Mezi Arménií a Ázerbájdžánem opět propukly boje. Klid trval jen jeden den

ČTK ČTK
Aktualizováno 16. 7. 2020 17:26
Na hranici mezi Arménií a Ázerbájdžánem se ve čtvrtek po krátkém období klidu vrátily boje, oznámila ministerstva obrany obou zakavkazských republik. Konflikt propukl na konci minulého týdne a situace se po třech dnech přestřelek dočasně uklidnila ve středu. Boje propukly v neděli v severním úseku společné hranice u arménské oblasti Tavuš a dosud si vyžádaly nejméně 17 lidských životů.
Dům poničený vojenskými střety mezi Arménií a Ázerbájdžánem.
Dům poničený vojenskými střety mezi Arménií a Ázerbájdžánem. | Foto: Hayk Baghdasaryan/Photolure via REUTERS

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany totiž podle agentury Interfax oznámilo, že v bojích s Armény byl zabit další ázerbájdžánský voják, celkem již dvanáctý. Baku současně tvrdí, že od neděle o život přišla i dvacítka arménských vojáků, Jerevan však dosud přiznal jen čtyři zabité vojáky a dvě desítky zraněných, z nichž jeden je ve vážném stavu. Dosavadní bilanci doplňuje jeden zabitý civilista v Ázerbájdžánu.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle RIA Novosti pohrozilo Jerevanu raketovým útokem na jadernou elektrárnu v případě eskalace konfliktu. Turecko ústy ministra obrany zopakovalo podporu "ázerbájdžánským bratřím", čelícím útoku na své území, a předpovědělo rozdrcení Arménů.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev ve čtvrtek odvolal dlouholetého šéfa diplomacie Elmara Mammadjarova. Toho podle agentury Reuters obvinil, že s Arménií vedl "nesmyslná jednání", která stejně nezabránila vzplanutí nepřátelství. Šedesátiletý Mammadjarov, který byl ministrem zahraničí od dubna 2004, podle Alijeva neudělal dost, aby konfliktu zabránil. V čele diplomacie jej nahradil Džejchun Bajramov, který býval ministrem školství.

Z vyvolání střetu s údajným cílem obsadit pozice druhé strany se obě armády obviňují navzájem. Jerevan a Baku i v nových prohlášeních tvrdí, že odpověděly na ofenzivu druhé strany.

"Ráno 16. července se arménské ozbrojené síly opět pokusily napadnout pozice ázerbájdžánské armády v úseku (společné) hranice v oblasti Tavuš," citovala ruská tisková agentura TASS prohlášení Baku. Kriticky promluvila i mluvčí ázerbájdžánského ministerstva zahraničí na Twitteru:

"Okolo 03:40 (01:40 SELČ) arménské ozbrojené síly zabránily pokusu o diverzi. Při odražení útoku nepřítel utrpěl ztráty," napsala naopak mluvčí arménského ministerstva obrany na Facebook.

Mezi oběma státy trvá už desítky let konflikt o enklávu Náhorní Karabach, která se za podpory Arménie v roce 1988 odtrhla od Ázerbájdžánu. Nynější konflikt se nicméně odehrává na jiném místě, poblíž hranic s Gruzií, stovky kilometrů od sporného Náhorního Karabachu.

Konflikt o tuto oblast, která se za podpory Arménie v roce 1988 odtrhla od Ázerbájdžánu, si vyžádal na 30 tisíc obětí do roku 1994, odkdy mezi oběma státy panuje křehké a často porušované příměří. Potyčky - a ty nynější boje se jeví nejvážnější od roku 2016 - ale dosud nepřerostly ve válku.

 

Právě se děje

před 19 minutami

GIBS nezjistila, že by informace z kauzy soudce Sováka vynášeli policisté. Prověřování odložila

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) odložila prověřování úniků informací v kauze soudce pražského vrchního soudu Zdeňka Sováka. Nezjistila, že se některý z policistů dopustil trestného činu. GIBS se záležitostí zabývala od poloviny prosince. Únik informací do médií kritizovala i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Vinila z něj žalobce, což ale odmítla pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

"Vyhodnocením všech získaných materiálů a informací nebylo zjištěno podezření ze spáchání trestného činu ze strany příslušníka bezpečnostního sboru. Celá věc tak byla uložena ad acta," řekla mluvčí inspekce Ivana Nguyenová.

Benešová v lednu uvedla, že by se GIBS měla kauzou zabývat. Zároveň žádala Bradáčovou o prověření úniků. V případu soudce Sováka obviněného z korupce a ovlivňování soudních řízení podle ní některá média měla přístup k interním informacím.

Benešová také uvedla, že vzhledem k rozsahu a detailnosti informací je pravděpodobnější, že informace unikly záměrně od orgánů činných v trestním řízení. Pražské vrchní státní zastupitelství, jehož státní zástupce Sovákovu kauzu dozoruje, se proti kritice ohradilo. Únik ze spisů ze strany policie pak odmítl i šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek. Mazánek i Bradáčová poukázali na to, že k únikům došlo až poté, co příslušné dokumenty obdržely strany trestního řízení - tedy mimo jiné stíhaní lidé a jejich obhájci.

Soudce Sovák čelí obvinění kvůli tomu, že podle vyšetřovatelů ovlivňoval odvolací řízení a nerozhodoval nezávisle, spravedlivě a nestranně. Počínal si tak údajně zejména kvůli slibům protiplnění od svého přítele, spoluobviněného podnikatele Milana Bíby. Soudce tvrdí, že úplatky nebral.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Skepse z pořádání olympijských her roste. Téměř 60 procent Japonců by je zrušilo

Téměř 60 procent Japonců si přeje zrušení letních olympijských a paralympijských her, ukázal průzkum, který zveřejnila japonská tisková agentura Kjódó. Čtvrtina dotázaných obyvatel pořadatelské země si myslí, že by se hry měly konat navzdory zhoršující se epidemické situaci, ale bez účasti diváků. Dalších 12,6 procenta respondentů se domnívá, že by alespoň omezený počet diváků měl mít přístup na sportoviště.

Výsledky průzkumu odrážejí narůstající skepsi z pořádání her, které již byly kvůli pandemii o rok odložené. V současnosti se ale Japonsko potýká se čtvrtou vlnou epidemie covidu-19 a bojuje s nakažlivějšími mutacemi koronaviru, připomíná Kjódó. Pořadatelé již dříve rozhodli, že se hry uskuteční bez účasti diváků ze zahraničí.

Olympijské hry mají začít 23. července. V Tokiu a dalších osmi prefekturách je až do 31. května vyhlášen stav nouze.

Zdroj: ČTK
Další zprávy