Babiš v Sofii jednal o budoucnosti EU i migraci. Chceme, aby Bulharsko vstoupilo do Schengenu, řekl

ČTK ČTK
Aktualizováno 22. 1. 2018 13:50
Bulharsko nyní předsedá Radě EU. Společné jednání se tak točilo i kolem priorit, kterým by se tato země po dobu svého předsednictví chtěla věnovat.
Andrej Babiš se sešel se svým bulharským protějškem Bojkem Borisovem.
Andrej Babiš se sešel se svým bulharským protějškem Bojkem Borisovem. | Foto: ČTK

Sofia - Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš jednal v pondělí v bulharské metropoli Sofii se svým protějškem Bojkem Borisovem

Babiš vyrazil do Sofie především proto, aby diskutoval o prioritách bulharského předsednictví v Radě EU, které bude trvat do konce června. Bulharsko za priority označilo bezpečnost, stabilitu a solidaritu. "Jsem velice rád, že máme na tato témata stejný názor," uvedl český premiér po jednání. 

Ještě před jednáním se Babiš nechal slyšet, že za bulharského předsednictví bude Evropská unie projednávat "velice důležité agendy". Jako příklad uvedl oblast rozpočtu, ve které se Česko s Bulharskem shoduje na nutnosti zachování silné kohezní politiky, či migrační reformu známou jako Dublin IV. Babiš upozornil, že se Sofia bude muset v rámci svého předsednictví zabývat také plánovaným odchodem Británie z Evropské unie.

Obě země se podle Babiše na společné schůzi shodly na nutnosti najít celoevropský kompromis při řešení migrace. Toto téma označil Babiš za jeden z hlavních okruhů rozhovoru s Borisovem. Podle Babiše je "nepřijatelné", aby došlo k přehlasování některých států jako v roce 2015, kdy většina členských zemí proti vůli Česka, Polska, Maďarska a Rumunska kvóty schválila.

Kvóty na přerozdělování migrantů jsou podle českého premiéra "neefektivní" a "rozdělují Evropu". "Spoléháme na bulharské předsednictví, že najdeme konsenzus," dodal Babiš.

Borisov potvrdil, že cílem bulharského předsednictví je dosáhnout v oblasti migrace "rozumného kompromisu". Jeho součástí by podle něj mohla být mimo jiné střediska pro migranty na území Turecka či Libye.

Důležitým bodem jednání s bulharským premiérem byl podle Babiše také rozpočet EU a kohezní fondy. On i bulharský premiér vyjádřili přání, aby měly vlády jednotlivých členských zemí unie větší vliv na to, kam peníze z fondů soudržnosti zamíří. "My víme doma, jak ty peníze nejlépe použít," řekl předseda české vlády, který má v Sofii na programu také schůzku s prezidentem Rumenem Radevem. 

Babiš podpořil vstup Bulharska do Schengenu 

Po jednání s Borisovem český premiér rovněž podpořil vstup Bulharska do schengenského prostoru. Balkánská země, která je členem EU od roku 2007, už v roce 2011 splnila formální kritéria pro tento vstup. "Podporujeme jednoznačně vstup Bulharska do Schengenu," řekl Babiš s tím, že nechápe, proč je členem prostoru volného pohybu Řecko, ale nikoli Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko.

Babiš svému bulharskému protějšku také poděkoval, že v rámci svého unijního předsednictví Sofia zorganizuje summit o dvojí kvalitě potravin, na kterou dlouhodobě upozorňují země visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Tato schůzka by se měla konat 30. dubna v bulharské metropoli a Česko na ni podle Babiše vyšle přinejmenším ministra.

Česko-bulharské vztahy označil Babiš za "velice dobré". Také podle Borisova neexistují ve vzájemných stycích nevyřešené otázky a přátelství mezi Prahou a Sofií je "hluboké".

Babiš: O ČEZ se bavit nebudu

Po tiskové konference, na které novináři nesměli klást dotazy, se jeden z bulharských žurnalistů Borisova přece jen zeptal na téma, které podle místního tisku v souvislosti s Českem zajímá Bulhary asi nejvíce - prodej bulharských aktiv české energetické společnosti ČEZ. "To není naše téma," řekl zjevně rozezlený bulharský premiér a odešel. Babiš už před odletem z Prahy uvedl, že o ČEZu v Bulharsku jednat nebude.

ČEZ se loni dohodl na prodeji bulharské černouhelné elektrárny Varna firmě SIGDA a dál hledá kupce pro další bulharské aktivity. Z Bulharska chce odejít kvůli dlouhotrvajícím sporům s místními úřady, a také proto, aby se mohl soustředit na Česko a střední Evropu a na obnovitelné zdroje energie v zemích, jako jsou Německo a Francie.

Český podnik vstoupil na bulharský trh koncem roku 2004, obsluhuje tam přibližně tři miliony zákazníků. Předloni ČEZ zahájil mezinárodní arbitráž proti bulharské vládě. Reagoval tak na zásahy bulharských institucí, které prý jeho podnikání v zemi poškozují, a na dlouhodobě kritickou situaci na místním energetickém trhu. Firma vznesla nároky v řádu stovek milionů eur.

Programové prohlášení vlády bude velmi evropské, není v něm žádná zmínka o referendu, tvrdí europoslankyně ANO a premiérova poradkyně Dita Charanzová. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 2 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy