Atentáty v srdci Moskvy. Ukrajinci likvidují ruské generály jednoho po druhém

Bomba v restauraci, výbušnina v elektrické koloběžce či nálož pod autem. Ukrajinské tajné služby rozpoutaly v týlu nepřítele nekompromisní lov na velitele Putinovy invaze. Cílem atentátníků v srdci Moskvy se stávají strůjci masakru v Buči i klíčové mozky generálního štábu. Část z nich při atentátech zemřela, další zachránila jen náhoda.

Bomba v luxusní moskevské restauraci Balzi Rossi zabila v neděli 2. srpna pět lidí a 21 dalších zranila. Útočnice se pokusila dostat k veliteli ruských vzdušně-kosmických sil Alexandru Čajkovi, který v podniku právě slavil své 55. narozeniny. Mezi hosty navíc měli být podle médií i vysocí důstojníci FSB, generálové, poslanci a další vládní představitelé.

Atentátnice přinesla do restaurace nálož naplněnou kuličkovými ložisky a kilogramem trhaviny TNT zabalenou jako dárek. Ochranka si nicméně všimla jejího podezřelého chování a jeden z bodyguardů ji odvedl na verandu. Při konfrontaci bomba explodovala. Čajko přežil.

Útok však zapadá do série nemilosrdných atentátů na nejvyšší ruské důstojníky přímo v srdci Ruska. Ukrajinské tajné služby měly na generálporučíka Čajka, který patří mezi nejvýše postavené ruské důstojníky, spadeno už dlouho. V březnu a dubnu 2022 velel severní skupině vojsk, která na Ukrajinu vtrhla z Běloruska. Pod jeho velením navíc jednotky v Buči zavraždily 458 civilistů.

Na Ukrajině je Čajko v nepřítomnosti souzen za válečné zločiny. Evropská unie na generálporučíka uvalila sankce a viní ho z odpovědnosti za činy ruských vojsk během okupace Buči.

Nálož v elektrokoloběžce

Čajko ale není zdaleka jediný. V prosinci 2024 vybuchla před apartmánem na Rjazaňském prospektu v Moskvě nálož ukrytá v elektrické koloběžce, zrovna když kolem kolem šesté ráno procházel šéf radiologických, chemických a biologických sil generálporučík Igor Kirillov. Tři sta gramů TNT zabíjelo okamžitě. Kirillov i jeho pobočník byli na místě mrtví. K atentátu se přihlásila ukrajinská kontrarozvědka SBU.

Ukrajinský soud odsoudil Kirillova v nepřítomnosti na doživotí za použití zakázaného chlorpikrinu (prudce jedovatá chemická látka užívaná jako bojový plyn – pozn. red.). Podle SBU chválil přes 4800 chemických útoků, kterým podlehly dva tisíce ukrajinských vojáků. Byl navíc aktivní v šíření kremelské propagandy, tvrdil například, že Západ v laboratořích připravuje k boji komáry, kteří mají za úkol šířit mezi ruskými vojáky malárii.

Ruská FSB den po atentátu zadržela devětadvacetiletého Uzbeka Achmada Kurbanova, který atentát provedl. Ukrajinci mu za likvidaci generála nabídli 100 tisíc dolarů (asi 2,5 milionu korun) a evropský pas. V lednu 2026 dostal doživotí.

Sérii likvidací doplňují další vysoce postavené mozky armády. Generálporučík Jaroslav Moskalik zemřel 25. dubna 2025. Sloužil jako zástupce náčelníka Hlavní operační správy Generálního štábu. Devětapadesátiletého generála zabila nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf, která vybuchla, když generál procházel okolo auta.

Kyjev ho oficiálně neobvinil z válečných zločinů, Moskalik nicméně řídil pohyb všech ruských sil a koordinaci bojů na frontě. Údajný atentátník Ignat Kuzin dostal v listopadu 2025 doživotí.

Dalším cílem byl generálporučík Fanil Sarvarov, šéf oddělení operačního výcviku ruských ozbrojených sil generálního štábu. Zkušený organizátor bojové přípravy zemřel 22. prosince 2025 v Moskvě. Šestapadesátiletý generál podle ruských médií nastoupil do vozu, který krátce po rozjezdu explodoval. Nálož v jeho voze Kia Sorento mu způsobila zranění neslučitelná se životem. Ruské úřady dodnes nikdo nezadržely.

Zástupce šéfa GRU i Řezník z Buči

Generálporučík Vladimir Aleksejev utrpěl 6. února 2026 zásah z pistole před apartmány u Volokolamské dálnice. Atentát zázrakem přežil. Jako zástupce šéfa rozvědky GRU organizoval kyberútoky v USA i otravu Sergeje Skripala ve Velké Británii. Od roku 2022 koordinoval nasazení soukromých žoldnéřských armád na Ukrajině. Pachatele výstřelů zadrželi až v Dubaji.

Zatím posledním terčem se stal podplukovník Azatbek Omurbekov, známý jako „Řezník z Buči“. Podle ukrajinských médií Omurbekov nejen konání svých vojáků ve městě toleroval, ale měl se ho také účastnit – údajně osobně popravoval civilisty a znásilnil několik žen.

Velitel 64. samostatné motorizované střelecké brigády dostal od ruského prezidenta titul Hrdina Ruské federace. Dne 28. dubna 2026 na něj atentátníci přichystali výbušninu. Spletli si ale byt. Nálož zabila jen jeho podřízeného a Omurbekov vyvázl bez škrábnutí.

Od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022 potvrdily zdroje smrt celkem třinácti ruských generálů. Andreje Suchoveckého zastřelil v březnu 2022 odstřelovač na letišti v Hostomelu. Aleksandr Otroščenko zahynul při pádu transportního letounu An-26 u Krymu. Zbylou osmičku zlikvidovaly FPV drony nebo raketové údery. U dalších pěti generálů není jasné, zda útoky ukrajinských služeb přežili.