„Asi nám chybí DDR.“ Za Krušnými horami se rodí odpalovací rampa extrémní pravice

Navigace na palubní desce ukazuje pouhých 15 minut do centra druhého největšího města Saska-Anhaltska, když reportér deníku Aktuálně.cz míjí jedno z nejcitlivějších míst světové bezpečnosti. Jen pár desítek metrů od dálnice A14 parkuje trojice velkých dopravních letounů An-124.

Související

Noční můra pro Merze. AfD drtivě vede v průzkumech před nedělními volbami

Právě na tyto nákladní stroje ukrajinské společnosti Antonov Airlines stojících na letišti Lipsko/Halle mířil dronový útok ze 4. srpna, za nímž podle německých tajných služeb stojí minimálně čtyři lidé. Jedním z nich je muž ruského původu s lotyšským pasem a dalším Bělorus. Místní vzdušný přístav navíc představuje zásadní křižovatku pro transport zbraní a materiální pomoci Ukrajině.

Právě důsledky ruské války na Ukrajině a obavy z přistěhovalectví jsou podle politologů jedním z důvodů, proč se Sasko-Anhaltsko první zářijovou neděli velmi pravděpodobně ponoří do nové politické reality. Hegemonem voleb ve spolkové zemi vzdálené jen několik desítek minut jízdy od hřbetů Krušných hor je totiž dle průzkumů extremistická pravicová strana AfD.

„Politizuje především problematiku migrace a poukazuje na problémy s integrací uprchlíků v Německu v posledních letech,“ říká Aleš Michal, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

„Ekonomicky její program není tak jednotný a jednotliví politici spíše pragmaticky zdůrazňují různé pozice. Třeba podle toho, kde kandidují - na východě Německa víc než jinde AfD pracuje s takovými ekonomickými návrhy, které předpokládají silnější roli státu. Přitom ale její celoněmecká pozice vychází z myšlenky nízkých daní,“ přibližuje odborník.

Všechno je možné

Na velkou změnu se chystá i samotné Halle, s 220 tisíci obyvateli druhé největší sídlo spolkové země Sasko-Anhaltsko, v níž celkově žije zhruba 2,1 milionu lidí. Bývalé východoněmecké okresní město s Univerzitou Martina Luthera je stejně jako okolní vesnice polepené předvolebními plakáty. Ty od AfD stojí na heslech „alles ist möglich“ (všechno je možné) či „Städte, die sicher sind“ (města, která jsou bezpečná).

Z kampaně jiných stran je zase zřejmé, že se vůči extremistické straně vedené ve spolkové zemi Ulrichem Siegmundem silně vymezují. Partaj Volt třeba oblepila ulice výraznými kartony s mottem „Angst ist kein Program“ (strach není program).

Faktem však je, že Volt je jednou ze stran, které se v průzkumech pohybují pod pěti procenty, a nepočítá se s tím, že by po nedělních volbách obsadily křesla v zemském sněmu v Magdeburgu. Naproti tomu AfD si jde pro masivní vítězství.

Podle posledních předpovědí by mohla získat až 43 procent hlasů, což je o 22 procent více než při posledních volbách v roce 2021. Porazila by tak vládní křesťanskou unii (CDU). Ta před pěti lety v Sasku-Anhaltsku zvítězila s 37,1 procenta hlasů.

„AfD začala zásadně posilovat už v době, kdy byl u moci kancléř Olaf Scholz. Celonárodně se na první místo v preferencích dostala ale až v posledních měsících, za vlády Friedricha Merze. Co se týče Saska-Anhaltska, k největšímu pozitivnímu skoku v preferencích došlo během loňského léta. Od té doby strana stabilně atakuje hranici 40 procent,“ počítá politolog Aleš Michal.

Pro 32letého Paula, jehož reportér deníku Aktuálně.cz zastavuje pod jednou ze siluet Halle – 130 let starou vodárenskou věží –, představuje tolik masivní vzestup AfD překvapení. Během krátkého rozhovoru několikrát zopakuje, že je to „bláznivá“ situace.

„Jsem Němec a cítím se tu bezpečně. Nemám ponětí, co za takovým úspěchem stojí. Pokud tahle strana dalších pět let povede moji zemi, vůbec nevím, co budu dělat,“ pokyvuje hlavou zrzavý muž, který s aktovkou v pravé ruce spěchá do práce.

