


Bavorský premiér a předseda nejmenší německé vládní strany CSU Markus Söder odmítl jakoukoli spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD). V letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF uvedl, že by to Křesťansko-sociální unii (CSU) i její sesterskou Křesťanskodemokratickou unii (CDU) kancléře Friedricha Merze rozpoltilo.

Söder reagoval na vyjádření saského premiéra Michaela Kretschmera z CDU, který tento týden zpochybnil zákaz spolupráce s AfD.
Jakákoli spolupráce s AfD, kterou loni v květnu německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou, by CDU a CSU podle Södera „masivně rozpoltila“.
Konzervativní sesterské strany nesmějí být podle něj stupínkem na cestě AfD k moci. „Jsem proti tomu, principiálně. Věřím, že musíme dělat politiku pro demokracii, středovou politiku,“ dodal.
Bavorský premiér se ke spolupráci s AfD v rozhovoru s ZDF vyjádřil v reakci na rozhovor se saským premiérem Kretschmerem, který zveřejnil ve středu deník Handelsblatt. Kretschmer, který je místopředsedou CDU a tedy stranickým zástupcem kancléře Merze, zpochybnil zákaz své strany spolupracovat s AfD. „Musíme teď mluvit s každým, kdo mluvit chce,“ řekl.
CDU uplatňuje takzvanou protipožární zeď (Brandmauer), tedy princip, že s AfD nespolupracuje. Cílem je obrazně řečeno zastavit šíření požáru, který podle konzervativců extremistická AfD představuje.
V CDU se opakovaně ozývají hlasy, které protipožární zeď zpochybňují, většinou jde ale o řadové politiky na komunální či zemské úrovni. Kretschmerovo vyjádření v rozhovoru v Handelsblattu je ale zatím jeho nejostřejším útokem na tento princip.
Kancléř Merz minulý týden na letní tiskové konferenci zopakoval, že jeho strana nebude spolupracovat nejen s AfD, ale ani s postkomunistickou stranou Levice. Také vůči ní uplatňuje CDU princip protipožární zdi, vnímá ji totiž jako levicově extremistickou.
V posledních týdnech se ovšem v CDU debatuje o tom, zda není třeba aspoň vůči Levici princip opustit a spolupracovat s ní při vytváření většiny proti AfD.
Německo čekají v září troje zemské volby - v Sasku-Anhaltsku, v Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. V prvních dvou jmenovaných spolkových zemích podle průzkumů vyhraje AfD. Podle pozorovatelů je možné, že se nakonec CDU bude muset otevřít jisté formě spolupráce s Levicí, pokud bude chtít zabránit nástupu AfD k moci.
AfD je v současnosti největší opoziční stranou v německém Spolkovém sněmu. V loňských předčasných parlamentních volbách získala 20,8 procenta hlasů. Současné průzkumy jí připisují 26 až 29 procent, volby by tak nyní vyhrála.
Loni v květnu Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který má pravomoci civilní tajné služby, označil AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se kvůli tomu obrátila na soud, který nařídil, aby ji BfV přestal takto označovat do definitivního soudního verdiktu. Nedávno zveřejněný odborný posudek konstatoval, že návrh na zákaz strany by měl u ústavního soudu naději na úspěch.



Dovolená v marocké poušti prezidenta Petra Pavla vyvolává kritiku i otázky. Kritika mířila hlavně na to, že by kvůli ní hlava státu vynechala komunální volby. To se nakonec nestalo a prezident v Černoučku odvolil. Některé další otázky kolem prezidentské dovolené v Maroku ale zůstávají.



Spojené státy v pátek uvalily na Mezinárodní trestní soud (ICC) sankce, které zakazují finanční transakce s touto institucí, oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Agentura Reuters připomíná, že krok přichází několik hodin poté, co jihoafrická právnička a bývalá soudkyně ICC Navanethem „Navi“ Pillayová získala Nobelovu cenu míru. ICC v reakci uvedl, že sankce jsou útokem na vládu práva.



Sledujte online přenos z utkání desátého kola fotbalové Chance Ligy mezi Zlínem a Slavií Praha.



Hlasovat lidé mohou tradičně od pátečních 14 do 22 hodin a v sobotu od osmi do 14 hodin. V komunálních volbách si vybírají své zástupce do obecních a městských zastupitelstev, v některých městech také do zastupitelstev městských částí či obvodů. Senátní volby probíhají letos v celkem 27 obvodech.



Matka ruské laborantky ze sibiřského výzkumného ústavu pro boj s morem, která zemřela za nejasných okolností, odmítá tvrzení, že se její dcera nakazila po rozbití zkumavky s nebezpečným patogenem. Podle Světlany Šipilovové je tato verze nesmyslná a neodpovídá bezpečnostním opatřením v laboratoři. Pochybnosti vyjádřili i bývalí kolegové.