Ruský zásah v Sýrii: Putin rozehrál složitou hru. Vojenské řešení je vyloučeno, obětování Asada ne

Martin Novák Martin Novák
2. 10. 2015 12:30
Rusko se vstupem do války de facto přihlásilo do koalice, kterou tvoří spolu s Asadem, Íránem a libanonským hnutím Hizballáh. Sunnitské země - zejména Saúdská Arábie a Turecko - nejspíše dodají více zbraní povstalcům, které Rusové bombardují na severozápadě Sýrie a kteří nepatří k Islámskému státu. Putin chce jednoznačně zabránit pádu Asadova režimu, ale není jasné, jaké s ním má další plány. Úplně zničit ozbrojenou opozici proti režimu ale bude sotva možné, byť jí Spojené státy zřejmě vojensky nepomohou.
Ruský bombardér na letišti v Sýrii po náletu (fotografováno mobilním telefonem).
Ruský bombardér na letišti v Sýrii po náletu (fotografováno mobilním telefonem). | Foto: Reuters

Moskva/Washington - Rusko je po třech dnech náletů jednou z bojujících stran v syrské občanské válce. Bombarduje kromě Islámského státu i rebely, kteří nepatří k chalífátu, ale jejichž postup hrozil zhroucením režimu Bašára Asada.

Nálety na pozice těchto skupin, kterých je mnoho a mají různá jména i ideologii, mají povstalce zastavit a později v kombinaci s pozemní ofenzívou syrské armády zatlačit zpět.

(Podle některých zdrojů se k pozemním bojům na straně syrského prezidenta chystají i íránské speciální jednotky a bojovníci libanonského Hizballáhu, ale tuto informaci není možné spolehlivě ověřit.)

Lze z dosavadního vývoje odvodit, jaký má Rusko plán?

Rýsuje se jedna základní věc: Asada Vladimir Putin nenechá padnout a nepřipustí, aby povstalci - ať už islamisté, nebo jiní - vstoupili vítězně do Damašku nebo do Asadových bašt na pobřeží Středozemního moře.

Spojené státy se zřejmě nechystají rebely bránit silou a pustit se tak do přímé vojenské konfrontace s Ruskem. Mezi povstalci jsou sice oddíly vycvičené Američany, ale také třeba Fronta an-Nusrá, která se hlásí k Al-Káidě. Tyto skupiny ale kromě války proti Asadovi bojují i s Islámským státem.

Úvahy o vytvoření bezletové zóny na severu Sýrie vzaly ruskou intervencí za své.

Přesto ale bude pro koalici Rusko, Asad, Írán a Hizballáh obtížné nepřítele rychle porazit.

Rusové mohou s nálety v Sýrii uvíznout déle než tři nebo čtyři měsíce, jak v pátek odhadl předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu (Státní Dumy) Alexej Puškov.

Jen v provinciích Idlíb, Hamá a Homs mají povstalci dohromady desetitisíce mužů, vyzbrojených například protitankovými střelami. A země, které je podporují a usilují o Asadův pád - Saúdská Arábie, Katar, Turecko -, jim velmi pravděpodobně v reakci na ruskou intervenci dodají další zbraně.

Rusko se vystavuje nepřátelství sunnitských zemí tím, že se stalo součástí jakési šíitské koalice ve válce, která - přestože to mnozí její protagonisté popírají - má sektářské zabarvení.

Asadův režim tvoří hlavně alávité, což je komunita hlásící se k šíitskému islámu. Hlavní šíitskou mocností a zemí, která se profiluje jako ochránce všech šíitů na Blízkém východě, je Írán. Íránský Hizballáh je šíitské hnutí.

Foto: Reuters

Britský list Daily Telegraph hovořil se svým zdrojem z Damašku, údajně obeznámeným s diskusemi v nejužším vedení syrského režimu. Uvedl následující: "Dlouhodobým záměrem je porazit nebo demoralizovat opozici, která nepatří k Islámskému státu. Pak budou muset Američané s Asadem jednat, protože nebude nikdo další, s kým v Sýrii jednat v boji proti Islámskému státu."

Nelze tak vyloučit, že Rusové budou intenzivně bombardovat dlouhou dobu, ale fronta se zásadně neposune a nenastanou velké změny na bojišti.

"Vojenské řešení v současném stadiu už není možné. Nelze se už vrátit do roku 2011. V silách Ruska je zabezpečit pro Asada a alávity bezpečnou oblast mezi Damaškem a pobřežím,“ řekl agentuře Reuters bývalý generálmajor libanonské armády Hišám Džábir, který se jako analytik věnuje situací na syrských bojištích.

Ruské nálety na Sýrii.
Ruské nálety na Sýrii. | Foto: Reuters

Dalším vysvětlením pro nástup Ruska v Sýrii je snaha nejprve Asadův režim zabezpečit tak, aby při možných jednáních o budoucnosti země a o novém rozdělení moci v ní měl silné slovo a tím by zůstaly zachovány i zájmy a vliv Moskvy.

Ještě větší spekulací jsou úvahy o tom, proč je zatím americká reakce na ruské údery, mířící kromě jiného i na rebely spolupracující s USA, relativně mírná. Spekuluje se o tom, že Bílý dům Putinovi dovolí odvrátit hrozbu kolapsu Asadova režimu výměnou za to, že později při diplomatických jednáních o řešení krize syrský prezident odstoupí a splní tak základní podmínku opozice.

Veřejně ale zatím nikdo z Ruska nenaznačil, že je Kreml ochoten Asada obětovat.

 

Právě se děje

Další zprávy