Související

12 fotografiíProhlédnout si 12 fotografií

Výrobci „Vespy východního Německa“ vadí, že ji využívá lídr populistů

Víc času má zhruba 40letá žena, která si u jednoho z vchodů v ulici Schleiermacherstrasse zapaluje cigaretu. Myslí si, že úspěch AfD se začal rodit v roce 2014, kdy do Německa přišly stovky tisíc přistěhovalců. „AfD toho dokázala využít, protože lidé jsou tu nespokojení s politikou,“ přemítá s pohledem upřeným do chodníku.

Za úspěchem radikální pravicové strany vidí především starší obyvatele Saska-Anhaltska. „Jsou nespokojeni se svými penězi. Museli 45 let tvrdě pracovat, teď dostávají nízký důchod a musí si k němu přivydělávat. Do toho je všechno dražší, energie stojí víc, a ke klidu nepřispívá ani válka na Ukrajině,“ myslí si žena. Mladší sympatizanty AfD pak podle ní ovlivňují sociální sítě a weby jako TikTok.

Hned jako to dořekne, rychle ale českého novináře upozorní na to, že Německo – ani to východní – nesmí vnímat jako chudou zemi: „Máme všechno, zdravotní i sociální pojištění, žijeme v dobrém a bohatém státě.“

Z případného vítězství AfD má přesto obavy. Bojí se třeba změn v sociální oblasti. Podle ní hrozí, že se zhroutí systém školní inkluze zaměřené nejen na začleňování nemocných, ale i dětí cizinců. Podle jejích slov by každý takový školák mohl získat svého asistenta, což jej ale může oddělit od zbytku společnosti a třídy. „To by byl obrovský krok zpět,“ tvrdí, zatímco do ulice doléhá křik dívek a chlapců z blízké základní školy pojmenované po básníkovi Gottholdu Ephraimu Lessingovi.

Vadí jí i to, jak se strana vedená v Sasku-Anhaltsku Ulrichem Siegmundem dívá na ženy. „My, německé ženy, bychom měly na svět přivádět víc dětí a přestat chodit do práce,“ vypichuje dále, co jí v programu extremistické partaje vadí.

I proto doufá, že nedělní volby nepřinesou tak jednoznačný výsledek, jak naznačují průzkumy. A tedy že Sasko-Anhaltsko povede několikabarevná koalice, která zamezí přístupu AfD k absolutní mocí nad zemí.

Pokud by však tento scénář nastal, mladá žena, která se představuje jako Marie, prý bude vážně uvažovat o stěhování. Novinář se s ní setkal kousek od jednoho z mnoha dětských hřišť v Halle, odkud si odváděla malou dceru.

„Z města nepocházím, přišla jsem sem z Hesenska. Už tu ale žiju 14 let a za tu dobu jsem si ověřila, že tu bydlí hodně starých a chudších lidí,“ tvrdí černovlasá Marie. Obávají se právě tito obyvatelé cizinců a toho, že jim vezmou práci nebo zhoršují bezpečnost ve městech? „Popravdě – v Sasku-Anhaltsku zase tolik přistěhovalců nežije,“ odpovídá.

Související

Jde o pohyby vojsk. Merz chystá tajný plán, jak obejít „zrádcovské“ země AfD

Podle ní je možné, že řada obyvatel stále nostalgicky vzhlíží k dobám Německé demokratické republiky (DDR). A že právě se zánikem socialistické země a tehdejšího mnohem jednoduššího světa se doteď nedokázali vyrovnat: „Asi jim chybí DDR.“

„Pořád uvažuju o tom, co se to vlastně tady děje. Asi se budu chtít odstěhovat na západ Německa. Jenže když se podíváte na průzkumy, ty nikde nevychází dobře a nástup AfD hrozí všude. Děje se to teď všude v Evropě,“ připomíná Marie reportérovi politickou situaci v České republice.

Politolog Aleš Michal z Univerzity Karlovy v Praze souhlasí s tím, že úspěch AfD úzce souvisí s „ostalgií“ – tedy steskem východních Němců po dobách před rokem 1989. „AfD se s ostalgií snaží kreativně pracovat. Na jednom z mítinků vystoupil umělec, který návštěvníkům zazpíval východoněmeckou hymnu,“ reaguje Michal.

Podle něj ovšem čerstvé výzkumy ukazují, že touhle zkreslenou rudou nostalgií netrpí jen starší ročníky, ale i mladší obyvatelé.

„Víc než připomínka jistot komunistického státu je to už dnes spíš kulturním fenoménem. A ten se projevuje v budování nové východoněmecké identity. Ta nevychází nutně z toho, že by se mělo navazovat na to, jaké ekonomické nebo sociální jistoty měla NDR svým občanům dávat,“ vysvětluje Michal.

Co konkrétně to může znamenat? „Charakteristickým znakem současné východoněmecké identity je představa o kolonizaci. Západní části Německa podle ní východ systematicky poškozují a ostouzejí, a to vede k hromadění frustrace a politickému protestu. Jsou to dva různé typy ostalgie, které v politice z mého pohledu následně mají odlišné důsledky,“ soudí odborník.

„Z diktatury mám strach“

Dost starších lidí a důchodců, kteří Německou demokratickou republiku zažili, míří během pátečního poledne do supermarketů Netto a Edeka, jež s sebou sousedí. Největší slevy jsou nyní na všechny bonbony a malé sladkosti – prvňáčci si tu do škol první den stále z domu nosí obrovské kornouty plné cukrátek.

„Já v DDR prožila 40 let!“ důrazně oznámí bělovlasá žena s nákupní taškou. „A teď jsem spokojená, že máme demokracii a nemusím žít v diktatuře,“ chválí si svou aktuální situaci. „Ale mám strach, jestli se s nástupem AfD nevrátí diktatura, vláda jedné strany totiž nikdy není dobrá,“ říká důchodkyně.

Podle ní je 30 let demokracie stále málo na to, aby se situace v Sasku-Anhaltsku tak rapidně u voleb obrátila. Zároveň ale přiznává, že jiné strany by se měly víc zaměřit na sociální otázky, ať se v zemi žije lépe.

Nedělní volby ukážou, zda pravicoví extrémisté z AfD získají od voličů tak silný mandát, aby v magdeburském sněmu sestavili jednobarevnou vládu. Pokud to nedokážou, němečtí analytici počítají se vznikem menšinového kabinetu CDU, SPD a Zelených, který by však nejdřív musel uzavřít dohodu o tiché podpoře s levicovou Die Linke.

Každopádně už teď je zřejmé, že Sasko-Anhaltsko se stalo jakousi odpalovací rampou, z níž se úspěch AfD přelije i do dalších spolkových zemí. Za dva týdny půjdou k urnám Němci v Meklenbursku-Předním Pomořansku ležícím v polském pohraničí, kde průzkumy také předpovídají jasné vítězství AfD nad druhou sociální demokracií (SPD).

A v neděli 20. září se volby konají v Berlíně. Tady se předběžně počítá s vítězstvím Die Linke, AfD by mohla skončit třetí. Zda se v Meklenbursku či v hlavním městě dostanou pravicoví radikálové do vlády, není zřejmé. Pravděpodobné koalice s nimi zatím nepočítají.

Související

Dejte hlas demokratickým stranám, ne AfD, nabádají němečtí židovští představitelé

„Pokud (AfD v Sasku-Anhaltsku) získá absolutní většinu, určitě to povzbudí i regionální organizace jinde. Na druhou stranu, poměrně brzy se v takovém případě může ukázat, že AfD schopná vládnout není, což by další tendenci k úspěchu mohlo oslabit,“ uvažuje politolog Aleš Michal.

A doplňuje: „Paradoxně si tak myslím, že pro úspěch AfD v dalších spolkových zemích na východě, především v Sasku, v Durynsku a v Braniborsku, může být lepší zprávou, pokud AfD zůstane v silné opoziční pozici a bude moct dál dělat to, co jí jde nejlépe – kritizovat bez odpovědnosti.“

Co se však stane v okamžiku, pokud by se AfD, která bojuje třeba i za německé vlastenectví či „nové národní sebevědomí“, dostala k absolutní moci, zatím málokdo dokáže předvídat.

„Nikdo v tuto chvíli netušíme, jak to může vypadat, kdyby AfD vládní odpovědnost kdekoliv skutečně převzala. Pokud ale bude naplňovat to, co voličům slibuje, bude to i na regionální úrovni zásadní obrat v německé politice,“ očekává politolog Aleš Michal.