Barmánci znovu vyšli do ulic, zatímco junta, která se k moci dostala 1. února převratem, slavila Den ozbrojených sil. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) dosud v zemi přišlo při protestech o život více než 440 lidí.
Stíhačky barmské armády v sobotu mimo jiné zahájily palbu na vesnici blízko thajských hranic, ležící na území ovládaném etnickou ozbrojenou skupinou Karenský národní svaz (KNU). Ta se zavázala, že bude bojovat za svržení protagonistů aktuálního puče. Podle občanské společnosti Karen Peace Support Network, která v této oblasti působí, při útoku přišli nejméně dva lidé o život a další dva byli zraněni. KNU předtím oznámila, že obsadila vojenskou základnu a zabila deset vojáků.
Podle zpravodajského serveru Myanmar Now v sobotu lidé umírali na 40 místech Barmy. Nejvíce obětí hlásí metropole Rangún a druhé největší město Mandalaja. Mezi mrtvými byly dvě děti ve věku 13 let. Média původně uváděla, že o život přišel také pětiletý chlapec, později se však objevily zprávy, že zřejmě přežil.
"Tento den bude zaznamenán jako den hrůzy a hanby. Zabíjení neozbrojených civilistů včetně dětí je neobhajitelné," komentovaly situaci na svém twitterovém účtu úřady Evropské unie.
Podle britského ministra zahraničí Dominica Raaba je pak zabíjení neozbrojených civilistů a dětí pádem na úplné dno.
Americký velvyslanec Thomas Vajda na sociálních sítích uvedl, že "toto krveprolití je děsivé" a dodal, že občané Barmy mluví jasně - nechtějí žít pod vojenskou vládou. Spojené státy barmskou armádu za její počínání ostře kritizují a mluvčí jejich kulturního zastupitelství v Rangúnu v sobotu potvrdil, že budova, kde sídlí, byla ostřelována. Podle jeho slov nikdo nebyl zraněn.
Sobotní vojenské přehlídky se v Bramě zúčastnilo na 8000 vojáků a přítomen byl i náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin. Podle diplomatů poslalo na armádní oslavu své zástupce osm zemí - Rusko, Čína, Indie, Pákistán, Bangladéš, Vietnam, Laos a Thajsko.
Vůdce současně vojenské vlády generál Min Aun Hlain se během ní nechal slyšet, že armáda byla nucena převzít v zemi moc vzhledem k "nelegálním činům" Národní ligy pro demokracii a její vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Ta sice zvítězila v loňských - mezinárodně uznávaných - volbách a ujala se moci. Vojáci ovšem dál trvají na tom, že nečestným způsobem a na základě podvodů.
