Benedikt nebyl svobodný ani po odchodu z funkce, řekl o předchůdci papež František

ČTK ČTK
25. 1. 2023 19:49
Bývalý papež Benedikt XVI. nebyl zcela svobodný ani po odchodu ze svatopetrského trůnu. Agentuře AP to o svém předchůdci řekl současný papež František. Příští emeritní papežové by se tak podle něj mohli rozhodnout žít po rezignaci jiným způsobem. Papež František potvrdil, že by v případě abdikace žil mimo Vatikán.
Dva papežové - František a Benedikt XVI. Snímek z roku 2013.
Dva papežové - František a Benedikt XVI. Snímek z roku 2013. | Foto: Reuters

Benedikt XVI. žil po rezignaci v klášteře ve Vatikánu a při vystoupeních na veřejnosti se oblékal do bílého roucha jako vládnoucí papež. Podle Františka jeho předchůdce zvolil "dobré přechodné řešení" situace, která v katolické církvi nastala poprvé po více než 600 letech.

Podle Františka ale jeho předchůdce zůstal "zotročen" po odchodu z trůnu podobně, jako by byl stále papežem. "Byl otrok v dobrém smyslu slova. Nebyl zcela volný, aby se vrátil do svého Německa a pokračoval ve studiu teologie, jak by se mu líbilo," uvedl. 

František v rozhovoru odmítl, že by bylo nyní nutné připravit specifická pravidla pro papeže, kteří odejdou z funkce. Podle něj je zapotřebí počkat, až bude zkušenost s více takovými případy. Stávající papež se ale zřejmě opustit trůn nechystá. "Těším se dobrému zdraví. Na svůj věk jsem v normálním stavu," řekl papež, kterému v minulosti operovali střevo a který měl problémy s kolenem.

Předchůdce byl pro papeže Františka oporou

Právě zhoršení zdravotního stavu František připustil jako jeden z důvodů možné rezignace. Papež také odmítl názory, že by smrt jeho předchůdce něco změnila na jeho úvahách, zda setrvat v čele katolické církve. František rovněž potvrdil, že v případě abdikace by nežil ve Vatikánu, ale v Římě, v penzionu pro staré kněze.

O vztahu se svým předchůdcem František řekl, že úmrtím Benedikta XVI. na konci loňského roku ztratil "dobrého druha". "Pro mě byl pojistkou. Když jsem měl nějaké pochybnosti, tak jsem mohl odjet do kláštera a zeptat se ho," řekl papež. Kritiku, kterou po smrti bývalého papeže začali vyjadřovat někteří církevní představitelé, František přisuzuje "opotřebování po deseti letech vlády". "Kritika pomáhá k rozvoji a zlepšování věcí," řekl papež.

Papež Benedikt XVI. abdikoval v únoru 2013 a od té doby žil v ústraní ve Vatikánu. Zemřel loni 31. prosince ve věku 95 let.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 10 minutami

Počet obětí pondělního atentátu na mešitu v Pákistánu vzrostl až na 100 lidí

Počet obětí pondělního útoku na mešitu v pákistánském Péšávaru vzrostl na 100. Vyplývá to z aktualizované bilance agentur AP a Reuters, které se odvolávají na pákistánské policejní a nemocniční zdroje. Zranění utrpělo podle různých zdrojů 150 až 255 lidí. Desítky z nich jsou v nemocnici, někteří v kritickém stavu. Většina obětí jsou zřejmě policisté.

"Do nemocnice Lady Reading Hospital byla doposud přepravena stovka těl," uvedl mluvčí největší nemocnice ve městě Muhammad Asim v prohlášení.

Podle mluvčího místní policie Muhammada Idžáze Chána byl útok spáchán jako odveta za policejní operace namířené proti ozbrojeným islamistickým skupinám. "Jsme v tomto boji v první linii, a to je důvod, proč jsme se stali cílem," řekl AFP Chán. "Cílem bylo nás demoralizovat," dodal.

V okamžiku, kdy útočník odpálil sebevražednou vestu, se v mešitě modlilo téměř 400 věřících. Mešita leží v rozlehlém komplexu, který rovněž slouží jako ústředí policie a protiteroristických jednotek. Není jasné, jak se útočníkovi podařilo do přísně střeženého areálu dostat. Výbuch patří mezi nejkrvavější útoky na pákistánské bezpečnostní složky za poslední roky.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

V EU bylo v letech 2021 a 2022 kvůli ptačí chřipce utraceno 50 milionů kusů drůbeže

V Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže. Nákaza se potvrdila ve 3000 ohniscích. Novinářům to dnes řekl ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy (SVS) Petr Šatrán. V komerčním chovu v Česku se nákaza naposledy objevila v Lánech na Kladensku, kde bylo usmrceno 9300 kachen. Největší ohnisko se potvrdilo loni na Tachovsku, kde nákaza zasáhla velkochov nosnic se 750.000 kusy drůbeže.

V ČR se loni potvrdilo 20 ohnisek nákazy. "Roky 2021 a 2022 byly z epidemického hlediska nejzávažnější," řekl Šatrán.

Podle Českomoravské drůbežářské unie se v ČR chová zhruba pět milionů kusů nosnic, likvidace chovu na Tachovsku tak znamenala úbytek zhruba 15 procent.

Šatrán poznamenal, že na úrovni EU se diskutovalo o vakcinaci proti ptačí chřipce. "V současné době jsou vakcíny na území EU registrovány a bylo přijato nařízení, které vakcinaci umožňuje v určitých případech," uvedl. Poukázal ale na to, že není přesně stanoveno, jak by se měla nákaza v případě vakcinace sledovat. Upozornil na to, že plošná vakcinace by výrazně omezila obchod se zvířaty a živočišnými produkty.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální banky loni koupily nejvíce zlata od roku 1967

Centrální banky po celém světě loni nakoupily 1136 tun zlata v hodnotě 70 miliard USD (1,5 bilionu Kč). Nákupy centrálních bank tak byly nejvyšší od roku 1967. Celková poptávka po zlatě pak loni stoupla na nejvyšší hodnotu od roku 2011. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC).

Celosvětová poptávka po zlatě se loni zvýšila o 18 procent na 4741 tun. Kromě centrálních bank měli zájem o zlato i drobní investoři.

Údaje ukazují změnu postoje vůči zlatu od 90. let a začátku tisíciletí, kdy centrální banky, zejména ty v západní Evropě, prodávaly stovky tun kovu ročně. Od finanční krize v letech 2008 a 2009 evropské centrální banky přestaly prodávat a stále více mladých tržních ekonomik, jako je Rusko, Turecko či Indie, zlato nakupuje.

Centrální banky zlato preferují, neboť se očekává, že si tento kov udrží hodnotu i v době nestability. Na rozdíl od měn a dluhopisů není zlato závislé ani na žádném emitentovi nebo vládě.

WGC upozornila, že v době pandemie nemoci covid-19 se nákupy snížily. Ve druhé polovině loňského roku se ale zájem opět zvýšil a centrální banky od července do prosince nakoupily 862 tun zlata.

Zdroj: ČTK
Další zprávy