Letošní žebříček podle RSF odráží dramatické zhoršení v přístupu k informacím a více překážek pro informování veřejnosti. Podíl na tom nese pandemie covidu-19, která v některých státech posloužila jako záminka odepřít novinářům přístup k informacím. Organizace hodnotí situaci žurnalistiky jako "velmi špatnou", "špatnou" nebo "problematickou" v 73 procentech ze 180 zemí. Data ukazují, že práce novinářů na citlivých tématech a investigace si pohoršily zejména v Asii, na Blízkém východě a v Evropě.
Novináři v Česku podle RSF čelí velkým výzvám, mezi které patří hrozby médiím veřejné služby ze strany vládou kontrolovaných dozorčích orgánů, nenávistné on-line kampaně či rozšíření takzvaných alternativních médií. Rozsáhlou nedůvěru v novináře posilují i slovní výpady českého prezidenta Miloše Zemana a dalších vysoce postavených představitelů země, píše organizace.
V Evropě si letos pohoršilo Německo, které se ze skupiny států s dobrým postojem k médiím přesunulo do skupiny "docela dobrých", respektive se propadlo z 11. na 13. místo. Podle RSF za tím stojí útoky na novináře ze strany "demonstrantů podporujících extremistická hnutí a konspirace při protestech vůči opatřením proti koronaviru".
"Žurnalistika je nejlepší vakcínou proti dezinformaci," uvádí generální tajemník Christophe Deloire. "Bohužel její produkci a distribuci příliš často blokují politické, ekonomické, technologické, a někdy dokonce i kulturní podmínky," dodává Delorie, podle kterého je žurnalistika nejúčinnějším prostředkem, jak zajistit veřejnou debatu založenou na široké škále zavedených faktů.
