Avdijivka (od našeho zpravodaje) - Musa Magomedov je energický čtyřicátník v džínách a modrém golfovém tričku. V listopadu 2012 dosáhl kariérního vrcholu: stal se generálním ředitelem největší evropské koksárny v Avdijivce na východě Ukrajiny.
Nemohl tušit, že za půldruhého roku bude za doprovodu dopadajících minometných střel bojovat o to, aby udržel závod v chodu a zabránil ekologické katastrofě.
Avdijivka je totiž přímo na frontové linii mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty.
Po většinu doby se střílí jen v tzv. promce, tedy průmyslové zóně na vzdáleném okraji města, kde jsou zákopy obou stran od sebe vzdálené jen několik stovek metrů.
Občas ale boje eskalují a střely z raketometů Grad a dalších těžkých zbraní dopadají i na samotné město. Včetně koksárny.
Naposledy se tak stalo letos v únoru. Jedna ze střel poškodila teplovod, kterým koksárna zásobuje teplem celé město.
"Museli jsme něco vymyslet, protože bylo 25 pod nulou, a pokud bychom to rychle neopravili, tak by popraskaly topné baterie v domech. A to už bychom rychle opravit nedokázali," říká generální ředitel avdijivské koksárny Magomedov.
Museli přemýšlet "unikátně"
Nejhorší boje byly v roce 2015. "Neustále sem něco padalo. Dvanáct našich pracovníků zahynulo, dva přímo tady v továrně," vypráví Magomedov.
"Patnáctkrát jsme museli zastavit výrobu, což je obrovský problém. Kdyby totiž teplota v pecích klesla pod 900 stupňů Celsia, popraskaly by vnitřní cihly a závod by byl na odpis. Jednou jsme dokázali během pár hodin postavit náhradní plynovod, jindy vyrobili vlastní generátor elektřiny… Vymýšleli jsme unikátní inženýrská řešení," dodává.
Nyní firma vyrábí 10 tisíc tun koksu denně.
Podnik zaměstnává čtyři tisíce lidí, což - pokud připočteme členy rodin - je většina obyvatel Avdijivky.
V té dnes žije asi dvacet tisíc obyvatel. Původně jich tu byl více než dvojnásobek.
Půlka fabriky mohla vybuchnout
Ekologové si ještě před válkou stěžovali na koncentrace síry a dalších škodlivých látek v ovzduší.
Při ostřelování bylo nebezpečí ale mnohem větší.
"Nádrž s benzolem jednou dostala přímý zásah. Zachránilo nás, že týden předtím jsme skoro všechen benzol odvezli a zastavili jeho výrobu. Takže tam bylo jenom sto tun, normálně jsme tam skladovali i osm tisíc tun. Kdyby střela zasáhla nádrž předtím, přinejmenším půlka fabriky by vyletěla do povětří," zvážní generální ředitel.
Dalším problémem jsou odpadní vody. Když vypadne elektřina, a tak přestanou pracovat čerpadla, hrozí jejich průsak do podzemních vod.
"Na začátku jsme si mysleli, že nikdo po závodu střílet nebude, když je tak důležitý. Jenže jak se začne střílet, je všechno jedno. Když střílejí po lidech a umírají děti, tak kdo by se staral o nějaké uhlí nebo železo," suše konstatuje Magomedov.
Střelba utichla jen kvůli vlaku
Jedním z paradoxů konfliktu na Donbasu je, že až do letošního jara avdijivská koksárna odebírala uhlí z šachet v Makejevce a Krasnodonu. Měst, která leží na opačné straně fronty.
"Bylo to absurdní. Bojovali jsme nedaleko města Horlivka a mezi našimi pozicemi a zákopy separatistů byla železnice. A každý den ve tři odpoledne střelba z obou stran utichla, aby mohl projet vlak," vzpomíná na jaro loňského roku bývalý voják ukrajinské armády Oleksij.
Majitel koncernu Metinvest, pod který spadá avdijivská koksárna, zmíněné doly a řada dalších podniků, Rinat Achmetov se snažil udržet své firmy v chodu.
Nejbohatší Ukrajinec byl největším poskytovatelem humanitární pomoci na území pod kontrolou separatistů.
Jenže Kyjev nakonec pod tlakem aktivistů z řad veteránů hranici uzavřel a separatisté Achmetovovy podniky na svém území znárodnili. Značná část z nich teď nefunguje.
To má pro koksárnu ekonomické důsledky. "Teď nakupujeme uhlí z USA, Nového Zélandu nebo Austrálie," popisuje Magomedov.
"Trh s ocelí je otevřený, konkurujeme si s firmami, které mají normální logistiku, a my jsme vůči nim v nevýhodě. Přežíváme díky tomu, že jsme součástí integrovaného koncernu, jinak bychom neměli šanci," dodává.
Ohledně budoucího vývoje Magomedov jen krčí rameny. "Politici to rozpoutali. Obyčejní lidé za nic nemohou, oni se jen nechali zblbnout propagandou, která jim do hlav cpala bůhvíco. Politici to začali a oni to budou muset ukončit," uzavírá generální ředitel avdijivské koksárny.
