Za účast na údajném "spiknutí s cílem získat moc neústavním způsobem" udělil soudce politologovi a literárnímu kritikovi Aljaksandru Fjadutovi desetiletý trest vězení, přičemž stejně vysoký trest dostal i lídr opoziční strany Běloruská národní fronta Ryhor Kastusjou.
Nejvyšší trest z pětice odsouzených, 11 let vězení, obdržel bělorusko-americký právník Juras Zjankovič, který byl současně označen za vůdce skupiny. Aktivista Dzjanis Kraučuk a právnička Volha Halubovičová půjdou do vězení na 2,5 roku.
Pět obviněných v tomto případu bylo zadrženo v dubnu 2021 a od té doby zůstávají ve vazbě. Běloruská tajná policie KGB a její ruský protějšek FSB tehdy oznámily, že zabránily pokusu o atentát na běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a jeho syny a že odhalily "státní převrat". Lukašenko sdělil, že podle vyšetřovatelů existují důkazy o zapojení Spojených států do tohoto plánu.
Fjaduta dříve uvedl, že "puč" zosnovala běloruská tajná služba a důstojník KGB, který skupinu infiltroval. Její členové se účastnili on-line setkání, během něhož diskutovali o budoucnosti Běloruska a možných změnách v zemi a během kterého podle Vjasny zazněly i "některé radikální návrhy".
Zjankovič a Fjaduta později souhlasili s nabídkou schůzky s příslušníky běloruských bezpečnostních složek v jedné z moskevských restaurací. Při setkání byli vyprovokováni k různým prohlášením a bezprostředně po ní je zatkla ruská FSB, uvedla lidskoprávní organizace.
Běloruskem předloni otřásly nebývale velké demonstrace, které vypukly poté, co Lukašenko podle oficiálních výsledků už pošesté zvítězil v prezidentských volbách. Opozice a některé západní země tvrdí, že výsledky byly zfalšované. Bezpečnostní složky protesty brutálně potlačily, desetitisíce lidí zatkly a tisíce jich zbily. Vjasna odhaduje, že v zemi je kolem 1300 politických vězňů.
