


Běloruský nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki a opoziční politička Maryja Kalesnikavová jsou na svobodě. Uvedl to opoziční server Naša Niva poté, co administrativa autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů.

Rozsáhlá amnestie následuje po jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku a po oznámení o zrušení amerických sankcí na běloruskou potaš.
Telegramový kanál Pul Pervogo blízký administrativě běloruského prezidenta uvedl, že rozhodnutí udělit milost 123 vězňům odsouzeným za špionáž, terorismus a extremismus učinil Lukašenko v rámci dohod s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Celkový počet omilostněných osob "za poslední dobu" činí podle prohlášení 156. Jsou mezi nimi také občané Británie, USA, Litvy, Ukrajiny, Lotyšska, Austrálie a Japonska.
Mezi propuštěnými je laureát Nobelovy ceny za mír z roku 2022 Bjaljacki, uvedla organizace Vjasna, kterou tento aktivista v oblasti lidských práv vedl. Za mřížemi byl od roku 2021. Bjaljacki už je spolu s dalšími osmi propuštěnými v Litvě, oznámila podle Reuters americká ambasáda ve Vilniusu.
Norský Nobelův výbor vyjádřil nad jeho propuštěním "hlubokou úlevu a upřímnou radost" a běloruské úřady vyzval, aby propustil všechny politické vězně a umožnil jim žít a pracovat bez obav z pronásledování.
Propuštěna byla také opoziční politička Kalesnikavová, jedna z tváří protestů proti Lukašenkovu režimu po zpochybněných prezidentských volbách v roce 2020.
Běloruské úřady se ji dříve snažily deportovat, na hranicích s Ukrajinou ale roztrhala svůj cestovní pas a v roce 2021 byla odsouzena k 11 letům vězení. S Kalesnikavovou už hovořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, řekl novinářům podle Reuters jeho poradce Dmytro Lytvyn.
Ukrajina přijala 114 propuštěných vězňů, uvedlo koordinační centrum pro válečné zajatce v Kyjevě. Jsou mezi nimi ukrajinští občané obvinění ze spolupráce s ukrajinskou rozvědkou i běloruští političtí vězni.
Centrum v prohlášení uvedlo, že propuštění budou mít zajištěnu lékařskou péči a ti běloruští občané, kteří o to požádají, budou následně přepraveni do Polska nebo do Litvy. Lytvyn novinářům řekl, že propuštěné vězně na Ukrajině osobně přivítal šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyryl Budanov.
Trumpův zmocněnec pro Bělorusko Coale podle běloruské státní tiskové agentury Belta uvedl, že USA ruší sankce na běloruskou potaš, tedy uhličitan draselný. Zrušení dalších sankcí podle něj může následovat s tím, jak se budou "normalizovat" vztahy mezi oběma zeměmi. "Rušíme sankce, propouštíme vězně," uvedl po jednání s Lukašenkem.
Koordinační centrum v prohlášení uvedlo, že propuštění budou mít zajištěnu lékařskou péči a ti běloruští občané, kteří o to požádají, budou následně přepraveni do Polska nebo do Litvy. Propuštěné vězně na Ukrajině přivítal šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyryl Budanov, řekl Lytvyn novinářům.
Krok běloruských úřadů uvítala předsedkyně Evropské komise von der Leyenová. "Tento vývoj musí posílit naše odhodlání. Odhodlání pokračovat v boji za všechny vězně, kteří jsou v Bělorusku stále za mřížemi, protože měli odvahu říkat pravdu mocným. Boj za lidská práva a spravedlnost v Bělorusku musí pokračovat," uvedla na síti X.
Na základě paragrafů stíhajících trestný čin extremismu či terorismu jsou v Bělorusku odpůrci Lukašenkova autoritářského režimu pravidelně posíláni do vězení.
Bělorusko je po Kanadě a Rusku třetím největším producentem potaše využívané v mnoha odvětvích, mimo jiné jako hnojivo v zemědělství. Vývoz potaše byl významným zdrojem příjmů pro běloruskou státní pokladnu.



Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) posílá obsílky technologickým společnostem, včetně Mety a Googlu, s žádostmi o jména, e-mailové adresy, telefonní čísla a další identifikační údaje uživatelů sociálních sítí, kteří na svých účtech kritizují Úřad pro imigraci a cla (ICE) nebo sledují jeho aktivity.



Eva Adamczyková si v pátek 13. v Livignu navlékla na krk třetí olympijskou medaili. Po zlatu a bronzu má nyní ve sbírce i stříbro. Česká snowboardistka se fenomenálně vrátila po narození syna Kryštofa a podle jejího trenéra Marka Jelínka to v žádném případě nemusí být konec. Navzdory televiznímu komentáři, který na sociálních sítích vyvolal rozporuplné reakce.



Jeden z největších příběhů olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo napsal v pátek třináctého krasobruslař Ilia Malinin, nicméně scénář si představoval úplně jiný.



Ruská válka si vyžádala nejméně 55 tisíc padlých Ukrajinců a statisíce dalších poznamenala fyzicky i psychicky. O tom, jak hluboko se dlouhodobý konflikt otiskl do duševního zdraví civilistů i veteránů, vypráví v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinská klinická psycholožka Natalia Sablina.



Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny napravit minulé chyby a budovat nový světový řád samy, dávají ale přednost spolupráci s Evropou. Spojené státy si podle Rubia nepřejí, aby jejich spojenci byli slabí, protože to oslabuje i USA.