Arméni zvolili prezidenta, volby byly svobodné

Roman Staněk
20. 2. 2008 15:24
Chladné vztahy se sousedy se jen stěží oteplí
Předseda Republikánské strany Serž Sarkisjan je favoritem úterních prezidentských voleb v Arménii
Předseda Republikánské strany Serž Sarkisjan je favoritem úterních prezidentských voleb v Arménii | Foto: Reuters

Jerevan - Úterní prezidentské volby v Arménii mají jasného vítěze.

Současný premiér Serž Sarkisjan, spojenec dosavadního prezidenta Roberta Kočarjana získal nadpoloviční většinu hlasů a stane se tak hlavou státu hned v prvním kole.

Podle Ústřední volební komise získal Sarkisjan 52,86 procent hlasů, jeho největší rival Levon Ter-Petrosjan získal asi 21,5 procent hlasů. Ostatní hlasy se rozdělily mezi zbylých sedm kandidátů.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) dnes uvedla, že volby v Arménii byly svobodné a podle mezinárodních standardů. 

Asi dvacet tisíc příznvců opozice přesto vyrazilo do ulic Jerevanu. Opozice považuje volby za zmanipulované. Také po většině předchozích voleb v Arménii následovaly několikadenní opoziční demonstrace. 

Záruka stability

Sarkisjan slibuje pokračování nastoleného kurzu rychlého ekonomického rozvoje v chudé zemi, kterou masivně podporuje diaspora žijící ve Spojených státech, Evropě nebo na Blízkém východě.

Desetitisíce lidí před volbami podpořily bývalého prezidenta Petrosjana
Desetitisíce lidí před volbami podpořily bývalého prezidenta Petrosjana | Foto: Reuters
 

Premiér a předseda Republikánské strany v jedné osobě je také zárukou tvrdé a neústupné linie vůči Turecku, které stále odmítá uznat genocidu Arménů z dob první světové války.

Neúprosný bude i pokud jde o Armény kontrolovaný Náhorní Karabach, který mezinárodní společenství stále uznává jako součást postsovětského Ázerbajdžánu.

"Pokud by se konalo druhé kolo, rád bych soupeřil s Petrosjanem. Odpovědělo by to na mnoho otázek a přineslo do země klid... v druhém kole jej drtivě porazím," uvedl sice dříve Sarkisjan, ale teď je jasné, že k přímému střetu s Petrosjanem, který by volby mohl zdramatizovat, nedojde.

ČTĚTE VÍCE: Arméni volí silnou armádu. A hochy z Karabachu

Levon Ter-Petrosjan, v Sýrii narozený první arménský prezident po rozpadu Sovětského svazu, sázel v předvolební kampani na uklidnění vztahů se svými muslimskými sousedy.

Jedni jej proto považují za "slabocha", jiní však připomínají, že mít uzavřeny téměř všechny hranice s okolními státy škodí rozvíjející se ekonomice. Také život v permanentním strachu z útoku z Ázerbajdžánu či nějaké provokace z Turecka optimismu na straně Arménů nepřidává.  

Hlavní kandidáti na arménského prezidenta:

Foto: Aktuálně.cz
Foto: Aktuálně.cz
Foto: Aktuálně.cz
Serž Sarkisjan (53) Levon Ter-Petrosjan (63) Artur Baghdasarjan (39)
Předseda nejsilnější Republikánské strany a od dubna 2007, kdy jeho strana vyhrála volby, premiér země se narodil, stejně jako současný prezident, v Náhorním Karabachu. Jako všichni kandidáti vystudoval Jerevanskou státní univerzitu a poté během války bojoval s arménskými separatistickými jednotkami. Byl prvním arménským prezidentem po rozpadu Sovětského svazu, až do rezignace v roce 1998. Narodil se v Sýrii, ale přestěhoval se do Jerevanu, kde studoval univerzitu. Vystudoval arabský jazyk a literaturu. Chce zmírnění napjatých vztahů s okolními zeměmi. Vůdce opoziční strany Orinats Jerkir (Vláda práva) se narodil v Jerevanu, vystudoval práva a v roce 1995 se stal členem arménského parlamentu. Od roku 2003 do 2006 byl předsedou komory. Chce Arménii odvrátit od Ruska a směrovat ji více k Západu.

Plynule vpřed

Arménie by se mohla stát jednou z tranzitních zemí pro cestu ropy a zemního plynu z planin Střední Asie a z hlubin Kaspického moře na hladové evropské trhy. Nejprve by se ovšem musely změnit napjaté vztahy se sousedy, což se neočekává. 

Většina pozorovatelů tvrdí, že Sarkisjanova vláda bude plynulým pokračováním vývoje posledních deseti let, kdy byl u moci prezident Robert Kočarjan. Tomu už ústava nedovoluje kandidovat potřetí.

Třiapadesátiletý Kočarjan, který stejně jako jeho dobrý přítel Sarkisjan pochází z Karabachu, tvrdí, že do vládních záležitostí po vypršení termínu nebude zasahovat, odmítl však uvést, kam z prezidentské kanceláře povedou jeho další kroky.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Kosovo uznává méně než 100 ze 193 států OSN, uznání stáhla Ghana

Uznání Kosova už stáhlo 16 zemí, a nezávislost této bývalé jihosrbské provincie tak nyní podporuje méně než 100 ze 193 členských států OSN. O víkendu přišla do Bělehradu příslušná nóta z Ghany, informovala agentura Tanjug.

Srbsko tím zaznamenalo další úspěch ve svém diplomatickém úsilí přesvědčovat země, které uznaly nezávislost Kosova, aby od tohoto svého rozhodnutí ustoupily. Priština to ostře kritizuje a loni kvůli snaze Srbska o její diplomatické blokování zavedla stoprocentní cla na dovoz srbského zboží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy