„Ať Ukrajinci prohrají.“ Boris Johnson prozradil mrazivá slova z Berlína

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

„Pokud se to má stát, tak ať se to stane – a ať Ukrajinci prohrají rychle. A bude klid.“ Tato slova prý těsně před ruskou invazí na Ukrajinu řekl nejmenovaný vysoce postavený člen německé vlády Borisu Johnsonovi, tehdy britskému premiérovi. Johnsonovo svědectví vrhá světlo na to, jak se část německé politické elity dívala na osud Ukrajiny ještě předtím, než padly první výstřely nové války.

Johnson minulý týden v rozhovoru pro podcast School of War připomněl, že evropští lídři dlouho považovali válku na Donbase, která se táhla od roku 2014 až do plnohodnotné ruské invaze v roce 2022, za pouhý drobný spor mezi sousedy. Odmítali si připustit, že Rusko systematicky ničí ukrajinskou suverenitu.

Podcast School of War se zabývá především vojenstvím a geopolitikou, v minulosti do něj zavítali i hosté jako vlivný republikánský americký senátor Ted Cruz či známý britský historik Niall Ferguson.

Podle Johnsona zprávám o nadcházející ruské invazi nevěřila ani Paříž – francouzští představitelé prý dlouho pochybovali, že by se ruský prezident Vladimir Putin k takovému kroku vůbec odhodlal. V Londýně prý ovšem podle Johnsona věděli své.

„Skutečně si myslím, že to udělá, že zahájí invazi,“ citoval britský expremiér v podcastu svého tehdejšího ministra obrany Bena Wallaceho. Ten ho před skutečným cílem Kremlu údajně varoval už na podzim roku 2021.

Když se Britové v předvečer invaze pokusili prosadit další sankce proti Rusku, Berlín i Paříž jejich návrh smetly ze stolu. „Navzdory jasným důkazům a indiciím to Němcům a Francouzům nedošlo,“ popisuje Johnson.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl ovšem podle něj jasno. „Myslím, že věděl, že se to stane, ale nechtěl vystrašit vlastní lidi,“ soudí bývalý šéf britské vlády.

Berlín na Johnsonovu indiskrétnost zatím nijak nereagoval. Pokud je ale jeho tvrzení pravdivé, těžko lze mluvit o překvapení. Tehdejší německý kancléř Olaf Scholz těsně před vpádem odmítal brát vážně varování britské a americké rozvědky, že Rusko chystá plnohodnotný útok s cílem obsadit Kyjev. Německá vláda tehdy Ukrajině poslala jako součást pomoci jen 5000 přileb, což jí vyneslo ostrou kritiku.

Celý první rok konfliktu Německo odmítalo dodávat i těžké zbraně – tanky nebo raketomety. Zlom přišel až v polovině roku 2022.

Od té doby Berlín patří naopak k nejvýznamnějším spojencům Kyjeva: dodal raketomety M270, tanky Leopard, protivzdušné systémy IRIS-T, statisíce nábojů ráže 155 milimetrů, útočné pušky i rozsáhlou humanitární pomoc.

Z Německa se stal vedle USA největší podporovatel Ukrajiny v objemu zbraní i finanční pomoci. Jeho význam ještě výrazně vzrostl poté, co se vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa začala zdráhat schválit další vojenskou pomoc napadené zemi.

Tato proměna z váhavého spojence v jeden z pilířů ukrajinské obrany ovšem neumlčela hlasy, které volají po přesném opaku. Řada německých politiků – především z krajně pravicové AfD a krajně levicové BSW, ale i lidé z hlavního proudu německé politiky jako Michael Kretschmer (CDU) nebo Rolf Mützenich (SPD) – žádá normalizaci vztahů s Ruskem, obnovení plynovodu Nord Stream (který za dosud nevyjasněných okolností někdo v září 2022 vyhodil do vzduchu) a ukončení vojenské pomoci Ukrajině.

Napětí mezi těmito dvěma proudy německé politiky v posledních týdnech ještě umocnily zprávy o utajených schůzkách mezi Západem a Ruskem. První se odehrála v červenci v Baku – odhalil ji tam před novináři ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev, a to přímo vedle viditelně zaskočeného německého kancléře Friedricha Merze.

Za Německo se jí podle dostupných informací zúčastnili ještě Ronald Pofalla, bývalý šéf Úřadu spolkového kancléře, a Matthias Platzeck, expremiér Braniborska. Ruskou stranu zastupovali expremiér Viktor Zubkov a Valerij Fadějev, šéf prezidentské rady pro lidská práva. Alijev dodal, že o schůzce Ázerbájdžán nikdo předem neinformoval a že její účastníky sledovala místní tajná služba.

Další schůzka proběhla před dvěma týdny ve Vídni, upozornila agentura Bloomberg. Za Západ se jí zúčastnili bývalý britský poradce pro národní bezpečnost Tim Barrow, bývalý velvyslanec EU v Rusku Markus Ederer a zkušený francouzský diplomat Pierre Vimont. Jméno ruského účastníka nikdo nezveřejnil.

Podle dostupných informací dialog iniciovala švýcarská nezisková organizace Centre for Humanitarian Dialogue, k níž mají Vimont i Ederer profesní vazby – oba zasedají v její radě. Berlín i tentokrát popřel, že by o schůzce věděl, a Londýn a Paříž věc odmítly komentovat

Podle Bloombergu sledují tato jednání jediný cíl. Tím má údajně být příprava půdy pro obnovení nepřímých vztahů s Moskvou a vytvoření komunikačních kanálů.