Pryč s velkými výletními loděmi. Italský ministr představil plán, jak ulevit Benátkám

Simone Radačičová Simone Radačičová
8. 8. 2019 18:32
Velké výletní lodě kotvící na dohled slavného náměstí Svatého Marka v Benátkách patrně brzy zmizí. Italská vláda vyslyšela žádosti nespokojených Benátčanů kritizujících enormní počet turistů i výletních plavidel a přijala konkrétní kroky, jak historickému městu ulevit.
Benátky, ilustrační foto.
Benátky, ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Italský ministr dopravy Danilo Toninelli z Hnutí pěti hvězd oznámil, že úřady postupně přesunou výletní lodě ze stávajících tras a kotvit budou jinde. Uvolnit by se měl hlavně nyní přeplněný kanál Giudecca u historického jádra Benátek, informoval britský deník Financial Times. 

Od září do konce roku bude část výletních lodí kotvit u terminálů Fusina nebo Lombardina, které leží dál od centra města. Od příštího roku se celkem třetina těchto plavidel k historickému centru města nedostane. 

Je to ale jen krátkodobé řešení, které zlepší situaci pouze částečně. Ministr plánuje do budoucna výletní plavidla z centra vykázat úplně. Vláda tak chystá, že časem uspořádá referendum o novém kotvišti pro velké lodě. Mohlo by se nacházet například ve městě Chioggia, které leží asi hodinu jízdy na jih od Benátek, nebo by se mohl využít stávající terminál Lido San Nicolo na ostrově Lido. 

Ministr Toninelli zároveň dodal, že se pokoušel najít řešení, aby se vyhnul "další invazi těchto plovoucích paláců v kanálu Giudecca a všem rizikům, která tato plavidla přináší".

Politik byl delší dobu pod tlakem, aby problém vyřešil. V červnu narazila do přístavního mola a malé jachty třináctipatrová výletní loď MSC Opera. V červenci pak během bouřky do nábřeží málem narazila další loď Costa Deliziosa, jež pojme až 3000 lidí.

Problém se jen přesune jinam

Proti ministrovu plánu se však postavil starosta Benátek Luigi Brugnaro, který proti velkým lodím dlouhodobě bojuje. Naopak chce, aby se přesunuly do průmyslové čtvrti Marghera nacházející se asi půl hodiny od centra Benátek. 

Ani místní aktivisté nejsou spokojeni. Myslí si, že ministr jen přesune problém z jedné části laguny do druhé. 

Benátčané protestují proti nadměrnému náporu turistů a hlavně pak velkým výletním lodím už několik let. Stěžují si, že najednou přivezou až několik tisíc návštěvníků, kteří zahltí historické centrum. 

Turisté z těchto lodí také příliš nepomáhají místní ekonomice - v Benátkách se zdrží jen několik málo hodin, nepřespávají tam ani příliš nechodí do restaurací, protože mají zaplacený veškerý servis na výletní lodi. 

Tato velká plavila dále znečišťují životní prostředí. Podle Evropské federace pro dopravu a životní prostředí mají Benátky třetí nejznečištěnější přístav v Evropě, na prvním místě skončila Barcelona a druhá pak Palma de Mallorca. 

Podle kritiků také vytváří velké vlny, které mohou ohrozit historické centrum. Odhaduje se, že každý rok ve městě zakotví asi 600 velkých plavidel. 

Starosta Benátek Brugnaro dokonce nedávno vyzval UNESCO, aby Benátky kvůli nim umístilo na seznam světového dědictví v ohrožení. 

Pod jeho vedením radnice plánuje zavést poplatek tři až deset eur za vstup do historického centra. Vztahovat se ale bude hlavně na návštěvníky, kteří přijedou na lodích. Od poplatku budou naopak osvobozeni turisté, kteří ve městě přespávají. Ti už totiž platí městskou daň. 

