Českým novinářům se Babiš ve středu ve Washingtonu přiznal, že je z nadcházející schůzky s Trumpem "trošku nervózní". Ve Washingtonu je přitom vítán jako reprezentant spojenecké země, kterou s USA pojí dlouholeté partnerství.
Obě strany shodně upozornily, že setkání Babiše s Trumpem se děje i u příležitosti třicátého výročí sametové revoluce a dvaceti let od českého vstupu do NATO a také v den narozenin T. G. Masaryka.
Český premiér byl ve středu prvním vrcholným českým politikem, který navštívil centrálu CIA v Langley ve Virginii, kde se setkal s ředitelkou agentury Ginou Haspelovou. Z americké strany šlo o vyjádření důvěry českým tajným službám a důležitou roli navíc sehrála aktuální kauza Huawei.
Česko souhlasí s USA, že technologie čínské firmy mohou představovat bezpečnostní riziko, a případ Huawei a obecně kybernetická bezpečnost jsou i na programu jednání v Bílém domě. Za americkou stranu budou kromě prezidenta Trumpa přítomni viceprezident Mike Pence, ministr zahraničí Mike Pompeo, poradce pro národní bezpečnost John Bolton a ministr energetiky Rick Perry.
Grafy výdajů na obranu
Podle bývalého českého velvyslance v USA Petra Koláře je toto "hvězdné zastoupení" důkazem, že Bílý dům si na Babišově přijetí dává hodně záležet. Jenže na jednacím stole budou i témata, která jsou mezi Trumpovou administrativou a evropskými spojenci zdrojem napětí, sporů a vedla už k otevřeným roztržkám mezi Bílým domem a evropskými politiky.
Zaprvé je to tvrdý, setrvalý tlak Bílého domu a osobně prezidenta Trumpa, aby spojenci vynakládali více peněz na obranu. Premiér Babiš před odletem do USA oznámil, že veze do Washingtonu grafy, na kterých chce americkému prezidentovi ukázat, že do roku 2024 se české výdaje dostanou na požadované minimum dvou procent z HDP.
Česká republika v současnosti platí jen polovinu a dosavadní zkušenosti ukazují, že Trump chce nejen rychlé a zcela konkrétní závazky, ale že přitom spojence tlačí k nákupu amerických zbraní.
Před první návštěvou německé kancléřky Angely Merkelové v Bílém domě v březnu 2017 německá média zjistila, že Washington nabídl Berlínu americké zbraně, a to i jako způsob snížení velkého amerického schodku v obchodu s Německem.
Berlín odmítl a Trumpova rétorika vůči Německu, kdy propojuje malé výdaje na obranu se schodkem obchodní bilance a tvrdí, že pro USA jde dohromady o bezpečnostní hrozbu, jen přitvrdila.
Rumunského prezidenta Klause Iohannise, jenž byl v červnu 2017 prvním státníkem bývalého socialistického bloku, kterého přijal v Bílém domě, Trump na společné tiskovce naopak pochválil, že Rumunsko během jediného roku zvedlo své výdaje z 1,4 na dvě procenta HDP.
Důvodem byla mohutná objednávka zbraní z USA, kdy rumunská vláda v průběhu roku 2017 odsouhlasila nákupy amerických raketových systémů HIMARS a Patriot a 36 stíhaček typu F-16.
Rovněž polský prezident Andrzej Duda si v září 2018 vysloužil v Bílém domě od Trumpa pochvalu za to, že Polsko plní svá dvě procenta HDP. "A mohu hrdě oznámit, že Polsko si právě pořídilo nejmodernější rakety Patriot, což je skvělý systém. Vyrábíme světově zdaleka nejlepší vojenskou techniku. A vyrábíme ji přímo tady v USA," říkal Trump s polským prezidentem po svém boku.
Nákup vrtulníků
Andrej Babiš počítá s tím, jak uvedl před odjezdem do USA, že na schůzce s Trumpem bude mluvit o současném českém armádním tendru na nákup dvanácti vrtulníků, kde mezi finálními "čtyřmi až pěti potenciálními dodavateli" jsou i dvě americké firmy Lockheed a Bell.
"Už tam v minulosti byly nějaké kontakty, ale nebylo to dotaženo," prohlásil Babiš k dosavadnímu průběhu tendru a k účasti amerických firem. Byla to ovšem Karla Šlechtová, bývalá ministryně obrany za Babišovo hnutí ANO, která po své příchodu na ministerstvo na podzim 2017 předtím už tři roky běžící tendr zastavila a chtěla začít od nuly.
Pro americkou stranu, kde už celá věc prošla nutným schválením v Kongresu, bylo tehdejší prohlášení ministryně, že z české strany šlo jen o "průzkum trhu", velmi nepříjemné překvapení. A lze předpokládat, že Američané to ještě mají v živé paměti.
