"Jestliže se Rusko pokusí narušit naši svrchovanost, víte, jak zareaguje mezinárodní společenství. Budou vtaženi do války. Západ a NATO to (předpokládané ohrožení suverenity Běloruska) už nebudou tolerovat, protože to budou považovat za vlastní ohrožení. A v něčem budou mít pravdu," prohlásil autoritářský běloruský prezident, který čas od času kritickými slovy na adresu Moskvy nešetří, přestože Rusko zůstává jeho nejdůležitějším spojencem.
Lukašenko mimo jiné také řekl, že Rusko už nikdy nebude impériem. "Velmi vás zklamu. Rusko už nikdy nebude impériem. Nemá na to zdroje," řekl moderátorovi Echa Moskvy. "Všechno jste kousek po kousku ztratili. Všechno. Jedinou příčinou toho jste vy sami (Rusko)," dodal prezident.
V další části rozhovoru také Moskvě vyčetl, že každý rok ve vztahu k Minsku "utahuje šrouby" a zvyšuje ceny. Poukázal přitom například na běloruský deficit v obchodní výměně s Ruskem ve výši devíti miliard dolarů (207 miliard korun) a tvrdil, že Rusko nechce Bělorusku prodávat zemní plyn za rubly.
"Od určitého okamžiku budování našeho svazku… začalo jít dolů," konstatoval Lukašenko. "Když se kolem Vladimira Vladimiroviče (Putina) začali formovat pragmatici, obchodníci, mysleli si, že budou žít bez všech, že nepotřebují Bělorusko, které budou potichu tlačit. Ekonomika je tam dobrá, tak zvýšíme ceny energetických surovin," řekl běloruský prezident.
Lukašenko, který vládne své zemi pevnou rukou už déle než čtvrt století, se spoléhá na levnou ruskou energii a ruské půjčky, udržující v chodu běloruskou ekonomiku v sovětském stylu. Kreml ale vystavil Bělorusko tlaku zvýšením cen ropy a plynu a snížením dotací.
Lukašenko se 7. prosince setkal v Soči s Putinem. Díky této schůzce se obě země údajně přiblížily k vyřešení neshod ohledně dodávek ropy a plynu.
Lukašenko se podle médií nicméně nechal slyšet, že se nevzdá běloruské nezávislosti. Někteří jeho krajané se ovšem obávají, že by chystané dohody o prohloubení ekonomické integrace mohly vydláždit cestu k pohlcení země Ruskem. Tyto obavy vyvolala již ruská anexe ukrajinského Krymu v roce 2014.
