Povodně, které Begumová popisuje v reportáži televize Al Jazeera, jsou nejhorší, jaké řada místních pamatuje. Podle Evropské komise se jim nevyrovnají žádné z posledních více než 30 let. Dosud následky rozvodněných řek pocítilo na 2,8 milionu Bangladéšanů a víc než milion z nich se dostal do izolace, píše americký deník New York Times.
Úřady kvůli přírodní katastrofě otevřely už více než tisíc provizorních ubytoven pro lidi, kteří přišli o domov. Zároveň napočítaly nejméně sto lidí, které záplavy připravily o život. Dalších minimálně pět tisíc Bangladéšanů zemřelo kvůli problémům spojeným s povodněmi, ať už jde o infekce a průjmy ze špinavé vody, nebo častější uštknutí hadem.
Povodně ale zdaleka nezasáhly jen Bangladéš, celkově postihly 9,6 milionu lidí v Asii. Problémům čelí země podél Bengálského zálivu jako Bhútán, Indie, Barma, Nepál a také Čína a Japonsko. V každé z nich lidé popisují letošní záplavy jako ty nejintenzivnější za posledních několik desítek let.
A čísla pravděpodobně nejsou konečná, protože silné deště, které za povodněmi stojí, mají pokračovat i v následujících týdnech.
Trojí neštěstí
"Mám problémy se svým dobytkem. Voda se mi dostala do domu. Nic teď nevydělávám a jenom nečinně sedím doma," vypráví bangladéšský farmář Malek Akand v reportáži, kde stojí po pás ve vodě.
Humanitární organizace proto varují, že po opadnutí vody by mohla následovat krize obrovských rozměrů. "Minimálně pět milionů lidí bude v následujícím půlroce trpět akutní potravinovou krizí," uvedl pro tureckou agenturu Anadolu M. Rezaul Karim Chowdhury, výkonný ředitel bangladéšské neziskové organizace COAST Trust.
"Lidé v Bangladéši, Indii a Nepálu jsou uvěznění mezi trojitým neštěstím záplav, koronaviru a přidružené socioekonomické krize spojené se ztrátou obživy a práce," doplňuje Jagan Chapagain z Mezinárodního červeného kříže. "Zaplavení farem a zničení úrody může dostat miliony lidí, které už nyní výrazně zasáhla pandemie covidu-19, ještě hlouběji do chudoby."
Pravidelné monzuny vs. letošní povodně
V této době by na povodních na jihu Asie nebylo nic neobvyklého. Záplavy každoročně přicházejí s monzunovými dešti, které trvají od června do září a na nichž je závislé tamní zemědělství. Letošní situace je však podle místních rozdílná - místo průběžného, méně silného deště prší častěji a intenzivněji. Například v Japonsku jen za první týden v červnu spadlo tolik srážek jako jindy za celý měsíc, informuje server Earth Observatory, který zveřejňuje satelitní snímky amerického vesmírného úřadu NASA.
Na vině je podle vědců klimatická změna. "Z dlouhodobého hlediska vedlo globální oteplování ke zvýšení frekvence a intenzity extrémních úkazů počasí," uvádí pro hongkongský deník South China Morning Post meteorolog Sung Lien-čchun z čínského Národního klimatologického centra.
Čínské přehrady pod tlakem
Problémy s velkou vodou hlásí i Čína. Země zaznamenala vysoký počet obětí povodní hlavně v minulém století a rozhodla se je řešit výstavbou tisíců přehrad, které měly tok řek regulovat. Přesto letošní stav je za posledních několik desetiletí ten nejhorší, uvádí hongkongský deník South China Morning Post.
Místní i odborníci se proto ptají, zda více než 98 tisíc čínských přehrad plní svou funkci a zda vodu vůbec ustojí. Jak připomíná japonský deník Japan Times, mezi lety 1954 až 2005 se kvůli špatné kvalitě protrhlo 3486 čínských přehrad.
Letos se podle japonského deníku už rozpadla jedna přehrada v provincii Kuang-si, ačkoliv čínská státní média o události neinformovala. Vznikla v polovině šedesátých let, začátkem července se přes ni ale převalila voda.
"Přehrada se protrhla, protože úroveň vody byla příliš vysoká. A potom povodně přišly na nás," popisuje 81letý Luo Čchi-jüan, který před desítkami let sám pomáhal přehradu stavět. "Nikdy jsem tak velké povodně neviděl," dodává pro hongkongský deník.
Obětí letošních záplav je i přehrada v provincii An-chuej. Tu však úřady kvůli hromadící se vodě vyhodily do povětří úmyslně. Jak tvrdí místní, kteří po proudu řeky žijí, učinily tak bez varování. Voda ze zničené přehrady proto překvapila obyvatele brzy ráno. V půl šesté sahala voda v obci Še-sien po holeně, o půl hodiny později po pás a v půl osmé se už lidé ukrývali na střechách a ve vyšších patrech domů, protože voda stoupla ke dvěma metrům, píše americký deník LA Times.
"Voda přišla strašně rychle. Neuměli jsme si to ani představit," vypráví 49letý obchodník s domácími potřebami Šao. Kvůli tomu, že se nemohl na vodu připravit, přišel o zboží v hodnotě 43 tisíc dolarů (955 tisíc korun). Žádné odškodnění od státu ale pravděpodobně nedostane.
Vodu upouštěly úřady i z největší vodní elektrárny na světě, ze Tří soutěsek, kde byly od začátku července už třikrát překročeny povodňové limity. Podle Ma Ťüna, ředitele pekingského Institutu pro veřejné a environmentální záležitosti, mohly za letošní nejničivější škody právě zničené přehrady nebo vědomé upouštění vody z nich.
Povodně v Číně zasáhly 27 provincií z jednatřiceti, dosud zemřelo 158 lidí a 433 řek se dostalo nad povodňovou hranici, 33 z nich je na rekordní hranici. Ekonomické škody se vyšplhaly k 86 miliardám jüanů, v přepočtu 274 miliardám korun, píše hongkongský deník. Následky pocítilo 54 milionů lidí.
