Austrálie: Zůstaneme na Timoru, dokud bude třeba

pav
15. 2. 2008 16:41
Hon na atentátníky je zatím neúspěšný, napětí trvá
Australský premiér Kevin Rudd a jeho východotimorský protějšek Xanana Gusmao na tiskové konferenci v Dili
Australský premiér Kevin Rudd a jeho východotimorský protějšek Xanana Gusmao na tiskové konferenci v Dili | Foto: Reuters

Dili/Darwin - Australský premiér Kevin Rudd je v obtížné pozici. Loňské listopadové volby vyhrál v čele Labouristické strany i proto, že slíbil postupně stáhnout jednotky, které jeho předchůdce John Howard vyslal do Iráku. Ještě než svůj slib stačil splnit, už je nucen navyšovat počty  mírových sil v jiné konfliktní zóně - na Východním Timoru.

Rudd dnes absolvoval již druhou návštěvu nejmladšího asijského státu za poslední dva měsíce. A přestože se nezdržel déle než tři hodiny, zdůraznil, že Australané jsou připraveni svému blízkému sousedovi nadále pomáhat ekonomicky i vojensky.

Maličkou ostrovní zemí, která si po letech portugalské kolonizace a indonéské okupace teprve šestým rokem užívá nezávislost, otřásla v pondělí dvojice koordinovaných atentátů na nejvyšší vedení země.

ČTĚTE VÍCE: Východotimorský prezident je po atentátu v komatu

Z Dili do Darwinu

Zatímco premiér Xanana Gusmao z útoku na jeho vůz vyvázl bez zranění, prezident José Ramos-Horta utrpěl před svým domem dvojnásobný průstřel těla, ztratil osm litrů krve a lékaři mu jen tak tak zachránili život.

Východotimorský prezident José Ramos-Horta na snímku pořízeném během rozhovoru pro agenturu Reuters v červnu 2007
Východotimorský prezident José Ramos-Horta na snímku pořízeném během rozhovoru pro agenturu Reuters v červnu 2007 | Foto: Reuters

V současné době je hospitalizován v australském Darwinu. Podstoupil tam už několik operací, další jej čekají o víkendu. Už pátým dnem je udržován v umělém spánku, jeho šance na plné zotavení prý ale nejsou špatné. Věří tomu i premiér Rudd, který se na zpáteční cestě z Dili v Darwinu zastavil.

"Je to bojovník. Znám Josého dlouho, vím, že je to bojovník," uvedl na adresu nositele Nobelovy ceny míru za rok 1996 australský premiér, citovaný agenturou Reuters.

Podobně optimisticky promlouval několik hodin předtím i v Dili: "O osudech našich zemí se nebude rozhodovat přes hlaveň pušky, ale u volebních uren," prohlásil Rudd, který zároveň slíbil, že asi tisícovka australských vojáků zůstane na ostrově, dokud jich tam bude třeba.

"Kulka může zranit prezidenta, ale demokratické hodnoty nikdy neprostřelí," ujišťoval za východotimorskou vládu na společné tiskové konferenci premiér Gusmao a dodal: "Náš národ je hrdý národ. Jsme připraveni přejít od nejistoty ke stabilitě a od strachu k sebedůvěře."

ČTĚTE VÍCE: Timor se po atentátech opět propadá do chaosu

Atentátníci se skrývají v horách

Přes pozitivně laděnou rétoriku ale situace na Timoru zůstává napjatá a lidé se obávají možného obnovení násilností, které si před necelými dvěma lety vyžádaly několik desítek lidských životů a na 150 tisíc lidí vyhnaly z jejich domovů.

Pohřeb Alfreda Reinada se v Dili konal na svatého Valentýna. Pro mnoho Timořanů byl vzbouřený major hrdinou. Jak řekl v rozhovoru pro Reuters jeho blízký spolupracovník, Reinado se možná snažil pondělní akcí vyvolat předčasné volby a donutit zahraniční jednotky, aby z ostrova odešly
Pohřeb Alfreda Reinada se v Dili konal na svatého Valentýna. Pro mnoho Timořanů byl vzbouřený major hrdinou. Jak řekl v rozhovoru pro Reuters jeho blízký spolupracovník, Reinado se možná snažil pondělní akcí vyvolat předčasné volby a donutit zahraniční jednotky, aby z ostrova odešly | Foto: Reuters

Tehdejší krizi vyvolalo propuštění asi třetiny příslušníků armády, kteří stávkovali kvůli údajné diskriminaci ze strany velení. Odvolaní vojáci pak pozvedli zbraně proti vlastní vládě.

