reklama
 
 

Armáda USA zaútočila na vůdce Tálibánu Mansúra, zřejmě ho zabila

Aktualizováno 22. 5. 2016 18:37
Americká armáda uskutečnila letecké údery na hranicích mezi Afghánistánem a Pákistánem, při kterých zřejmě zahynul vůdce afghánského Tálibánu mulla Muhammad Achtar Mansúr. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Pentagon potvrdil útoky zaměřené na vůdce Tálibánu v opuštěné oblasti blízko hranic Afghánistánu a Pákistánu. "Stále hodnotíme výsledky útoku a poskytneme více informací, až budou k dispozici," oznámil mluvčí Pentagonu Peter Cook. Podle zdroje kromě Mansúra zřejmě přišli při útoku uskutečněném bezpilotními letouny o život i další bojovníci.

Washington - Bezpilotní letouny americké armády v sobotu zaútočily na vůdce afghánského hnutí Tálibán mullu Muhammada Mansúra a zřejmě ho zabily.

Mansúrovu smrt potvrdily afghánská vláda a afghánská tajná služba, stejně jako vysoký představitel Tálibánu. Od Pentagonu zatím oznámení Mansúrovy smrti nezaznělo, útok na něj ale americké ministerstvo obrany potvrdilo. Také vedení Tálibánu se k americkému útoku a k Mansúrově zabití oficiálně nevyjádřilo.

Pákistánská vláda pochybuje, že zabitý muž byl Mansúr a útoky USA kritizovala.

Vysoký velitel Tálibánu mulla Abdul Rauf agentuře AP řekl, že Mansúr zahynul při americkém náletu "v pohraniční oblasti mezi Afghánistánem a Pákistánem".

Afghánský premiér Abdulláh Abdulláh v prohlášení zveřejněném na twitteru uvedl, že "vůdce Tálibánu Mansúr byl zabit při náletu bezpilotního letadla... Jeho auto se stalo terčem útoku v Dahl Bandinu," oblasti v pákistánské provincii Balúčistán těsně za hranicí s Afghánistánem, citovala z Abdulláhova upřesnění agentura Reuters.

Pákistánské ministerstvo zahraničí dnes kritizovalo Spojené státy, že neinformovaly pákistánskou vládu o útoku bezpilotními letadly na pákistánském území a útok označily za porušení svrchovanosti. Pákistán si také není jist, zda obětí útoku byl opravdu Mansúr. Podle něj hlavní oběť útoku nebyla zatím identifikována, měla pákistánský pas na jméno Valí Muhammad a právě se vrátila z Íránu.

Pokud se Mansúrova smrt potvrdí, bude to mít důsledky pro zablokovaná mírová jednání mezi Tálibánem a afghánskou vládou. Mělo by to dopady i na samotný Taliban, jehož některé soupeřící frakce Mansúra jako nejvyššího vůdce odmítají. V Afghánistánu Taliban kontroluje největší území od roku 2001, kdy jeho vládu svrhla intervence Američanů a jejich spojenců.

"Výsledky útoku stále hodnotíme a více informací poskytneme, až budou k dispozici," oznámil mluvčí Pentagonu Peter Cook. Podle činitele amerického ministerstva zahraničí ale přišel při útoku o život Mansúr a zřejmě i někteří další bojovníci Tálibánu. Útok několika dronů na muže, kteří jeli ve vozidle na pákistánské straně hranice, nastal kolem šesté hodiny ranní na východě USA.

Překážka míru a smíření

Mulla Mansúr nahradil teprve loni v létě v čele islamistických radikálů mullu Muhammada Umara, jehož utajovanou smrt Taliban potvrdil loni v červenci až po dvou letech. Mansúr byl předtím Umarovým nejbližším poradcem. Jeho nástup do čela Talibanu ale vyvolal uvnitř organizace rozkol a řada talibanců přešla ke konkurenčním a extrémnějším organizacím typu Islámský stát.

Pentagon označil Mansúra za "překážku míru a smíření mezi vládou Afghánistánu a Talibanem". Podle ministerstva byl vůdce Talibanu aktivně zapojen do plánování útoků proti afghánským a spojeneckým silám. Mluvčí Pentagonu Cook uvedl, že Mansúr ostatním vůdcům Talibanu zakazoval účast na mírových jednáních.

Členové amerického Kongresu útok ocenili. Demokrat Adam Schiff, který je členem výboru Sněmovny reprezentantů pro zpravodajské služby, řekl, že kdyby se Mansúrova smrt potvrdila, byla by to pro Taliban velká rána, ne ale taková, aby se USA mohly z konfliktu v zemi stáhnout. Republikán John McCain uvedl, že "ze spravedlivého konce" vůdce Talibanu má radost, vyzval ale koalici k dalším útokům na toto hnutí.

Taliban uchvátil v Afghánistánu moc v roce 1996 a zavedl v zemi diktaturu na základě islámského práva šaría. Téměř 15 let po jeho svržení je však v zemi stále kolem 13 tisíc zahraničních vojáků, i když většina z nich se zabývá výcvikem příslušníků domácí armády a policie.

Bojovníci afghánského válečníka jménem Kaftar během 35 let konfliktů porazili postupně Sověty, Tálibán i vládní jednotky. Tento příběh je zajímavý ale především proto, že Kaftar je žena. | Video: Radio Free Europe/Radio Liberty |  03:17

autor: ČTK | 21. 5. 2016 23:06

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama