"Všechny je zbijte." Běloruští hackeři odhalují tajné nahrávky hovorů mezi policisty

Anna Hrdinová
21. 9. 2021 6:09
"Jen sedí na lavičkách a chodí kolem. Nic neporušují," začíná telefonický rozhovor mezi běloruským policistou a jeho nadřízeným, plukovníkem Nikolajem Maximovičem. Týkal se skupinky lidí nedaleko protivládní demonstrace v Minsku. "Všichni by měli být na zemi tváří k asfaltu a zbití. To je všechno, co máte dělat," odpověděl Maximovič. Nahrávka hovoru nyní unikla na veřejnost.
Protesty v Bělorusku, 25. října 2020.
Protesty v Bělorusku, 25. října 2020. | Foto: Reuters

Většina lidí ani neměla červeno-bílé náramky, kterými by se k protestu hlásili. Policista dodal, že mezi nimi jsou také ženy. "Zbijte je," zněla plukovníkova odpověď. "Ať se bojí policie."

Jde o jednu z více než pěti milionů nahrávek, které v poslední době odhalila skupina běloruských aktivistů, označovaná americkým deníkem Washington Post jako kybernetičtí partyzáni. Sám Maximovič ani ministerstvo vnitra se k odposlechu nijak nevyjádřili.

Na dalším záznamu vystupuje Alexandr Kisel, zástupce policejního náčelníka Brestské oblasti. Vypráví svému kolegovi v Minsku, že ve vojenské tělocvičně zadrželi nejméně 500 demonstrantů. "Měli jsme je všechny po celou noc na kolenou nebo loktech, připraveni je zbít, pokud se pokusí pohnout," říká na nahrávce z 11. srpna loňského roku. "Čím více lidí pošleme do nemocnice, tím lépe."

Všechny záznamy, získané ze serverů ministerstva vnitra, ukazují podle kybernetických partyzánů snahu běloruských úřadů potlačit protivládní demonstrace. Ty začaly po prezidentských volbách v srpnu 2020. V nich zvítězil dlouholetý vládce Alexandr Lukašenko, výsledky kvůli podezření z podvodů neuznala opozice ani Evropská unie. 

"Režim odposlouchával své vlastní lidi, když svobodně hovořili o nezákonných rozkazech, které byly vydávány k bití nevinných lidí a jejich mučení," uvedl zástupce kybernetických partyzánů pro Washington Post.

Skupinu tvoří několik Bělorusů, kteří uprchli ze své země do zahraničí. Některé nahrávky zveřejňují i na sociálních sítích a spolupracují s Janinou Sazanovičovou, šéfredaktorkou populárního kanálu na síti Telegram, který odhaluje lidi pomáhající režimu.

"V této válce nemáme žádné zbraně. Máme jen pravdu, to je naše síla a použijeme ji," uvedla Sazanovičová. "Chceme odradit bezpečnostní složky od porušování lidských práv a tvrdých represí proti protestům," vysvětlují sami aktivisté.

Ani Lukašenkův syn neunikl

S kyberútoky začala skupina loni na podzim. Pomohli jí prý i někteří běloruští policisté, kteří nejsou loajální vůči režimu. Nejdříve hackeři napadli vládní web, později získali zmíněné nahrávky nebo osobní údaje řady politiků a významných osobností, včetně syna prezidenta Lukašenka.

Partyzáni tvrdí, že mají přístup také k národní databázi pasů a soukromým údajům mnoha úředníků. Celkově má jít o více než šest terabajtů dat. Podle analytiků oslovených americkým deníkem jde o jednu z největších sérií kybernetických útoků běloruských aktivistů proti vládě. 

"Je to mnohem organizovanější, lépe provedené a má to větší hloubku, šířku i dopad. V tomto smyslu je to jedinečné," uvedla například Gabriella Colemanová, odbornice na hacking a aktivismus na McGill University v kanadském Montrealu.

Jinak ale odborníci míní, že hackerské útoky ve výsledku nepovedou k významnějším změnám v zemi, přestože pravděpodobně vyvolávají spory mezi jednotlivými činiteli.

Nedávno ale hackeři vydali i data týkající se běžných Bělorusů - zveřejnili seznam lidí, kteří nahlásili na policii své sousedy kvůli účasti na protestech nebo jejich podpoře. Vše zveřejnili na internetu na interaktivní mapě. "Až se režim zhroutí, budete muset hodně rychle utíkat, protože se dá snadno zjistit, kdo jste," sdělili aktivisté.

Vše raději na papír

Běloruský režim ale také koná a podle hackerů se snaží spolky aktivistů a opozičníků infiltrovat. Například tak, že na sociálních sítích zřizuje falešné skupiny, do kterých láká aktivisty a vyzývá je k odhalení své identity. "Bezpochyby jsme pro ně značnou hrozbou a udělají vše, aby nás našli a pravděpodobně i zabili. Riziko je vysoké, ale naše odhodlání vyšší," uvedl jeden z hackerů pro americký deník New York Times

V srpnu Lukašenko nařídil úřadům, aby vedly své záznamy v papírové formě, pokud nemají své počítače a data na nich dostatečně zabezpečené. Den po tomto oznámení běloruský soud označil skupinu kybernetických partyzánů za extremistickou a zakázal ji.

Loňské prezidentské volby vyvolaly největší protesty v historii Běloruska, když opozice odmítla uznat jejich výsledky. Lukašenko, který oficiálně drtivě vyhrál, následně proti demonstracím tvrdě zakročil. Tisíce protestujících byly zatčeny, opoziční vůdci a aktivisté opustili zemi nebo byli uvězněni. 

Video: Protesty v Minsku z listopadu 2020

Protesty v Minsku, 22. 11. 2020 | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

USK Praha porazilo s navrátivšími Američankami Szekszárd 83:56

Basketbalistky USK Praha zvítězily v domácím utkání 3. kola Evropské ligy nad maďarským Szekszárdem jednoznačně 83:56 a získaly druhou výhru v tomto ročníku prestižní soutěže.

Nejlepší střelkyní českých mistryň byla s 18 body navrátivší se americká pivotka Brionna Jonesová, její krajanka Alyssa Thomasová pak se 14 body a 10 doskoky zaznamenala double double. Hostům nestačilo ani 15 bodů Zaly Friškovecové a prohrály v Eurolize i třetí zápas.

V dalším utkání skupiny A zavítá pražský celek na hřiště úřadujícího šampiona Jekatěrinburgu. Tam sehraje duel 27. října.

Aktualizováno před 4 hodinami

Požár v budově spalovny v Malešicích se podařilo uhasit, škoda dosáhne stovek milionů

V jedné z budov spalovny v pražských Malešicích ve středu odpoledne hořela technologie, požár způsobil podle odhadu škodu za stovky milionů korun. Příčinu ohně určí vyšetřování. Sdělil to mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Mluvčí Pražských služeb Radim Mana řekl, že spalovna je mimo provoz a minimálně ve čtvrtek to tak zůstane, odpad bude převážen jinam. Potvrdil i odhad škody.

"Ve spalovně došlo k požáru odstavené technologie na čištění spalin v pětipatrové technologické budově o rozměru 30 krát 40 metrů, která procházela rekonstrukcí technologií. S ohledem na počet jednotek byl vyhlášen třetí stupeň poplachu," uvedl Kavka. Zasahovalo deset profesionálních a devět dobrovolných jednotek, používaly také výškovou techniku. Na další budovy se oheň nerozšířil.

Černý kouř byl vidět z velké dálky. Chemická služba podle Kavky měřila zplodiny ohně v několika zasažených částech Prahy, například v Dolních Počernicích, Satalicích, Vinoři, Kyjích a na Černém Mostě, překročení norem ale nezjistila. "Po dobu zásahu byl však ve zmíněných oblastech cítit zápach po požáru a obyvatelům bylo doporučeno nevětrat," uvedl mluvčí.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Pokrok v kauze Pandora Papers. Úřad zjišťuje, jestli Babiš nespáchal přestupek zamlčením majetku

Černošický městský úřad zjišťuje, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nespáchal přestupek podle zákona o střetu zájmů neúplným oznámením o majetku v takzvané kauze Pandora Papers. Úředníci požádali o součinnost ministerstvo spravedlnosti, uvedl ve středu web iROZHLAS.cz. Babiš už dřív v souvislosti s kauzou odmítl, že by se dopustil čehokoliv nelegálního.

Kauza Pandora Papers se zabývá děním kolem společností v daňových rájích. Podle mezinárodního novinářského týmu poslal premiér Babiš na nákup nemovitostí na francouzské Riviéře přes své offshorové firmy zhruba 380 milionů korun. V dokumentech souvisejících s kauzou podle webu Investigace.cz neuvedl, že vlastní akcie offshorových firem. Podle zákona o střetu zájmů je přitom neúplné oznámení majetku veřejného funkcionáře přestupek, za který hrozí pokuta do výše 50 000 korun, informoval iROZHLAS.cz.

Černošický úřad proto oslovil ministerstvo spravedlnosti, které vidí v tomto případě jako takzvaný evidenční orgán. Ministerstvo by podle úřadu mělo mít možnost získat dokumenty, zda premiér vlastnil nebo vlastní nemovitosti nebo firmy v zahraničí, případně v jakém období je vlastnil.

"Následně by ministerstvo mělo posoudit, zda tyto nemovitosti nebo firmy uvedl v oznámení o majetku podle zákona o střetu zájmů a pokud nikoli, mělo by tuto informaci jako podezření z přestupku oznámit úřadu příslušné obce s rozšířenou působností," uvedl úřad na webu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy