


Běloruské státní instituce od roku 2020 spolupracují na všech stupních justičního systému při umlčování kritiků autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka, součástí represí jsou zatýkání, věznění a sledování. V připravované zprávě pro Radu OSN pro lidská práva (UNHRC) to tvrdí nezávislí experti, napsala dnes agentura Reuters.

Běloruská mise v UNHRC aktuální zjištění zatím nekomentovala, v minulosti ale Minsk opakovaně odmítl kritiku stavu lidských práv v zemi a s experty pracujícími pro OSN nespolupracoval.
Zpráva, kterou UNHRC obdrží tento týden, popisuje koordinovaný postup soudů, bezpečnostních složek, státních zástupců, policie či vězeňských orgánů s cílem umlčet skutečné i domnělé Lukašenkovy odpůrce. Experti uvedli, že zjistili systematické porušování mezinárodních závazků v oblasti lidských práv od zadržení oponentů, jejich odsouzení až po dohled po propuštění.
Jako příklady represí zpráva uvádí svévolné zatýkání, odmítání právních záruk a právní ochrany, uzavřené procesy či pokračující pronásledování bývalých odsouzených a někdejších vězňů.
"Vzorce porušování (práv) popsané v tomto dokumentu pokračují do dnešních dnů," tvrdí zpráva s tím, že soudnictví zastává klíčovou roli k udržení stávajícího systému tím, že pronásledování legitimizuje a obětem znemožňuje přístup k opravným prostředkům.
Experti dále zopakovali dřívější zjištění, že některé případy represí a porušování lidských práv spáchaných od května 2020 mohou být zločiny proti lidskosti. K takovým závěrům mimo jiné dospěla zpráva o situaci v Bělorusku zveřejněná Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) v březnu 2023.
Lukašenkův režim porušování lidských práv i volební podvody opakovaně odmítá, stejně tak popírá zadržování politických vězňů. Osoby označované opozicí či Západem za politické vězně označuje za bandity. Tvrdý postup vůči protirežimním demonstrantům obhajuje jako zákonný a nezbytný k obnovení pořádku.
Lukašenko je u moci od roku 1994. Prezidentské volby v srpnu 2020, které mezinárodní pozorovatelé označili za nesvobodné a nespravedlivé a které Západ odmítl uznat, vyvolaly v zemi vlnu protestů. Statisíce lidí vyšly do ulic, ale režim protesty tvrdě potlačil. Desítky tisíc lidí pořádkové síly zadržely a tisíce z nich policisté zbili v celách. Hlavní opoziční představitelé skončili ve vězení nebo utekli ze země.
Evropští politici označili za nesvobodné a nespravedlivé i následné prezidentské volby v lednu loňského roku. Také ty podle běloruských úřadů vyhrál Lukašenko, a to s 87,5 procenta hlasů.



S obrovským náskokem vedl Velkou pardubickou, jenže pak přišla nepochopitelná chyba, která ambice na triumf v prestižním dostihu uťala. Jakub Kocman v sedle Araucariase totiž na Francouzském skoku trefil sloupek označující točný bod, žokej se poroučel k zemi a závod pro něj skončil.



V pátek a sobotu lidé v Česku rozhodovali o novém složení obecních zastupitelstev a třetiny Senátu. Výsledky, povolební vyjednávání, reakce politiků i další dění kolem voleb sledujte v on-line reportáži Aktuálně.cz.



Max Verstappen s Red Bullem vyhrál Velkou cenu Singapuru formule 1 a navázal na triumf v sobotním sprintu na okruhu Marina Bay. Na této trati zvítězil vůbec poprvé v kariéře.



Ukrajina uspořádá volby, pokud ruský vůdce Vladimir Putin poskytne 60 dní klidu zbraní, prohlásil v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na kritické komentáře amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v sobotu prohlásil, že je na čase, aby Ukrajinci měli nového prezidenta. Šéf Bílého domu rovněž řekl, že Zelenskyj „by měl sakra přestat“ s útoky na ruské rafinerie.



Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že se dohodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na dodávkách ruské nafty na světové trhy. Podle amerického představitele se Trump rozhodl dohodu prosadit také proto, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl žádosti Washingtonu a pokračoval v útocích na ruské ropné rafinerie. Podle zdrojů zazněla i další americká hrozba.