Velryba se umí otáčet kolem své osy, dokáže chytat plastové kroužky nebo provádět složité výskoky. "Je zřejmé, že byla zvyklá dostávat úkoly. Je trénovaná skočit po čemkoliv, co jí hodíte, a přinést to zpátky," popsala pro norskou televizi NRK Linn Satherová, která bydlí v odlehlé norské oblasti Masoy. Právě v tamních vodách se běluha nyní pohybuje. Od zdejších lidí se nechá i pohladit.
"Je to úžasná zkušenost, ale zároveň tragédie," dodává Satherová. Naznačuje tak, že domněnka řady odborníků, že zběhlou velrybu předtím trénovalo Rusko pro vojenské účely, zřejmě není daleko od pravdy.
Norští rybáři narazili na běluhu minulý týden, když se začala ochomýtat u jejich lodí. Velryba se podle nich chovala podivně a sápala se po lanech a popruzích umístěných na bocích plavidla.
Na sobě měla těsnou výstroj, která byla uzpůsobená k připnutí kamery nebo zbraně. Americký server NBC News napsal, že rybáři pak na zvířeti skutečně objevili malou kameru. Nejvíc je ale upoutal nápis na vnitřní straně postroje: "Vybavení Petrohradu".
Jako poslušný pes
Jak se ale ukazuje, běluze se u norských břehů zalíbilo. Jorgen Ree Wiig z norské vládní agentury věnující se rybolovu byl minulý týden na lodi, ke které savec zabloudil. "Velryba se chovala opravdu přívětivě. Přiblížila se k nám, začala otvírat ústa a prostě si nás prověřovala. Zkoušeli jsme na ni i mluvit," vzpomíná Wiig.
Ve čtvrtek potvrdil, že běluha byla první věc, kterou viděl, když se ráno znovu podíval z okna své lodi.
Za pravdu mu dává i norská bezpečnostní agentura PST, podle jejíž informací se běluha v pátek "stále pohybovala poblíž města Hammerfest".
Právě sem velryba minulý týden následovala rybářskou loď, plavala za ní hodinu z norského ostrova Rolvsoya. "Následovala mě jako poslušný pes bez vodítka. Žádný divoce žijící živočich si vás takhle nevyhledá, nebude z vody vystrkovat hlavu a nenechá vás, abyste mu sáhli na nos," vylíčil svou zkušenost majitel lodi Tor Arild Guleng.
Zatím ale není jisté, co se zvířetem bude. Jednou z možností je podle Wiiga poskytnout mu azyl na Islandu, jak uvedl pro server Science Alert.
Kromě nového domova se pro běluhu hledá také jméno. Televize NRK na svých stránkách zveřejnila anketu, kde lidé mohou hlasovat pro jedno z patnácti jmen. S 31 procenty zatím s přehledem vede varianta "Hvaldimir" - hval znamená v norštině velryba, zkomolenina slov má zároveň evokovat jméno ruského prezidenta Vladimira Putina.
Z Floridy do Norska?
Odkud běluha pochází, zatím není úplně jasné. Podle expertů je však téměř jisté, že se velryba do Norska zatoulala ze sousedního Ruska.
Ruští vědci popírají, že by s velrybou měli něco společného nebo ji snad cvičili. Podle nich by živočich mohl pocházet od ruského námořnictva. Kytovec se navíc vynořil v Norsku asi 415 kilometrů od ruského přístavního města Murmansk, kde se nachází velitelství útvaru ruského námořnictva Severní loďstvo.
Tamní Murmanský institut pro mořský biologický výzkum navíc podle ruských médií v minulosti zvažoval, že by běluhy severní použil například pro ochranu vchodů do námořních základen v arktické oblasti. Vědci ale při výzkumu zjistili, že arktické klima je mnohem vhodnější pro delfíny než pro běluhy.
Sovětský svaz v 80. letech minulého století financoval program na výcvik delfínů pro vojenské účely. S výcvikem skoncoval v 90. letech. Britský deník The Guardian ale připomíná zprávu, která se před dvěma lety objevila ve vysílání ruské televizní stanice Zvezda. Podle té ruské námořnictvo v polárních vodách už dva roky trénuje pro armádu delfíny, velryby i tuleně.
Britský list odkazuje také na údaje o veřejných výdajích ruské vlády, které ukazují, že ministerstvo obrany nakoupilo v roce 2016 z moskevského delfinária pět delfínů skákavých ve věku od tří do pěti let v přepočtu za více než 500 tisíc korun.
Podle deníku The Guardian existuje ještě teorie, že by velryba ve skutečnosti mohla pocházet z mořského parku ve městě St. Petersburg na Floridě, odkud se nějakým záhadným způsobem dostala do Norska. Této možnosti hraje do karet hlavně to, že nápis na postroji "Vybavení Petrohradu" byl v angličtině.
Mořský biolog Audun Rikardsen, který působí na Arktické univerzitě Norska (UiT), ale tuto možnost označuje za velmi nepravděpodobnou. Rikardsen se teď hlavně strachuje, jak si ochočené zvíře zvykne na nové poměry.
