Minsk - Světová finanční krize čím dál víc prorůstá do východní Evropy. A nutí stále více zemí obracet se s žádostí o naléhavou pomoc na Mezinárodní měnový fond.
Po Maďarsku, Ukrajině a Srbsku se k tomu odhodlalo i Bělorusko. Přestože analytici této zemi předpovídají nadále hospodářský růst, vláda se obává negativních následků krize.
"Existuje hrozba, že krize zhorší platební bilanci Běloruska," cituje z analýzy měnového fondu agentura Itar-Tass.
Šéf Mezinárodního měnového fondu, Dominique Strauss-Kahn, potvrdil, že výše půjčky Bělorusku může dosáhnout až dvě miliardy dolarů.
"Mise Mezinárodního měnového fondu bude o možnostech pomoci jednat přímo v Minsku od 27.října do 6.listopadu," uvedlo tiskové oddělení MMF.
"Můžeme potvrdit, že jsme požádali fond o půjčku, která by nám zjistila finanční stabilitu a udržení hospodářského růstu," řekl novinářům mluvčí Běloruské centrální banky Michail Žuravovič.
Minsk si chce ke stabilizaci ekonomiky půjčit další dvě miliardy dolarů také v Moskvě.
Mezinárodní měnový fond půjčil Bělorusku už v devadesátých letech částku 270 milionů dolarů, ale později pomoc zastavil. Vláda v Minsku se totiž neřídila radami a doporučeními MMF ohledně hospodářských reforem.
Běloruské hospodářství je nadále převážně státní, jako v dobách, kdy země byla součástí Sovětského svazu. V soukromých rukách je jen asi patnáct procent běloruské ekonomiky.
Vláda v posledních dvou letech opakovaně připravovala program rozsáhlé privatizace, ale několikrát jej odložila.
"Běloruská ekonomika je vedená v sovětském příkazovém stylu. Vláda reguluje většinu cen zboží a nařizuje podnikům, co a kolik mají vyrábět," uvádí ve své analýze agentura Reuters.
Podle agentury rezervy zahraničních měn Běloruska během září poklesly z 5,6 miliard dolarů na 4,9 miliard.
Situaci zemi ztěžuje i fakt, že je politicky izolována od Evropské unie a Spojených států. Kvůli potlačování opozice a autoritářskému stylu vládnutí prezidenta Alexandra Lukašenka.
Až minulý měsíc EU znovu povolila Lukašenkovi a dalších představitelům režimu cestovat na území sedmadvaceti členských zemí unie.