Až vybuchne Katla, nastane pravé peklo, varuje Island

Zahraničí Zahraničí
21. 4. 2010 17:30
Prezident ostrovní země uvedl, že výbuch vulkánu Katla - mnohem většího než Eyjafjallajökull - se blíží
Popel na povrchu islandského ledovce.
Popel na povrchu islandského ledovce. | Foto: Reuters

Reykjavík - Islandský prezident Olafur Grímsson v rozhovoru pro televizi BBC vyzval Evropany, aby se z útlumu sopky Eyjafjallajökull, nacházející se pod stejnojmenným ledovcem, raději moc neradovali. 

Podle něj je erupce Eyjafjallajökullu patrně předzvěstí série dalších výbuchů sopek, přestože se nedá přesně předpovědět, která a s jakou silou exploduje.

Starosti mu dělá především sopka Katla, pokrytá půl kilometru silným ledovcem S Eyjafjallajökullem je propojena magmatickými kanály a minulosti její výbuchy několikrát následovaly po erupcích Eyjafjallajökullu.

"Katla je mnohem větší a vybuchuje minimálně jednou za století. Poslední erupce se odehrála v roce 1918, takže už pár let čekáme novou," řekl Grímsson. Podle něj je Katla schopná popelem a sopečným prachem paralyzovat velkou část planety.

Desetkrát silnější 

Její výbuch může být až desetkrát silnější než Eyjafjallajökullu. 

Aktivní je také známější sopka Hekla, od 19.století Islanďany nazývaná Brána do pekla. Naposledy se z ní vyvalil popel a láva v únoru 2000, ale šlo o slabší erupce.

"Bohužel to, co jsme viděli v uplynulých dnech, může být jen začátek série událostí, které se potáhnou celé 21.století. Toto byla jen malá příprava na to, co přijde," myslí si islandský prezident.

Ledovce tají 

Někteří vědci se obávají, že tání ledu, spojené s klimatickými změnami, může ještě zvýšit sopečnou aktivitu na Islandu, který leží na rozhraní dvou tektonických desek. Severoamerické a euroasijské.

Na ostrově je asi 140 známých sopek, z toho 30 aktivních.

"Led taje a to samozřejmě magmatickou činnost ovlivní. Erupce budou silnější a patrně i častější," cituje agentura Reuters vulkanologa Freisteina Sigmundssona z Islandské univerzity.

Eyjafjallajökull se po několika dnech chrlení sopečného prachu a popela až do výše jedenácti kilometrů uklidnil a nad Evropou tak znovu mohou létat letadla. Na jak dlouho?

 

Právě se děje

Další zprávy