Benátky nejsou jediným italským městem, které trpí pod návaly turistů. I další zavádí různá omezení, která mají usměrnit návštěvníky a zlehčit život starousedlíkům. 

Vůbec naposledy tento týden Řím zakázal sedět na slavných Španělských schodech. Lidem, kteří nový zákaz poruší, hrozí pokuta 160 až 400 eur, tedy 4160 až 10 400 korun. 

V hlavním městě také platí zákaz pití alkoholu na ulicích po desáté večer nebo hrozí vysoké pokuty pro všechny, kteří se vykoupají ve fontánách. 

Florencie v části historického centra nedávno zakázala jíst nebo svačit na ulici. Vyšla tak vstříc tamních obchodníkům, kteří si stěžovali na nepořádek nebo na turisty, již při svačení blokovali schody či vstupy do obchodů. 

Italský národní park Cinque Terre zase zakázal nevhodnou obuv - balerínky nebo žabky - na trasách kolem tamního pobřeží. Hájí se tím, že v hornatém terénu se špatně obutí lidé mohou snadno zranit. 

Video z nehody: Výletní loď narazila v Benátkách do mola

Záběry z paluby: Výletní loď narazila v Benátkách do mola | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Schůzka ruského prezidenta Putina a jeho amerického protějška Bidena, chystaná na červen, se může uskutečnit ve Švýcarsku, uvedl ruský list Kommersant

Moskva dosud oficiálně nepotvrdila, že se schůzka uskuteční. Ještě hodně záleží na tom, jak dopadnou jednání šéfů diplomacií obou zemí Sergeje Lavrova a Antonyho Blinkena, naplánovaná na 19. a 20. května na Islandu, připomněl Kommersant.

Biden navrhl Putinovi schůzku během telefonického rozhovoru v polovině dubna. Přesný termín nebyl uveden. Bílý dům jako místo setkání navrhl třetí zemi. Kreml uvedl, že nedal oficiální odpověď ohledně schůzky a Moskva návrh studuje. Podle zdrojů Kommersantu Biden navrhl, že by se mohl s Putinem sejít v jedné z evropských zemí 15.-16. června.

před 5 hodinami

Mexický prezident se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů ve městě Torreón. Masového vraždění, které López Obrador označil za malou genocidu, se dopustily oddíly hlásící se k mexické revoluci, uvedla agentura AP. Během tří dnů bylo zavražděno 303 osob, což byla zhruba polovina tehdejší čínské komunity v Torreónu.

"Musím se smutkem říct, že i po této malé genocidě pokračovaly beztrestný útlak a vraždění členů čínské komunity, ať už kvůli rasismu nebo z úmyslu je okrást," uvedl López Obrador. Podle něj diskriminace byla založena na rozšířených stereotypech, kterým Číňané v té době čelili.

Mexický prezident také řekl, že jeho země je vděčná za bratrství, které Čína prokázala během epidemie covidu-19. Mexiko, které vykazuje čtvrtý nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19, si v Pekingu objednalo zhruba 29 milionů dávek vakcíny proti covidu-19, z nichž zatím dostalo deset milionů.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Do španělského autonomního města Ceuty, jež leží na africkém kontinentě, v pondělí nelegálně vstoupilo nejméně 2700 lidí a mezi nimi stovky nezletilců

Španělské úřady uvedly, že se jedná o druhý početnější příchod migrantů za poslední měsíc. Na konci dubna do Ceuty doplavalo z Maroka přes 150 lidí. Občas se migranti, hlavně ve větších skupinách, snaží překonat pevninskou přísně hlídanou hranici. Na její zhruba osmikilometrové délce stojí také deset metrů vysoký plot. Dnešní hojnější přeplavání hranice, které začalo od ranních hodin, podle policie usnadnil také nízký příliv. Kapacity pro přijetí migrantů ve městě jsou v současnosti přeplněné, uvedla stanice RTVE.

Zdroj: ČTK
Další zprávy