Babiš bude v Bílém domě navíc jednat ve chvíli, kdy do finále směřuje další armádní tendr na dodávku bojových vozidel pěchoty v celkové hodnotě 53 miliard dolarů, což je dosud největší polistopadová zakázka. Za USA se soutěže účastní společnost General Dynamics s obrněným vozem ASCOD II.
"Nejedu do USA dělat kontrakty," řekl premiér před odletem, že vše je v gesci ministerstva obrany. Pokud ale má Andrej Babiš před čtvrtečním jednáním důvod k nervozitě, tak je to právě fakt, že "výhledy a grafy" budoucích obranných výdajů Trumpovi nejspíše nestačí a že český premiér může být dotazován, jak konkrétně se chce k naplnění závazku dostat.
Problém jménem cla
Druhé problematické až kontroverzní téma pak hodlá na stůl položit sám Andrej Babiš. Oznámil, že chce s americkým prezidentem jednat o jeho hrozbě uvalení cel na dovoz evropských aut do USA.
"Bylo by velice nešťastné pro všechny, kdyby se oboustranně zvyšovaly tarify. Doufejme, že k tomu nedojde. I ten nepřímý (možný) dopad na náš průmysl je velký," upozornil Babiš ve středu už přímo ve Washingtonu po návštěvě Americké obchodní komory.
Podle analýzy ministerstva průmyslu a obchodu, kterou americké administrativě během nedávné návštěvy ve Washingtonu prezentoval už český ministr zahraničí Tomáš Petříček, by česká ekonomika v důsledku zavedení cel mohla utrpět ztráty až ve výši půl procenta hrubého domácího produktu, tedy zhruba 26 miliard korun. O práci by mohlo přijít až 25 tisíc lidí, což je více než půl procenta všech zaměstnanců.
Ale opět: zkušenosti z předchozích návštěv evropských politiků v Trumpově Bílém domě ukazují, že v problematice cel je americký prezident zatvrzelý a že přímo na jednáních to může být i se spojenci zdrojem otevřených sporů.
Ani německá kancléřka Angela Merkelová nebo francouzský prezident Emmanuel Macron loni na jaře neuspěli, když v Bílém domě lobbovali za to, aby Trump nezaváděl cla na ocel a hliník. V případě Macrona to byl i začátek konce jejich předchozího dobrého vztahu.
1. den premiéra v USA: Představil Inovační strategii ČR v Americké obchodní komoře, navštívil Národní nadaci pro vědu a Marylandskou univerzitu → https://t.co/Ln30dxUBzn
— Úřad vlády ČR (@strakovka) March 6, 2019
A loni v červenci nizozemský premiér Mark Rutte po návštěvě u Donalda Trumpa na tiskové konferenci americkému prezidentovi odmítavě skočil do řeči, když Trump tvrdil, že na tržní roztržce mezi USA a Evropou není nic špatného, že to naopak může být "pozitivní". "Ne, to není pozitivní… Musíme to vyřešit," říkal Rutte s úsměvem, ale zcela pevně.
Plyn z Ruska do Evropy
A do třetice, ani téma "energetické bezpečnosti", které mají Babiš a Trump na programu jednání, nemusí být bezkonfliktní. Kromě budoucího rozvoje české jaderné energie, kde by pro Američany byla zajímavá účast firmy Westinghouse, Bílý dům aktuálně více zajímá jiná věc.
Jde o projekt výstavby plynovodu Nord Stream 2, kterým by měl do Německa pod Baltským mořem proudit plyn z Ruska. S tím však Bílý dům zásadně nesouhlasí.
Oficiálně Washington zdůrazňuje bezpečnostní riziko, Evropa by se podle Američanů vystavila ještě větší závislosti na ruském plynu. Podstatný je ale i fakt, že ruský plyn by byl přímou a zatím levnější konkurencí pro plánovaný prodej amerického zkapalněného plynu (LNG) do Evropy.
"Panu prezidentovi se Nord Stream 2 nelíbí," potvrdil před odletem do USA Babiš, že Trump tlačí na to, aby byl projekt zastaven. V posledních rozhovorech pro česká média se ale Babiš vyhnul odpovědi, jaký je aktuální postoj jeho vlády.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček před svojí nedávnou návštěvou Washingtonu v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že "Česká republika podporuje kompromis" dosažený v rámci EU, který znamená, že ropovod může být dokončen.
Americký viceprezident Mike Pence ovšem před třemi týdny na Mnichovské bezpečnostní konferenci evropské spojence za Nord Stream 2 znovu kritizoval a vyzval je, aby projekt zastavili.
Premiér Andrej Babiš by měl být připraven, že na rozdíl od českých médií se v Bílém domě jasné odpovědi na dotaz ohledně plynovodu nevyhne. Technicky, kapacitně a ekonomicky by pro Česko bylo napojení na Nord Stream 2 výhodné. Šlo by to ale proti zájmům USA.