V jejich čele stanul zběhlý armádní major Alfredo Reinado, tedy stejný muž, který nyní zosnoval útok na prezidenta. Sám sice při pondělní přestřelce spolu s dalším útočníkem zahynul, ostatním vzbouřencům se ale podařilo prchnout a skrývají se v horách kolem Dili.

Reinadův nástupce v čele vzpoury, bývalý armádní poručík Gastao Salsinha, se navíc nechal slyšet, že pokud na ně mezinárodní jednotky zaútočí, budou se bránit do posledního muže.

Východotimorská prokuratura na Salsinhu a 16 dalších rebelů vydala zatykače, dosud se ale nepodařilo dopadnout ani jednoho z nich. 

 

Právě se děje

před 10 minutami

Trump jako první prezident USA přišel na akci odpůrců potratů. Dřív patřil do opačného tábora

Šéf Bílého domu Donald Trump pokládá za "nesmírnou čest", že se dnes stal prvním prezidentem Spojených států, který se zúčastnil každoročního protipotratového shromáždění ve Washingtonu. Akce zvaná Pochod pro život, kterou organizátoři poprvé svolali v roce 1974, se na washingtonské parkové promenádě National Mall koná ve výroční den rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, jenž před 46 lety legalizoval umělé přerušení těhotenství.

Trump byl před dvaceti lety stoupencem interrupcí a jeho kritici občas připomínají jeho slova z roku 1999, že je "v každém případě pro (potraty)". Od té doby ale radikálně změnil názor, podle agentury AP ve snaze získat na svou stranu věřící voliče bílé pleti. Dnes v projevu ke shromážděným obvinil opoziční demokraty, že prosazují "radikální a extrémní postoje". Pochválil účastníky dnešní akce a řekl, že "nenarozené děti nikdy neměly v Bílém domě pevnějšího zastánce".

před 52 minutami

Ministerstvo kultury převezme Památník ticha, Štingl už ho nechce

Ministerstvo kultury převezme Památník ticha v pražských Bubnech, který připomíná transporty českých Židů do Terezína za druhé světové války. Na Twitteru to oznámil ministr kultury z ČSSD Lubomír Zaorálek. O konkrétní formě převzetí bude teprve jednat se zakladatelem Pavlem Štinglem. Dle dokumentaristy, jenž s myšlenkou přebudovat nepoužívané nádraží na památník před lety přišel, stát a město k věci přistupují nesystémově. V rozhovoru pro Deník N tento týden Štingl řekl, že pokud stát nebo město památník do 27. ledna nepřevezmou, s jeho provozováním skončí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Paříži podle odborů demonstrovaly proti penzijní reformě statisíce lidí, podle úřadů jen desetitisíce

V Paříži i dalších velkých francouzských městech dnes statisíce lidí demonstrovaly proti kontroverzní penzijní reformě prezidenta Emmanuela Macrona. Odborové svazy protesty svolaly při příležitosti projednávání reformy ve francouzské vládě. Ta dnes zákony spojené s reformou schválila a norma tak zamíří do parlamentu, informovala agentura AFP.

Podle odborové organizace CGT se v celé Francii sešlo 1,3 milionu lidí, přičemž jen v Paříži jich bylo přes 350 000. Francouzské ministerstvo vnitra uvádí výrazně odlišná čísla. Podle úřadů se po celé zemi sešlo 249 000 lidí, z toho v hlavním městě 31 000. Dnešní demonstrace tedy byla početnější než poslední protesty ze 16. ledna. Účastníků však bylo znatelně méně, než na začátku protestního hnutí 5. a 17. prosince, poznamenala AFP.

Další zprávy