Arnault, kvůli němuž nebude Nobelova cena za literaturu, dostal dva roky vězení

ČTK ČTK
Aktualizováno 1. 10. 2018 11:35
Jean-Claude Arnault byl shledán vinným ze znásilnění. V minulosti ho 18 žen nařklo ze sexuálního obtěžování.
Jean-Claude Arnault.
Jean-Claude Arnault. | Foto: Reuters

Stockholm - Ve Švédsku byl v pondělí ke dvěma letům vězení odsouzen Jean-Claude Arnault stojící v centru skandálu, který otřásl Švédskou akademií, jež uděluje Nobelovu cenu za literaturu.

Muž byl shledán vinným ze znásilnění. Kvůli skandálu letos nebude udělena Nobelova cena za literaturu

Francouz Arnault, který je ve švédských kulturních kruzích známou osobností a za manželku má jednu z členek Švédské akademie, čelil obvinění z dvojího znásilnění jedné ženy z roku 2011. Veškerá obvinění, jež proti němu byla vznesena, dříve popřel. Prokuratura požadovala tříletý trest vězení.

Ze sexuálního obtěžování Arnaulta v minulosti nařklo 18 žen. Některé z případů se prý odehrály v prostorách, které patří Švédské akademii. Arnault podle švédského listu Dagens Nyheter také opakovaně předem vyzradil jméno laureáta Nobelovy ceny za literaturu.

V souvislosti s Arnaultem a jeho manželkou Katarinou Frostensonovou se navíc objevila obvinění ze střetu zájmů. Švédská akademie, která každoročně rozděluje asi tři miliony dolarů v podobě stipendií, v minulosti finančně podporovala i stockholmské soukromé kulturní centrum Forum, jejž Arnault s Frostensonovou vedli.

V souvislosti s těmito aférami Švédskou akademii letos opustilo několik členů. V květnu akademie oznámila, že letos neudělí Nobelovu cenu za literaturu, protože je nejprve zapotřebí obnovit důvěru veřejnosti v tuto instituci. Vyhlášení a předání Nobelovy ceny za literaturu za rok 2018 je o rok odloženo, v roce 2019 tak budou předány ceny dvě.

 

Právě se děje

před 46 minutami

Obcím i krajům stoupl přebytek rozpočtu, Schillerová kritizovala nedostatek investic

Obce loni hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Předloni obce vykázaly přebytek 8,3 miliardy korun a kraje 82 milionů korun. Celkově tak hospodaření územních rozpočtů včetně dobrovolných svazků obcí loni skončilo s přebytkem 31,7 miliardy korun, zatímco o rok dříve to bylo 8,8 miliardy korun.

"Finance obcí a krajů jsou ve skvělé kondici. Jejich hospodaření skončilo již osmým rokem po sobě v přebytku. (…) Celkové příjmy samospráv dlouhodobě rostou. Na tom mají největší zásluhu daňové příjmy," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Méně příznivou zprávou podle ní jsou ale údaje o investicích samospráv. "Loni sice kraje a obce proinvestovaly dohromady téměř 124 miliard korun, stále to ale bylo o 30 procent méně, než kolik si naplánovaly," dodala.

Celkové příjmy územních rozpočtů loni vzrostly o 61,5 miliardy korun na 594,1 miliardy korun a celkové výdaje o 38,6 miliardy na 562,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy