2317 mrtvých vojáků. Arménie počítá své padlé z bojů o Karabach, číslo není konečné

ČTK ČTK
14. 11. 2020 13:38
Arménie v sobotu vyčíslila počet svých mrtvých vojáků z poslední arménsko-ázerbájdžánské války o Náhorní Karabach na 2317. Tento údaj ale není konečný. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na arménské ministerstvo zdravotnictví. Konflikt, trvající od 27. září, ukončila smlouva, kterou země podepsaly v noci z pondělí na úterý.
Trosky domu ve městě Terter, které bylo odstřelováno v bojích o Náhorní Karabach.
Trosky domu ve městě Terter, které bylo odstřelováno v bojích o Náhorní Karabach. | Foto: Reuters

"Forenzní služba dosud převzala 2317 těl vojáků, mezi nimiž jsou i ti neidentifikovaní," uvedla mluvčí arménského ministerstva zdravotnictví Alina Nikoghosianová. Výměna těl obětí s Ázerbájdžánem podle ní teprve začala, a počty tedy nejsou konečné.

Arménské úřady před nynější aktualizací údajů uváděly 1339 mrtvých příslušníků ozbrojených sil a pět desítek civilních obětí. Ázerbájdžán své vojenské ztráty nezveřejnil. Oznámil 93 mrtvých civilistů.

Dohoda znamená pro Ázerbájdžán důležité územní zisky. Na jejím základě Moskva vyslala do Náhorního Karabachu vojenský kontingent, který má dohlížet na klid zbraní. Po oznámení dohody vypukly v Arménii protesty. Demonstranti vtrhli do sídla parlamentu a do úřadu vlády, které zpustošili, a 17 politických stran vyzvalo premiéra Nikolu Pašinjana k odstoupení.

Pašinjan své rozhodnutí uzavřít dohodu s představiteli Ruska a Ázerbájdžánu o ukončení bojů vysvětlil snahou vyhnout se zhroucení fronty a zabránit obětování životů tisíců arménských vojáků.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek uvedl, že konflikt si vyžádal více než 4000 mrtvých a 8000 zraněných. Domovy musely podle něj opustit desítky tisíc uprchlíků.

Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 000 mrtvých a statisíce uprchlíků.

Video: Shazování kazetových bomb na Karabach

Shazování kazetových bomb na Karabach | Video: Twitter / Dr. Artyom Tonoyan
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Evropská unie bude mít krizový zdravotní úřad HERA, má zabránit další pandemii

Evropská unie bude mít od příštího roku nový úřad, který má evropský blok v reakci na covidovou pandemii lépe připravit na další krizové situace. Evropská komise ve čtvrtek představila podrobnosti chystaného zdravotního úřadu označovaného zkratkou HERA, který bude mít za úkol uchránit unijní státy před opakováním těžkých dopadů koronavirové nákazy. Brusel chce na jeho fungování v příštích šesti letech vyčlenit miliardu eur (25,5 miliardy korun) ročně.

Unie loni čelila kritice za pomalou reakci na první vlnu pandemie. Komise proto na podzim přišla s návrhy na posílení společné zdravotní politiky. Kromě zvýšení objemu společného nákupu léků či rozšíření pravomocí Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) iniciovala i vznik nového krizového orgánu.

"HERA je dalším stavebním kamenem silnější zdravotní unie a velkým krokem vpřed pro naši připravenost na krize," prohlásila dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy