Ve třech případech z těchto států vítěz prvního kola prohrál druhé, což nyní hrozí podle průzkumů Andreji Babišovi. Sondáže před volbami ukazují, že pokud do druhého kola postoupí, porazí ho Petr Pavel i Danuše Nerudová.
"Jestli Andrej Babiš vůbec první kolo vyhraje, je otázka. Má přijatelnost kolem pětatřiceti procent. S tím se ve volbách těžko vítězí, byť to není vyloučené. Mohla by mu pomoci nižší volební účast a jakási demobilizace těch voličů, kteří jsou proti němu. Pokud bude účast kolem sedmdesáti procent, tak kandidáti s nízkou přijatelností mají malou šanci," vysvětlil Aktuálně.cz Daniel Prokop, ředitel společnosti PAQ Research.
V roce 2014 neuspěl na Slovensku bývalý premiér Robert Fico, ačkoliv první kolo vyhrál s 28 procenty hlasů. V tom druhém proti nezávislému kandidátovi Andreji Kiskovi ale zafungoval syndrom polarizujícího politika. I když Fico měl své pevné voličské jádro, velká část Slováků ho zásadně odmítala. Tito lidé nakonec získali ve druhém kole převahu a Kiska jasně zvítězil se ziskem 59 procent hlasů.
O dva roky později se něco podobného stalo v Rakousku. Poraženým byl Norbert Hofer, kandidát krajně pravicové Svobodné strany. V prvním kole přitom jasně vyhrál se 35,1 procenta hlasů, druhý byl nezávislý kandidát s podporou Zelených Alexander Van der Bellen s pouhými 21,3 procenta. Jeho ztráta byla tedy obrovská. Dokázal ji ale vymazat díky tomu, že mnoho Rakušanů krajně pravicového politika v čele země nechtělo. V opakovaném druhém kole Van der Bellen získal 51,3 procenta hlasů. Mnoho lidí nevolilo ani tolik Van der Bellena, jako spíš hlasovalo proti Hoferovi.
A do třetice podobná zkušenost z Rumunska. Obrat ve druhém kole se podařil v prezidentských volbách v roce 2014 kandidátovi opozice Klausi Iohannisovi.
V prvním kole vyhrál autoritářský sociální demokrat Victor Ponta s 40,4 procenta hlasů, kdy v kampani kromě jiného upozorňoval na protivníkův německý původ. Ztráta Iohannise činila deset procentních bodů. Ale Pontovi odpůrci a lidé, kteří měli z jeho rétoriky a metod strach, se ve druhém kole sešikovali za Iohannisem. V druhém kole dokázal zvítězit s 54 procenty.
Letošní české prezidentské volby jsou specifické tím, že proti sobě stojí tři vyrovnaní kandidáti. Obvykle v demokratických zemích mívají reálnou šanci na vítězství pouze dva. Podle sociologa Daniela Prokopa nemá za současné situace Babiš jistý ani postup do druhého kola.
"Velkou hrozbou je teď pro něj vzestup Jaroslava Bašty. Výrazně se zvýšilo vyhledávání jeho jména na Googlu a Wikipedii. Možná bude pro Babiše velký problém, kolik mu Bašta ubere," říká Prokop.
Bývalý premiér a předseda hnutí ANO se také rozhodl nechodit s ostatními kandidáty do debat, výjimku udělal jen pro televizi Nova. Stejný krok se v roce 2015 nevyplatil v Polsku Bronislawu Komorowskému z liberální Občanské platformy, který obhajoval mandát. Proti němu stál Andrzej Duda za konzervativní stranu Právo a spravedlnost.
Komorowski byl favoritem, ale jako úřadující prezident se odmítl účastnit předvolebních diskusí před prvním kolem. To pak překvapivě prohrál a před druhým kolem otočil - do debat s Dudou šel. Výsledek ale nezvrátil, Duda zvítězil s 51,4 procenta a stal se polskou hlavou státu.
