Bývalý agent CIA: Ruské tajné služby dělají obrovské chyby. Myslí si, že můžou cokoli

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 12. 4. 2019 9:54
Zakladatel WikiLeaks Julian Assange, zatčený ve čtvrtek v Londýně, nikdy nezveřejnil nic, co by poškodilo Rusko, říká v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz John Sipher, bývalý šéf sekce CIA pro ruské operace. Muž, který v americké Ústřední zpravodajské službě pracoval 28 let, zároveň upozorňuje, že prezident Ruska Vladimir Putin vnímá politiku pouze optikou zpravodajských služeb, ze kterých vzešel. Sipher před pěti lety odešel do výslužby, v Praze se zúčastnil konference Stratcom Summit 2019, pořádané think-tankem Evropské hodnoty.
Zatčení Juliana Assange | Video: Ruptly

Skoro třicet let jste působil v CIA. Někteří lidé mají o práci v tajné službě představy možná trochu jako z filmové série Mission Impossible s Tomem Cruisem.

Řeknu vám jednu zajímavost. S mým bývalým kolegou ze CIA, jenž sloužil například v Berlíně, Iráku nebo Afghánistánu, jsem loni založil agenturu Spycraft Entertainment. Jednou z věcí, které chceme dělat, je poradenství hollywoodským režisérům, scenáristům, hercům. Zkrátka lidem, jako je Tom Cruise.

Bývalý agent CIA John Sipher.
Bývalý agent CIA John Sipher. | Foto: Martin Novák

Rádi bychom přispěli k tomu, aby filmy byly realističtější a uvěřitelnější a více odpovídaly skutečnosti. Jinak samozřejmě práce ve zpravodajských službách je řekněme poněkud nudnější, než jak vypadá z některých filmů. Připomíná možná víc práci vás novinářů.

Jste specialistou na Rusko, kde jste i žil. Dnes mnozí o této zemi a jejích tajných službách mluví s obavami, bojí se jich. Ale zeptám se trochu jinak. Dělají i Rusové chyby?

Dělají. Dokonce obrovské. Podívejte se třeba na Vladimira Putina. Ruskou zahraniční politikou štve skoro každou bohatou zemi ve světě. Kreml nemá vlivné přátele a spojencem jsou jim země jako Venezuela nebo Sýrie. Putin a jeho lidé se snaží udržet u moci, jak nejdéle to jde, ale nemají žádnou dlouhodobou vizi rozvoje země, která by dávala smysl. Jejich zpravodajské služby se dopouštějí chyb kvůli přílišné agresivitě. Snaží se vypadat silně - že jsou všude, že mohou cokoliv.

Pak udělají věc, jakou byl zpackaně a lajdácky vypadající pokus o otravu bývalého agenta ruské vojenské rozvědky Sergeje Skripala ve Velké Británii. Ten čin byl samozřejmě vzkazem vlastním lidem, co se jim může stát, když budou spolupracovat s cizími zpravodajskými službami.

Mluvíte o zpackaném atentátu na Skripala. Ale dnes je asi pro jakoukoliv tajnou službu složitější provést operaci tak, aby nebyla s pomocí moderních technologií někým odhalena. Mám na mysli třeba práci, již provádí na základě satelitních dat analytická skupina Bellingcat, která pachatele v tomto případě identifikovala.

Samozřejmě že je to mnohem těžší. Když jsem začínal, měl jsem sadu falešných pasů i řidičských průkazů. Snadno jsem mohl měnit identitu. Prostor stále je, zpravodajské služby jen tak nevyhynou, ale v současnosti je mnohem těžší se vyhnout odhalení i kvůli kamerám, sociálním sítím, elektronickým datům. Můžete se někde objevit na záznamu kamer, natočeném řekněme třeba před dvěma lety, a někdo si to dá do souvislosti s jiným záběrem. Práce agentů je v tomto ohledu rozhodně mnohem složitější než dříve.

Často se porovnává současné Rusko s bývalým Sovětským svazem. Je ve sféře zpravodajských služeb mezi komunistickým státem a jeho současným nástupcem rozdíl?

Není příliš velký. V normálních zemích působí zpravodajské služby tak, aby pomáhaly politikům při rozhodování. Sovětský svaz byl jiný v tom, že tam tyto služby věnovaly mnoho energie působením problémů jiným zemím. Jejich podvracení, oslabování. Studená válka byla plná takových případů. Třeba rozšíření informace, že armáda USA vynalezla a rozšířila nemoc AIDS, byla sovětská dezinformace. Dnešní informace se díky sociálním sítím a internetu šíří ještě rychleji.

Jak známo, Vladimir Putin je bývalý agent sovětské KGB. Na zahraniční politiku i politiku jako celek hledí výhradně optikou tajných služeb. Ty v podstatě v Rusku suplují, co jinde dělají ministerstva zahraničí, obrany a některé další instituce. Například když zpravodajské služby řídí doping sportovců, je to prostě země, kde řídí a nárokují si řídit všechno.

Assange zveřejňoval tajné informace selektivně

Hovoříme spolu jen několik hodin poté, co britská policie v Londýně zatkla zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange. Na tamním ekvádorském velvyslanectví pobýval sedm let. Co soudíte o kritice na jeho adresu, že zveřejňoval informace selektivně a tak, aby nepoškodily Rusko? Byl do určité míry nástrojem v ruských rukách?

Myslím, že ano. Netvrdila to jen bývalá americká administrativa Baracka Obamy, ale i ta současná Donalda Trumpa. Jasně to říkal ministr zahraničí a předtím šéf CIA Mike Pompeo, který měl k dispozici informace od tajné služby. A to říkám jako člověk kritický k vládě současného prezidenta USA, který jej ani Pompea moc nemusí.

Máte z jeho zatčení radost?

Julian Assange přišel před lety s tím, že bude zveřejňovat informace, které měly zůstat utajené. Činil tak ale jen v případě demokratických zemí, kde je svoboda slova. V ostatních ne. Přiznám se, že za jeho zatčení jsem rád. Samozřejmě, pokud ho soud shledá nevinným, je třeba to respektovat.

Rusko nestačí na Západ ani Čínu

Proč je v Rusku tolik zakořeněné nepřátelství k Západu? Přesvědčení, že Západ je nepřítelem, nebezpečím a nemůže to být jinak?

Důvodů je víc - historických i kulturních. Rusko uvažuje tak, že když oslabí západní země, bude silnější. V historii bylo opakovaně vystaveno invazím a s tím souvisí určitý neustálý pocit nejistoty a ohrožení. Nestačí na Západ ekonomicky a ruské vedení to ví. Navíc se nevyrovná ani Číně, což je také zdrojem nervozity v Kremlu, ačkoliv jsou do jisté míry Spojené státy společným nepřítelem pro Rusko a Čínu.

Je možná skutečná spolupráce mezi tajnými službami Ruska a USA například v boji proti terorismu? Je toto pole, na kterém se zájmy obou zemí přece jen protínají?

Existuje každodenní výměna informací týkajících se terorismu mezi USA a Ruskem. Čili určitá spolupráce je. Jinou věcí je důvěra. Těžko ji můžete mít k někomu, pro koho jste zároveň nepřítel.

Jak se podle vás zpravodajské služby v budoucnu vypořádají s problémem předcházení teroristickým útokům, řekněme malých džihádistických skupin, které nejsou nikým řízené a vytvoří se třeba z několika lidí přímo v některé evropské zemi?

Džihádistické skupiny a organizace jsou uzavřené a je velmi těžké do nich proniknout. Největší problém ale je, že můžete zastavit lidi, kteří plánují útok, ale sami pro sebe si chystají únikovou cestu. V nějaké fázi je reálné, že se kontrarozvědka dostane takové akci na stopu. Ale když to plánují lidé, kteří jsou připraveni zemřít jako džihádističtí sebevrazi, je mnohem těžší takový plán objevit a skupinu zastavit.

Terorismus je jedna z největších výzev budoucnosti. A je to problém, se kterým se svět rozhodně bude potýkat dlouhou dobu. Džihádisté útočící na Západ jsou do jisté míry produktem sporu uvnitř islámu, islámského světa, muslimské komunity. Mezi šíitskými a sunnitskými muslimy. Mezi lidmi, kteří přijímají moderní svět, a naopak těmi, kteří chtějí islám zakonzervovat v minulosti a středověku. V tomto směru nejsem optimistou, že jde o rychle řešitelný problém.

Podívejte se na rozhovor DVTV: Lidé v Rusku nechtějí slyšet pravdu, televize zvítězila nad ledničkou

To, co říkají v televizi, je pravda, a co je v ledničce není důležité, starší generaci pravda nepřinesla štěstí, míní ruský novinář Dmitrij Muratov. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Maďarská opozice míří k vítězství v Budapešti, ve volbách zřejmě porazila Orbánovu stranu

V nedělních volbách starosty maďarské metropole Budapešti podle předběžných výsledků míří za vítězstvím kandidát sjednocené opozice Gergely Karácsony. S lehce nadpolovičním ziskem hlasů (50,1 procenta) poráží po sečtení bezmála tří čtvrtin hlasů kandidáta vládní strany Fidesz Istvána Tarlóse, jemuž vyjádřilo podporu 44,8 procenta budapešťských voličů. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž by se jednalo o největší vítězství maďarské opozice za posledních deset let.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Brazilci nedokázali porazit ani Nigérii, Neymar se zranil

Fotbalisté Brazílie ani ve druhém přípravném utkání v Singapuru nedokázali porazit soupeře z Afriky. S Nigérií dnes remizovali 1:1 stejně jako ve čtvrtek se Senegalem. Zápas nedohrála jejich největší hvězda, útočník Neymar odkulhal ze hřiště už ve 12. minutě se zraněným levým stehnem.

Sedmadvacetiletý Neymar ve čtvrtek odehrál stý reprezentační zápas a stal se sedmým brazilským fotbalistou, který to dokázal. Dnes ho ale už krátce po zahájení duelu musel vystřídat Philippe Coutinho.

Nigerijci v poločase vedli po brance Johna Ariba, který nebojácně vběhl do vápna, obhodil si stopera Marquinhose a prostřelil gólmana Edersona. Krátce po přestávce vyrovnal Casemiro, jenž zblízka doklepl do sítě míč odražený od břevna.

Brazilci po červencovém triumfu na Copě América ještě nezvítězili. Ve třech ze čtyř přípravných zápasů remizovali a s Peru prohráli.

Argentina bez potrestaného Lionela Messiho rozstřílela Ekvádor 6:1. Proti jihoamerickému soupeři si zahráli také Slováci, tým českého kouče Pavla Hapala remizoval v Bratislavě s Paraguayí 1:1.

Další zprávy