


V přepočtu celkem 77 miliard korun – tolik peněz chce Belgie utratit za systémy protivzdušné obrany. Podle ministra obrany Thea Franckena se tím zaplní mezera v této oblasti, která vznikla za posledních 20 let. Do projektu se zapojí i Nizozemsko. Společná akvizice dvou systémů protivzdušné obrany (PVO), radarů a velitelských vozidel je reakcí na čím dál asertivnější Rusko.

Na summitu NATO v turecké Ankaře, který skončil ve středu, se zástupci obou zemí dohodli na koupi desítky odpalovacích zařízení NASAMS (systém protivzdušné obrany středního doletu Norwegian Advanced Air-to-Air Missile System), 20 systémů Skyranger (protivzdušná obrana krátkého dosahu) od společnosti Rheinmetall, 54 velitelských vozidel od firmy Iveco a 14 radarů od francouzské zbrojovky Thales.
„Belgie po 20 letech bez PVO znovu vybuduje v rámci této společné akvizice robustní schopnosti protivzdušné obrany,“ řekl ministr Francken. „Tento krok je životně důležitý pro kritickou infrastrukturu a stejně tak pro obyvatelstvo.“
Belgičané a Nizozemci se dohodli na co nejužší spolupráci včetně údržby, logistiky, výcviku a operačního nasazení. Francken na sociální síti X uvedl, že belgické společnosti se zapojí i do vývoje odpalovacích zařízení, radarů, softwaru a elektroniky.
Belgie investuje do plánované akvizice 3,5 miliardy dolarů (cca 74,25 miliardy korun), výše nizozemského příspěvku není prozatím známá.
Rozhodnutí belgického ministerstva obrany pořídit si systém NASAMS přichází v době, kdy se vláda rozhodla si jednu jednotku „pronajmout“; ta ale dorazí až v polovině příštího roku. Belgie dále údajně plánuje i pořízení systému PVO delšího dosahu, konkrétně má jít buď o americký MIM-104 Patriot, nebo franko-italský SAMP/T NG+.
Belgie mimo jiné na summitu podepsala zapojení do masivního projektu, který má za cíl pořízení deseti letounů včasné výstrahy (AWACS) od firmy SAAB, které mají nahradit stárnoucí boeingy E-3. Společně s Českou republikou, Polskem, Španělskem, Tureckem a Británií zástupci země podepsali dopis o potenciální koupi transportních letounů Airbus A400M.
Zdroj: Breaking Defense



Rusko v úterý propustilo Američana Roberta Gilmana, který v tamním vězení strávil více než čtyři roky poté, co byl obviněn z napadení policisty. Ruský prezident Vladimir Putin mu s ohledem na špatný zdravotní stav udělil milost z humanitárních důvodů, uvedli američtí činitelé.



Petrochemický komplex ZapSibNěftěchim v Tobolsku na západní Sibiři, největší závod na výrobu zkapalněného ropného plynu (LPG) v Rusku, který se stal v noci na pondělí terčem ukrajinského dronového útoku, byl při úderu poškozen. Podle jednoho zdroje byl tento podnik, jenž zastupuje zhruba dvě pětiny celkové ruské produkce LPG, zcela odstaven na dobu neurčitou kvůli vyhodnocování škod.



Právě dnes vyprší Markétě Vondroušové lhůta na podání odvolání k Mezinárodní sportovní arbitráži, která je poslední šancí na změnu čtyřletého trestu za odmítnutí dopingové kontroly. Podle bývalé šampionky Kim Clijstersové by bylo fér, kdyby se trest Češce nakonec znatelně snížil. Vinu za incident z prosince minulého roku totiž nevidí pouze u ní.



Pražští policisté pátrají po zatím neznámém muži, který podle nich v supermarketu v Ankarské ulici na Petřinách během několika dnů ukradl víc než 130 balení ořechů. Způsobil tím škodu za zhruba 15 tisíc korun, hrozí mu až dvouletý trest vězení.



Nejméně jednoho mrtvého a dva raněné si vyžádal nálet ukrajinských dronů na ruské město Voroněž, uvedl v úterý gubernátor Alexandr Gusev. Drony podle něj zapálily sklady nejmenované velké společnosti, podle médií hoří další sklad internetového prodejce Wildberries. Terčem ukrajinských dronů se podle místních úřadů stala také Orenburská oblast, ležící na rozhraní evropské a asijské části Ruska.