažmo i konflikt mezi indiány a Benettonem se dostaly do centra argentinského politického dění.

V říjnu se v zemi konají parlamentní volby a minulý víkend se rozhodovalo o jednotlivých stranických kandidátech do Senátu. Proti sobě stojí vládní strana prezidenta Mauricia Macriho a perónistická opozice vedená bývalou prezidentkou Cristinou Kirchnerovou.

Z třicet kilometrů dlouhého patagonského ledovce známého jako Bílý obr se odlomil velký kus ledu. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Obránce Jeřábek dal v KHL dva góly a byl strůjcem výhry Podolsku

Jakub Jeřábek se po dvou letech opět zapsal v Kontinentální hokejové lize mezi střelce. Obránce, který se v létě vrátil ze zámoří do Viťazu Podolsk, se v domácím utkání s Čerepovcem trefil hned dvakrát, připsal si i asistenci a velkou měrou se podílel na výhře 4:1. Na jediný gól poražených přihrál další český bek Libor Šulák.

Brankář Marek Langhamer dlouho držel čisté konto a naději Chabarovsku na vítězství v Minsku, ale tři vteřiny před koncem prodloužení mu vstřelil jediný gól zápasu Kanaďan Marc-Andre Gragnani. Český brankář předtím zneškodnil 17 střel domácích hráčů.

před 2 hodinami

Americká centrální banka snížila základní úrok o čtvrt procenta

Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 1,75 až 2,00 procenta. Snaží se tak podpořit ekonomiku Spojených států, která se potýká s negativními důsledky slabšího globálního hospodářského růstu a obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem.

před 2 hodinami

K Bermudám se blíží hurikán Humberto, udeřit má na sever ostrovů

Obyvatelé Bermud se připravují na příchod hurikánu Humberto, který by souostroví vzdálené asi tisíc kilometrů východně od amerického pobřeží mohl zasáhnout ve středu večer místního času (ve čtvrtek časně ráno SELČ). Lidé zabedňují okna svých domů, obchody se zavírají, doprava se zastavila a zdravotnická zařízení jsou v pohotovosti. Bermudská vláda povolala na pomoc příslušníky armádního sboru. Humberto, který byl ještě před třemi dny tropickou bouří, už se na pětistupňové hurikánové škále dostal na třetí stupeň. Informace Národního střediska pro hurikány (NHC) hovoří o tom, že střed živlu se pohybuje asi 300 kilometrů západně od Bermud a míří k ostrovům rychlostí kolem 26 kilometrů za hodinu.

Další zprávy