Atomové zbraně? Větší riziko představuje špinavá bomba

Radim Klekner Radim Klekner
15. 4. 2010 10:10
Kontrola zářičů ve světě je podle expertů na štěpný materiál nedostatečná
Padesát zemí se zavázalo, že do čtyř let zajistí bezchybnou kontrolu veškerého jaderného materiálu včetně paliva do atomových elektráren
Padesát zemí se zavázalo, že do čtyř let zajistí bezchybnou kontrolu veškerého jaderného materiálu včetně paliva do atomových elektráren | Foto: TVEL

Washington - Americký prezident Barack Obama získal na jaderném summitu slib téměř padesáti zemí, že do čtyř let zajistí kontrolu veškerého štěpného materiálu, který mají k dispozici a zamezí tak, aby se dostal do nepovolených rukou.

Podle odborníků na jadernou problematiku by se ale svět měl mnohem více než útoku atomovými zbraněmi měl obávat toho, že teroristé použijí takzvanou špinavou bombu. Tedy klasickou nálož se štěpným materiálem.

Ukrást uran či plutonium v koncentraci potřebné k vyrobení bomby není zrovna jednoduché. I když se v minulosti vyskytly případy snah pašovat radioaktivní materiál pocházející ze zemí bývalého Sovětského svazu.

Mnohem větší riziko představují zářiče používané v nemocnicích či některých přístrojích na měření kvality materiálů. V roce 1987 ukradla dvojice mužů z nemocniční kliniky v brazilské Goianii, která ukončila provoz, přístroj na ozařování pacientů. Ten rozebrala a prodala obchodníkovi se starým železem.

Ve tmě modře zářící práškovou substanci z nitra přístroje ale lupiči předvedli příbuzným a známým. Na ozáření radioaktivním césiem tehdy zemřely čtyři osoby a u 250 dalších zaznamenaly úřady zdraví nebezpečné dávky izotopu.

Zemřely by desítky osob

Jaký má účinek atomová bomba si Američané po druhé světové válce vyzkoušeli v Hirošimě a Nagasaki. To, že by se některá z dnes existujících zbraní dostala do rukou teroristů ale není příliš pravděpodobné.

Každým rokem je ve světě zaznamenáno na 1600 případů odcizeného či ztraceného jaderného materiálu
Každým rokem je ve světě zaznamenáno na 1600 případů odcizeného či ztraceného jaderného materiálu | Foto: Bleskově

A sestavit jadernou pumu je navzdory "zaručeným" návodům na internetu také pořádným oříškem. Vyžaduje to nejenom odborné znalosti, nýbrž přibližně 25 kilogramů štěpného materiálu.

Radioaktivní látku pro špinavou bombu mohou ale teroristé získat právě z řady přístrojů obsahujících zářiče jako je kobalt, iridium, krypton či stroncium.

"Pro odbornou veřejnost je záhadou, jak to, že k podobnému útoku ještě nedošlo," řekl týdeníku Der Spiegel Giorgio Franceschini z Nadace pro výzkum míru a konfliktů ve Frankfurtu nad Mohanem. "Opatřit si radioaktivní materiál je totiž dnes velmi snadné."

Podle odhadu Spolkového úřadu pro ochranu před zářením by exploze konvenční nálože s dostatečným množstvím některého z uvedených zářičů zabila i desítky osob.

Případ z Ternopolu

Riziko odcizení vysoce radioaktivního materiálu přesto nelze podceňovat.

V dubnu loňského roku byla poblíž západoukrajinského Ternopolu zatčena dvojice podnikatelů a poslanec regionálního parlamentu, kteří se snažili prodat téměř čtyři kilogramy štěpné látky, údajně plutonia. Požadovali za ně deset milionů dolarů.

Jisté riziko představují výzkumné laboratoře, IAAE si není jista, zda jsou všechny dokonale zabezpečeny před vloupáním
Jisté riziko představují výzkumné laboratoře, IAAE si není jista, zda jsou všechny dokonale zabezpečeny před vloupáním | Foto: JRC

Ukázalo se ovšem, že speciální nádoby, které muži měli u sebe, obsahují "pouze" americium, umělý prvek přesahující běžnou úroveň radioaktivity asi dvěstěpadesátkrát.

V roce 2006 byl zato v Gruzii zatčen muž, který za milion dolarů nabízel sto gramů vysoce obohaceného uranu. Další podobný případ byl zaznamenán o dva roky později v ukrajinských Čerkassech.

Několik případů ročně

Podle Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) bylo mezi roky 1993 a 2008 zaznamenáno celkem 333 incidentů spojených s pokusy udat na černém trhu ukradený radioaktivní materiál.

V celkem 463 případech se jednalo o zářiče typu kobaltu či stroncia odcizené z nemocnic či výzkumných ústavů. V dalších 754 případech byla radioaktivní látka ztracena a nepodařilo se prokázat, že by šlo jednoznačně o snahu ji ukrást.

Podle Vjačeslava Turkina, který má bezpečnost jaderných materiálů u IAEA na starost, zůstává nicméně počet těchto incidentů od poloviny devadesátých let stabilní a neroste.

"Jen dvě až tří kauzy se týkají vysoce obohaceného uranu či plutonia," zdůrazňuje Klaus Meyer z Institutu pro transurany v Karlsruhe.

Ukradený jaderný materiál se navíc ve všech případech podařilo vystopovat.

To neplatí pro slabší zářiče. Těch jsou podle IAEA jen v USA statisíce, navíc nedostatečně zajištěných. 

 

 

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Babiš se má podle soudu omluvit za své výroky senátorovi Wagenknechtovi

Premiér Andrej Babiš (ANO) se má omluvit senátorovi Lukáši Wagenknechtovi (za Piráty) za výroky, že je psychopat, udavač a připravil ČR o 800 milionů korun, rozhodl v pátek Okresní soud Praha-západ. Wagenknecht, který byl náměstkem, když Babiš vedl ministerstvo financí, to uvedl na twitteru. Premiér si za svými výroky stojí a plánuje se odvolat, sdělil ČTK v textové zprávě.

Soud vyhověl žalobě na ochranu osobnosti, Babiš je povinen písemnou omluvu zaslat do tří dnů poté, co rozsudek nabude právní moci, uvedl Wagenknecht. Jeho asistentka Karolína Žďárská řekla ČTK, že písemné vyhotovení rozsudku by mělo být k dispozici do dvou týdnů. "Zatím nemáme písemné vyhotovení, takže neznáme argumenty soudu, ale za svými výroky si stojím, budu se odvolávat," reagoval Babiš.

Wagenknecht byl prvním náměstkem ministra financí od února 2014 do června 2015, kdy ho Babiš odvolal podle pozdějšího Wagenknechtova vyjádření bez udání důvodu. Wagenknecht se před tím dostal do sporu s tehdejší ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou (za ANO), když jeho auditorský tým našel chyby v tendru na monitorovací systém evropských fondů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy