Asad slíbil dialog. Pak zemřely další desítky Syřanů

Martin Novák Martin Novák
3. 11. 2011 21:25
I po dohodě Sýrie a Ligy arabských států režim pokračuje v obléhání opozičních bašt
Palba v Homsu, který je nyní centrem odporu proti režimu.
Palba v Homsu, který je nyní centrem odporu proti režimu. | Foto: Reuters

Damašek - Syrská vláda ve středu přistoupila na plán Ligy arabských států, který zahrnoval stažení tanků a armády z měst i dialog s opozicí.

Jen několik hodin po oznámení dohody ale tanky znovu ostřelovaly domy ve městě Homs, které je v posledních týdnech hlavním centrem odporu proti režimu prezidenta Bašára Asada.

Podle opozičních aktivistů se v noci konaly velké demonstrace a nad ránem tanky obnovily palbu. Nejméně dvacet lidí v Homsu zahynulo, někteří svědci hovoří o desítkách obětí.

Opoziční Syrská národní rada už ve středu pochybovala o tom, že Asad skutečně ozbrojence stáhne a přestane střílet po demonstrantech.

"Pokud by Asad splnil plán Ligy arabských států a jeho ozbrojenci by přestali, znamenalo by to začátek konce jeho režimu. To nepochybně nedovolí, jen manévruje a získává čas," řekl novinářům člen vedení opoziční Syrské národní rady Nadžíb Ghazbán.

Dialog mezi režimem a opozicí se měl podle plánu Ligy arabských států uskutečnit v Káhiře, je však málo pravděpodobné, že k setkání dojde.

Liga nepřímo pohrozila, že pokud Damašek slib nedodrží, může Sýrii vyloučit, nebo vůči ní přijmout sankce. Proti přílišnému tlaku na Asada se však staví Libanon, Alžírsko, Súdán, Jemen a také Irák. V Radě bezpečnosti OSN zablokovaly protisyrské sankce Rusko a Čína.

Opozice žádá, aby Asad odstoupil a uvolnil cestu pro zformování přechodné vlády, která by ukončila osmačtyřicet let režimu strany Baas a připravila svobodné volby.

Asad tvrdí, že proti němu stojí islámští extremisté a teroristé, které je nutné potlačit silou.

Proti němu se ale formují stále silnější oddíly takzvané Syrské svobodné armády, složené z dezertérů, kteří se odmítli podílet na střelbě do demonstrantů.

Oddíly zběhů napadají na silnicích kolony vojáků a příslušníků speciálních sil. Už desítky jich zabily. 

Podle OSN už v Sýrii od začátku protestů v březnu zemřely přes tři tisícovky lidí. Opozice tvrdí, že více než deset tisíc osob bylo zatčeno, někteří z nich jsou ve vazbě mučeni. 

Režim se opírá hlavně o náboženskou komunitu alávitů, k níž patří sám Asad a jejíž příslušníci kontrolují armádu, policii i zpravodajskou službu. Alávité tvoří zhruba dvanáct procent obyvatel Sýrie, většina Syřanů se hlásí k sunnitské větvi islámu.

Demonstrace na podporu Asada ve městě Dejr Ez-Zor.
Demonstrace na podporu Asada ve městě Dejr Ez-Zor. | Foto: Reuters

Informace ze Sýrie se vzhledem k tomu, že vláda omezila vstup zahraničním novinářům, obtížně ověřují. Opoziční aktivisté tvrdí, že režim ztrácí podporu a drží se u moci jen díky tvrdým represím.

"Pokud svět neudělá nic pro ochranu civilistů a zastavení zločinů režimu, Syřané budou nuceni se vyzbrojit a bránit se sami," uvedl devětasedmdesátiletý Anvar Chaddám, bývalý dlouholetý syrský viceprezident, který v roce 2005 odešel kvůli sporům s Asadem do exilu do Paříže.

Prohlásil také, že systém vytvořený stranou Baas nemůže být reformován a Sýrie musí začít zcela novou éru.

Nepokoje v Sýrii inspirovala vlna arabských revolucí, která začala na konci minulého roku v Tunisku a pak zasáhla i Egypt, Libyi, Jemen a Bahrajn.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Korea a KLDR znovu obnovily přerušené "horké linky"

Soul a Pchjongjang obnovily "horké linky", přerušené před rokem. Oznámily to dnes tiskové agentury s odvoláním na komuniké z kanceláře jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Obnovení komunikačních kanálů od dnešního rána ohlásila také Severní Korea.

Severní Korea loni v červnu veškeré oficiální vojenské a politické komunikační kanály přerušila, což vysvětlila jako reakci na činnost jihokorejských aktivistů, kteří na sever posílali letáky kritizující severokorejského vůdce Kim Čong-una za porušování lidských práv a za jaderný zbrojní program.

Pchjongjang tehdy oznámil, že se svým jižním sousedem přeruší komunikační spojení, a následně zničil styčný úřad obou korejských států v pohraničním městě Kesong na území KLDR. Ten byl ustanoven před třemi lety a byl považován za první krok ke zřízení velvyslanectví a k těsnější spolupráci obou korejských států.

Zdroj: ČTK
Další zprávy