Co do počtu obyvatel je Estonsko několikrát menší než Česko, rozlohou asi o 40 procent. Ovšem na rozdíl od tuzemska má nejsevernější pobaltská země na 2000 ostrovů a dlouhé pobřeží Baltského moře. Na dohled estonských břehů v současnosti proplouvají tankery takzvané ruské stínové flotily, pomocí kterých Rusové obcházejí sankce. A zároveň ohrožují klíčové podmořské kabely a potrubí.
Od našeho zpravodaje v Pobaltí – Estonské námořní síly nejsou na takové hrozby moc vybavené, nemají velké lodě ani ponorky. I tak je čeká zásadní modernizace v podobě nákupu tuctu nových plavidel i širšího zapojení bezpilotních technologií.
O výzvách spojených s ochranou tisíců ostrovů, o lovu min, o boji o rozpočtové priority v zemi s „kontinentálním myšlením“ i o právních úskalích monitorování ruské „stínové flotily“ v Baltském moři hovoří v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz vrchní velitel estonského námořnictva a pobřežní stráže, komodor Ivo Värk.
Estonsko má dlouhé pobřeží a přes 2000 ostrovů. Po roce 1991 jste museli námořnictvo vybudovat zcela od nuly. Jak náročné je s omezenými prostředky zajistit bezpečnost tak rozsáhlého námořního prostoru?
Lhal bych, kdybych tvrdil, že je to snadné. Naše moderní historie se začala psát v roce 1994. Původně jsme měli dvě oddělené složky – klasické námořnictvo a pobřežní stráž. Dnes jsou tyto dvě entity sloučeny do jednoho celku, což znamená, že jako velitel nosím pomyslné dva klobouky: jsem šéfem námořnictva i pobřežní stráže zároveň.
To s sebou nese značnou komplexnost. Se stejnými lidmi a stejnou technikou musíme plnit jak čistě vojenské úkoly, tak úkoly spojené s ochranou hranic a pobřeží. Je to neustálý balanc mezi různými typy povinností.
Velení jste převzal v červnu 2024. S jakými hlavními výzvami se v současnosti potýkáte?
Estonsko je historicky velmi kontinentálně smýšlející země. To se promítá i do debaty o vojenském rozpočtu. Není tajemstvím, že armáda, tedy pozemní síly, tradičně získává největší podíl zdrojů, zatímco na letectvo a námořnictvo zbývají podstatně menší části.
Mým hlavním úkolem je tento pohled měnit a zajistit námořnictvu solidní kapacity. Naše současná plavidla stárnou a my je nutně potřebujeme nahradit moderní technikou, která nám umožní efektivně vykonávat obě naše role – vojenskou i tu u pobřežní stráže.
Máte již konkrétní představu o tom, jak by měla budoucí estonská flotila vypadat?
Máme vypracovaný velmi solidní plán, který vychází z hloubkového výzkumu našich potřeb a operačních požadavků. Tento plán počítá s pořízením celkem 12 nových plavidel. Konkrétně jde o tři větší lodě s délkou kolem sta metrů a výtlakem 2500 tun, které budou disponovat pokročilými zbraňovými a senzorovými systémy.
Těchto 12 lodí doplní devět menších plavidel o délce 60 metrů a výtlaku 800 tun. Vše ovšem závisí na schválení desetiletého plánu rozvoje obrany estonskou vládou, který by měl stanovit jasný finanční rámec pro příští dekádu.
Jednou z největších výzev nejen pro vás, ale i pro další státy, které jsou v Baltském moři, je ruská stínová flotila. Vy jste proti ní před rokem zasáhli a avizovali jste, že v tom budete pokračovat. Nedávno jste ale v rozhovoru pro televizi ERR řekl, že nebudete. Jaká je tedy vaše strategie vůči těmto plavidlům?
Předně je důležité vyjasnit terminologii – „stínová flotila“ není oficiální právní termín. My rozlišujeme mezi plavidly, na která jsou uvaleny konkrétní sankce, a podezřelými loděmi, které na seznamech nejsou, ale jejich chování vykazuje znaky těchto operací.
Pohybujeme se v mantinelech mezinárodního námořního práva, které lodím umožňuje volně plout mezi přístavy, pokud neporušují pravidla OSN. Zasahovat můžeme například v případě, že loď pluje pod falešnou vlajkou nebo vlajku nemá.
Každý zásah, jako je nalodění či zadržení, však musíme pečlivě zvažovat. Pokud neexistuje bezprostřední hrozba pro naši kritickou infrastrukturu nebo riziko ekologické havárie, musíme brát v potaz náklady a možné politické důsledky takového jednání.
Mnoho moderních armád sází na drony, a to i na ty námořní. Jakou roli hrají bezpilotní prostředky ve vašich plánech na obměnu flotily?
Hledáme ideální rovnováhu mezi posádkou a automatizací. V oblasti podvodních dronů jsme již dosáhli značné operační vyspělosti a zkušeností. Stejně tak efektivně využíváme letecké drony pro průzkum a vytváření obrazu o situaci na moři.
U hladinových dronů jsme však v mírové době opatrnější. Loď s lidskou posádkou je totiž multifunkční – dokáže plnit ochranu hranic, pátrací akce i ochranu životního prostředí současně. Drony jsou zatím spíše unikátním doplňkem, který naši přítomnost na moři rozšiřuje, ale v dohledné době ji plně nenahradí.
V médiích se objevila informace, že Estonsko projevilo ochotu podpořit USA v oblasti Hormuzského průlivu. Je estonské námořnictvo na takové mise připraveno?
To je otázka spíše na politickou reprezentaci. Jako námořnictvo jsme samozřejmě provedli veškeré potřebné výpočty a analýzy a připravili konkrétní návrhy, které jsem předložil svým nadřízeným.
Rozhodnutí o tom, kde a v jaké formě se Estonsko bude mezinárodně angažovat, je však plně v rukou našich politických představitelů. Pokud padne rozhodnutí o nasazení, budeme připraveni plnit své úkoly.
Součástí vaší činnosti je hledání min v Baltském moři. Jsou tady pořád ještě nějaké?
Ano, a kolik! Začali jsme v roce 1993 a každý rok provádíme jednu nebo dvě mezinárodní odminovací operace také v Estonsku. Už jsme přestali počítat, kolik min jsme zneškodnili a našli. Ale když jsem to naposledy kontroloval, bylo to hodně, hodně přes 2000 min, které jsme našli a zneškodnili.
A to ani nemluvím o různých jiných druzích munice. Takže jich je mnoho tisíc. Ovšem většina min je stará, z druhé nebo první světové války.
Takže to není tak, že by vám je tady nechávali Rusové?
Jsou to staré miny z první a druhé světové války, také poválečná munice a torpéda i cvičné věci. Miny mohou být stále ve velmi dobrém stavu. Nepředstavují sice bezprostřední hrozbu pro lodní dopravu, nicméně pro kohokoli, kdo provádí práce na hladině, pod hladinou, rybaří, kotví nebo provádí jakoukoli jinou činnost, by to mohlo být nebezpečné.
Pokud minu zasáhnete kotvou nebo ji zachytíte do sítě, může to způsobit mnoho problémů…
Mohlo by vás zajímat: Estonci cvičí kvůli ohrožení východním sousedem spolu s armádami NATO na jihovýchodě země, květen 2026
Sdílet
Nejnovější videa
