


V přepočtu celkem 77 miliard korun – tolik peněz chce Belgie utratit za systémy protivzdušné obrany. Podle ministra obrany Thea Franckena se tím zaplní mezera v této oblasti, která vznikla za posledních 20 let. Do projektu se zapojí i Nizozemsko. Společná akvizice dvou systémů protivzdušné obrany (PVO), radarů a velitelských vozidel je reakcí na čím dál asertivnější Rusko.

Na summitu NATO v turecké Ankaře, který skončil ve středu, se zástupci obou zemí dohodli na koupi desítky odpalovacích zařízení NASAMS (systém protivzdušné obrany středního doletu Norwegian Advanced Air-to-Air Missile System), 20 systémů Skyranger (protivzdušná obrana krátkého dosahu) od společnosti Rheinmetall, 54 velitelských vozidel od firmy Iveco a 14 radarů od francouzské zbrojovky Thales.
„Belgie po 20 letech bez PVO znovu vybuduje v rámci této společné akvizice robustní schopnosti protivzdušné obrany,“ řekl ministr Francken. „Tento krok je životně důležitý pro kritickou infrastrukturu a stejně tak pro obyvatelstvo.“
Belgičané a Nizozemci se dohodli na co nejužší spolupráci včetně údržby, logistiky, výcviku a operačního nasazení. Francken na sociální síti X uvedl, že belgické společnosti se zapojí i do vývoje odpalovacích zařízení, radarů, softwaru a elektroniky.
Belgie investuje do plánované akvizice 3,5 miliardy dolarů (cca 74,25 miliardy korun), výše nizozemského příspěvku není prozatím známá.
Rozhodnutí belgického ministerstva obrany pořídit si systém NASAMS přichází v době, kdy se vláda rozhodla si jednu jednotku „pronajmout“; ta ale dorazí až v polovině příštího roku. Belgie dále údajně plánuje i pořízení systému PVO delšího dosahu, konkrétně má jít buď o americký MIM-104 Patriot, nebo franko-italský SAMP/T NG+.
Belgie mimo jiné na summitu podepsala zapojení do masivního projektu, který má za cíl pořízení deseti letounů včasné výstrahy (AWACS) od firmy SAAB, které mají nahradit stárnoucí boeingy E-3. Společně s Českou republikou, Polskem, Španělskem, Tureckem a Británií zástupci země podepsali dopis o potenciální koupi transportních letounů Airbus A400M.
Zdroj: Breaking Defense



Energetická skupina ČEZ v první polovině letošního roku vydělala 18,1 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně vzrostl o deset procent. Přispělo k tomu zejména ukončení výběru daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax.



Pokud by se v červenci konaly sněmovní volby, zvítězilo by hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. S odstupem následuje STAN, které by dalo hlas 15 procent voličů, třetí je ODS s podporou 12 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median, který má ČTK k dispozici. Do Sněmovny by se dostali ještě Piráti s osmi procenty a SPD se ziskem 7,5 procenta hlasů.



U ruského města Voroněž zřejmě hoří další sklad internetového prodejce Wildberries. Informoval o tom v úterý deník Ukrajinska pravda s odkazem na telegramový kanál Astra. Společnost informovala, že ve Voroněžské oblasti evakuovala své zaměstnance, místní úřady předtím hlásily útok ukrajinských dronů.



Jen málokdy se stane, aby film pojmenoval své vlastní slabiny, a ještě je vydával za přednost. Přesně to se ale děje v Hořkých svátcích, novince režiséra Pedra Almodóvara, který zřejmě usoudil, že sebekritika je polehčující okolnost.



Íránská tisková agentura Mehr o víkendu zveřejnila videozáznam s nejvyšším íránským vůdcem Modžtabou Chameneím, který se od nástupu do úřadu letos v březnu neobjevil na veřejnosti. Informoval o tom v neděli deník Gulf News, vycházející ve Spojených arabských emirátech. Mehr nicméně neuvedla, kdy a kde byl videozáznam pořízen.