Bavorští pohraničníci zadrželi za půl roku 37 pašeráků lidí, řeší ale spíš drogy

Podívejte se na fotogalerii z loňského července.
Tři kilometry od západočeské Aše, kilometr od státní hranice.
V červenci 2018 obnovila bavorská pohraniční policie svou činnost původně ukončenou v roce 1998.
Bavorská zemská policie vyčlenila pro obnovu pohraničního sboru pět stovek mužů a žen ze svého stavu 33 500 osob ve zbrani. V příštích letech chce počet pohraničníků zdvojnásobit.
Na podzim budou v Bavorsku volby, je třeba ukázat, že vláda koná.
Foto: Ludvík Hradilek
ČTK ČTK
21. 1. 2019 16:22
Během prvního půlroku své činnosti zadržela bavorská pohraniční policie 37 pašeráků lidí. Oznámil to v pondělí bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann, informovala agentura DPA. Pohraničníci ale více než s nelegální migrací na rakouské hranici bojují s drogovou kriminalitou a krádežemi, které se soustřeďují na hranici s Českem.

"Bavorská pohraniční policie činí Bavorsko a Německo bezpečnějšími," řekl ministr vnitra Herrmann na tiskové konferenci. Podle něj příslušníci sboru od loňského července zadrželi 37 pašeráků lidí a v 696 případech zjistili nelegální překročení hranice.

V půlroční statistice, která uvádí celkem 12 500 zjištěných trestných činů a dopravních přestupků, tak porušení zákona v oblasti migrace činí jen malou část činnosti sboru, upozornila DPA.

Podle listu Augsburger Allgemeine se ukázalo, že mnohem více než migrací, kvůli které hlavně vznikla, se bavorská pohraniční policie zabývá bojem s pašováním drog a s krádežemi automobilů. Tento druh kriminality se přitom soustředí spíše na české než na rakouské hranici.

Bavorská pohraniční policie zahájila svou činnost začátkem loňského července. Mimo jiné má na starosti namátkové kontroly ve třicetikilometrovém pohraničním pásmu u Česka a Rakouska. V případě Rakouska pohraniční policie provádí na různých místech také časově omezené hraniční kontroly, k nimž přistoupila po dohodě se spolkovou policií, která je za ně především zodpovědná.

Nadále ale bavorské pohraniční policii chybí některé klíčové kompetence - z hranic například nemůže sama o sobě nikoho vrátit.

Bavorský ministr vnitra v pondělí vyjádřil s činností pohraničníků spokojenost. Do roku 2023 chce jejich počet ze současných 500 zvýšit na dvojnásobek.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Britská Dolní sněmovna odmítla změny v brexitovém zákoně

Britská Dolní sněmovna ve středu odmítla všechny změny, které v prováděcím zákonu k brexitové dohodě učinila horní komora. Sněmovna lordů chtěla mimo jiné lépe chránit občany EU či dětské uprchlíky. Návrh brexitového zákona nyní znovu poputuje do horní komory, která se může opět pokusit přijmout dodatky. Podle agentury Reuters ale termín brexitu v ohrožení není. Británie by měla EU opustit 31. ledna, tedy za devět dní.

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Borise Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy