Astronomové vidí superprázdno. Temný, chladný kout vesmíru

Martin Novák Martin Novák
22. 4. 2015 14:30
Je to nejgigantičtější těleso, které kdy lidstvo spatřilo, tvrdí tým vědců z Havaje v nové zprávě.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: NASA

Havaj – Astronomové zveřejnili podrobnosti o objektu, který označují za největší, jaký kdy lidstvo poznalo. Takzvané superprázdno je vzdálené od Země tři miliardy světelných let a je široké přes miliardu světelných let.

Je to prostor, který obsahuje o dvacet procent hmoty méně, než je obvyklé jinde ve vesmíru, tvrdí spoluautor studie, maďarský vědec András Kovács.

"Nelze si to představovat jako jeden celistvý objekt. Jako hvězdu či galaxii. Spíše je to soustava hmoty v objemu, který je nejgigantičtější, co známe, ale není to jeden kus nějaké látky. 

Je to nějakým způsobem související oblast, v níž je vlnová délka procházejícího světla ovlivněna tím, že je tam hmoty méně. Je to oblast ve vesmíru, která nějakým způsobem spolu jen souvisí," uvedl pro Aktuálně.cz ředitel Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově profesor Vladimír Karas.

Objev zveřejnili astronomové z Havajské univerzity a publikovali ho v odborném časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Maxiskvrnu pozorují už od roku 2004, k dispozici mají teleskop na sopečném ostrově Mau, který je součástí Havaje. Nyní poprvé zveřejnili výsledky.

Superprázdno nazývají také obrovskou studenou skvrnou, protože je chladnější než okolí. Světelné částečky se ve studené skvrně zpomalují a ochlazují.

Podle listu The Guardian má obrovské těleso tvar blobu. Je v něm o deset tisíc galaxií méně, než by odpovídalo stejně velkým jiným oblastem vesmíru.

"Ve vesmíru jsou galaxie rozmístěny náhodně, ale když to zprůměrujete, tak jich je skoro všude zhruba stejně. Ale právě v této oblasti je jich v průměru méně," říká Vladimír Karas.

Tým Havajské univerzity pod vedením astronoma Istvana Szapudiho je přesvědčen, že právě objev superprázdna může vysvětlit, proč jsou některé části vesmíru studenější než jiné. To souvisí s větší či menší intenzitou mikrovlnného záření.

"Mikrovlnné záření vidí astronomové přicházet ze všech směrů oblohy. V současné době je chladné, má teplotu kolem tří Kelvinů. Jde o pozůstatek velkého třesku. Není stejné ze všech směrů. Existují odchylky. Jsou z různých směrů buď teplejší a jasnější, nebo chladnější.

Už delší dobu se pozoruje výrazná změna v záření, která se nedá vysvětlit nerovnoměrnostmi v počátečním vývoji vesmíru. Je zatím nezodpovězenou otázkou, čím tyto nerovnoměrnosti – a právě těm chladnějším místům se říká studené skvrny – vznikají," říká Vladimír Karas.

 

Právě se děje

Další zprávy