Armáda v Ciudad Juárez. Násilí gangů se přelilo do USA

Roman Gazdík
5. 3. 2009 7:30
Do mexického města míří 7500 vojáků a federálních policistů
Mexické federální jednotky vyrážejí do Ciudad Juárez
Mexické federální jednotky vyrážejí do Ciudad Juárez | Foto: Reuters

Ciudad Juárez - Ciudad Juárez s milionem a půl obyvatel si pověst nejnásilnějšího mexického města získalo v devadesátých letech stovkami dodnes nevyřešených vražd žen. A Potvrzuje ji i nyní v průběhu války, kterou vede mexická vláda proti drogovým gangům.

Slovo válka není v tomto kontextu nadsazené.

Prezident Felipe Calderón poslal loni do ulic mexických vesnic a měst 45 tisíc vojáků a pět tisíc federálních policistů. V souvislosti s organizovaným zločinem minulý rok zemřelo 6290 lidí (o rok dříve to byla polovina) a v počtu únosů turisticky oblíbené Mexiko předstihlo i mnohem obávanější Kolumbii.

Bilance za leden 2009 je ještě hrozivější - tisíc mrtvých.

Jen v Ciudad Juárez, které je ovládáno juárezským kartelem, zemřelo násilnou smrtí minulý rok tisíc šest set lidí. Místní policejní velitel pod tlakem drogových bossů rezignoval a kartel zveřejnil černou listinu policistů, které jednoho po druhém zabíjí.

Gangy donutily k rezignaci šéfa městské policie - údajně budou zabíjet policisty tak dlouho, dokud je nenechají na pokoji
Gangy donutily k rezignaci šéfa městské policie - údajně budou zabíjet policisty tak dlouho, dokud je nenechají na pokoji | Foto: Reuters

Vláda sem tak tento týden v bezprecedentním tažení poslala 7500 vojáků a policistů. Do žádného mexického města jich nezamířilo v posledních měsících tolik.

USA zasaženy

Konflikt se hrozí přenést i do sousedních Spojených států, které nyní své občany před cestami do Mexika varují. USA jsou nejen cílovou cestou kolumbijského kokainu, ale také hlavním zdrojem zbraní dodávaných do Mexika.

FBI na konci února završila téměř dvouletou operaci na oslabení sinalojského kartelu, při které zatkla 755 lidí. Násilí spojené s mexickými drogovými kartely však v USA v poslední době roste.

„Boj v Mexiku je o dominanci nad pašovacími koridory a tyto koridory se nezastavují na hranici," prohlásil nedávno arizonský státní návladní Terry Goddard. A ví, o čem mluví: ve městě Phoenixu minulý rok narostl počet poprav členů konkurenčních gangů a policie v průměru registrovala jeden „drogový" únos denně.

Ozbrojení policisté v ulicích nejnebezpečnějšího mexického města
Ozbrojení policisté v ulicích nejnebezpečnějšího mexického města | Foto: Reuters

Zvýšený počet útoků spojených s mexickými kartely registrují podle Reuters i v Kalifornii a v Texasu. Texaský guvernér Rick Perry oznámil úmysl poslat na hranici 1000 mužů. Situací se zabývá i Kongres, ministryně pro vnitřní bezpečnost Janet Napolitanová a ministr obrany Robert Gates.

Násilnosti související s činností mexických gangů se objevují podle superintendenta kanadské policie Pata Fogartyho také ve Vancouveru a dalších kanadských městech.

Kolaps Mexika?

Mexičtí politici se nedávno ostře ohradili proti zprávě armády USA, která hovoří o tom, že dvěma státům světa hrozí „rychlý a náhlý kolaps".  Šlo o Pákistán a Mexiko.

Rozpad státních struktur je evidentní zejména na mexické straně hranice s USA, ve městech jako Ciudad Juárez, Tijuana, Nogales nebo Matamoros.

„Myslím si, že začínáme být v pozici, kdy můžeme pomoci Mexičanům více než v minulosti. Některé z těch starých předsudků proti kooperaci - mezi našimi armádami apod. - jsou myslím odstraňovány," prohlásil Gates v neděli v televizi NBC.

Mexičtí drogoví dealeři mají i svého patrona. Je jím "svatý" Jesús Malverde.
Mexičtí drogoví dealeři mají i svého patrona. Je jím "svatý" Jesús Malverde. | Foto: Reuters

Mexičané vždy působení armádních jednotek USA na svém území považovali za ohrožení vlastní suverenity. Na straně Spojených států panují zase obavy z obrovské korupce a promrhaných investic.

Vrcholem mexického zahanbení bylo listopadové zatčení bývalého šéfa protidrogových operací v zemi Noeho Ramíreze kvůli údajnému braní úplatků od sinalojského kartelu.

Na vybavení, reformy a výcvik Spojené státy svému jižnímu sousedovi přikleply 1,4 miliardy dolarů, existují však oprávněné obavy, zda jsou peníze využívány smysluplně a nemíří například na výcvik vojáků, kteří se později nechají od drogových bossů zaměstnat.

Skupina bývalých mexických vojáků zvaných Zetas, kteří pracují ve službách kartelu z Mexického zálivu, například nyní vyhrožuje smrtí guatemalskému prezidentovi Álvaro Colomovi.

Snížit poptávku

Podle pozorovatelů však musejí zatlačit Spojené státy zejména na svém vlastním území. Násilí totiž živí poptávka po kolumbijském kokainu na americkém trhu. Odhaduje se také, že je každý den do Mexika ilegálně gangům propašováno 2000 kusů zbraní.

Calderón se snaží jít kšeftařům po krku. 23 tun kokainu zabaveného v přístavu Manzanillo.
Calderón se snaží jít kšeftařům po krku. 23 tun kokainu zabaveného v přístavu Manzanillo. | Foto: Reuters

„Konzumace roste, což je problém USA i Mexika, a Spojené státy s tím nic nedělají. Drogy přecházejí hranici a já se ptám, co se s nimi stane na území USA?" řekl Aktuálně.cz v říjnu minulého roku bývalý mexický prezident Vicente Fox.

„Jdou z Lareda na trhy v Chicagu a New Yorku, ale nevidím úřady USA, že by proti kartelům, které je převážejí, zasahovaly."

Podle studie think-tanku RAND, který boj s drogami zkoumal na základě poměru cena/dosažený výsledek, je nejvýhodnějším způsobem prevence a léčba a následují policejní akce ve vlastní zemi. Vojenské operace v jiných zemích jsou podle RANDu nejméně efektivní.

Vicente Fox, exprezident Mexika, na konferenci Fórum 2000 v Praze
Vicente Fox, exprezident Mexika, na konferenci Fórum 2000 v Praze | Foto: Ondřej Besperát
Více: Mexický exprezident: za dva roky bude po krizi, znám to
 

Právě se děje

Další zprávy