Některým stromům v Norsku chybí letokruhy. Poškodil je "kouř", kterým nacisté maskovali svou loď

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
19. 4. 2018 20:45
Nacisté během druhé světové války kryli loď Tirpitz před útoky Spojenců. Vypouštěli umělý kouř, který ale značně poškodil stromy u norského pobřeží, kde se loď skrývala.
Bitevní loď Tirpitz na snímku z roku 1939.
Bitevní loď Tirpitz na snímku z roku 1939. | Foto: ČTK

Oslo - U norského pobřeží se za druhé světové války ukrývala významná německá bitevní loď Tirpitz. Snahy spojeneckých sil najít a potopit toto plavidlo přiměly nacisty, aby loď maskovali chemickou mlhou. Umělý kouř ale napáchal v oblasti velké škody na stromech, které jsou do dneška patrné. O zjištění vědců informoval britský zpravodajský server BBC News

Loď, pojmenovaná po německém admirálovi Alfredu von Tirpitzovi, byla uvedena do služby v únoru 1941. K pobřeží Norska u Kåfjordu, které ovládala kolaborantská vláda v čele s nacistickým vůdcem Vidkunem Quislingem, ji armáda vyslala v listopadu 1941. 

Archivní dokumenty ukazují, že loď zde vypouštěla kyselinu chlorosírovou. Němcům se tato taktika dařila, pro Spojence bylo skutečně těžké plavidlo vystopovat.

Strategické umístění navíc umožňovalo podnikat útoky na konvoje, které mířily do Sovětského svazu, a preventivně bránilo případnému vylodění Spojenců v Norsku.

Během čtyř let se Spojencům podařilo plavidlo jen poškodit, nikoliv nadobro zlikvidovat.

Jednu dobu největší bitevní loď světa šla ke dnu až 12. listopadu 1944. Tirpitz, přezdívaný Osamělá královna severu, nezvládl útok třicítky bombardérů britského královského letectva při operaci Catechism. Stalo se tak ve fjordu u severonorského města Tromsö. Při útoku bombardérů Lancaster zemřelo na 1200 členů posádky.

Stromům chybí letokruhy 

Stopy bitevní lodi jsou ale patrné i teď, skoro tři čtvrtě století po jejím potopení. "Kouř", který měl na začátku 40. let bránit jejímu odhalení, totiž poškodil stromy na pobřeží natolik, že je to patrné na jejich letokruzích.

Claudia Hartlová z Univerzity Johanna Gutenberga v německé Mohuči odhalila tyto dopady, když zkoumala borovice v Kåfjordu poblíž norského města Alta za severním polárním kruhem.

Dendroložka se původně pustila do studia stromů proto, aby vytvořila obrázek tehdejší klimatické situace v oblasti. Všimla si přitom, že některým stromům zcela chybí letokruhy z období kolem roku 1945. Zbrzdit růst stromů může velká zima či napadení hmyzími škůdci, nic z toho ale podle Hartlové nemohlo vysvětlit naprostou absenci letokruhů.

Jeden z kolegů se pak před Hartlovou zmínil o tom, že by anomálie mohla souviset s bitevní lodí Tirpitz, která v roce 1944 v Kåfjordu kotvila. "Domníváme se, že kyselina chlorosírová (chlorsulfonová), kterou loď kvůli maskování vypouštěla, zničila jehličí na stromech," řekla Hartlová BBC.

"Pokud stromy nemají jehličí, nemůže probíhat fotosyntéza a nemůže se vytvářet biomasa. Borovice mají většinou stejné jehličí tři až sedm let, protože jsou věčně zelené. Takže pokud tyto stromy o jehličí přijdou, může trvat velmi dlouhou dobu, než se zotaví," dodala.

Stejný scénář jinde po Evropě?

U jednoho ze stromů není patrný růst po dobu celých devíti let, počínaje rokem 1945. "Poté se strom vzpamatoval, ale trvalo mu dalších 30 let, než se vrátil k normálnímu růstu. Stále tam stojí, pořád žije a je velmi působivý," uvedla Hartlová.

U dalších borovic jsou letokruhy patrné, ale jsou extrémně slabé, takřka nerozeznatelné. Dle očekávání se dopady znečištění snižují, čím dál je strom od někdejšího kotviště lodi. Do vzdálenosti čtyř kilometrů jsou ale větší či menší následky patrné u všech.

Hartlová je přesvědčena, že najde podobné stopy války i jinde. "Také na jiných místech Evropy se používal umělý kouř a možná i další chemikálie. Možná tedy najdeme další podobné jevy a důsledky druhé světové války," uvedla vědkyně.

Video: Nacisté "zvrhlé" umění jen obratně převzali, ukazuje výstava

Redaktor Hospodářských novin Marek Miler navštívil výstavu děl, která pro nacisty konfiskoval obchodník s uměním Hildebrant Gurlitt. | Video: Marek Miler
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Princ Harry a Meghan se vzdají královských povinností od dubna

Britský princ Harry a jeho manželka Meghan se vzdají svých královských povinností k 31. březnu. S odvoláním na mluvčí manželského páru o tom ve středu informoval zpravodajský web BBC. Vnuk královny Alžběty II. na počátku roku oznámil, že se s ženou vzdají role v královské rodině a začnou pracovat, aby se stali finančně nezávislými. Podle britských médií ale nebudou zřejmě moci používat značku Sussex Royal, o jejíž registraci před časem požádali.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Alternativa pro Německo se po ostré kritice omluvila za rasistické omalovánky

Ostrou kritiku si vysloužila pravicově populistická strana Alternativa pro Německo (AfD) za dětské omalovánky, které její členové rozdávali na akci v porýnském Krefeldu. Sešit totiž neobsahoval obrázky pohádkových postaviček, ale kresby, které jsou podle kritiků rasistické, xenofobní a plné stereotypů. Případem se zabývá i policie, informoval list Westdeutsche Zeitung. AfD kritiku nejdříve odmítla, ve středu se ale za vytištění omalovánek omluvila a jejich rozdávání označila za "organizační chybu".

V sešitu s názvem "Nordrhein-Westfalen zum Ausmalen" (Severní Porýní-Vestfálsko k vymalování) je například obrázek lidí v autech s tureckými vlajkami a zbraněmi v rukou. Na další straně jsou nakreslení lidé s kostí v kudrnatých vlasech, kteří se koupou v bazénu, od něhož prchají mladé dívky. Na obrázku je ve vodě také zcela zahalená žena či ruka s nožem. Omalovánky rozdávala minulý týden na své akci v Krefeldu frakce AfD ze zemského parlamentu nejlidnatější německé země, Severního Porýní-Vestfálska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy