Džidda - Střílení po zombie, vraždění znepřátelených gangů či nekonečné strategie všech možných i nemožných válečných konflitků: nejoblíbenějším hrám pro počítače i herní konzole vždy dominovalo násilí.
To se ale v posledních letech pomalu mění.
Posledním příspěvkem do okruhu tzv. "vážných her", které se snaží konkurovat osvědčeným "střílečkám", je simulace pouti do Mekky. Za hrou Hadždž, jak se cestě do nejposvátnějšího místa islámu říká v arabštině, stojí skupina expertů z Perského zálivu.
Kdo čeká sebevražedné útoky a potlačování demonstrací, má smůlu. Počítačová simulace hráčům umožní, aby si prošli všechny části hadždže, promlouvali s poutníky nebo i s policisty.
Podle vedoucího projektu Saúda Amera bin Muhameda Al-Mutawy má nová hra určitě šanci na úspěch. A o jejích výchovných účincích nepochybuje:
"Většina dětí nerozlišuje mezi "virtuální realitou" a skutečností, a násilí se zpravidla učí právě z her," řekl listu Aš-Šarq al-Awsat s tím, že autoři chtějí pomoci tento trend změnit.
Nejsilnější vždy nevyhrává
Al-Mutawa soudí, že na 90% dětských hráčů mají počítačové hry značný vliv. Investoři jeho plánu věří - na vývoj mu dají více než 3 miliony dolarů. Spolupracovat na hře Hadždž mají i psychologové, sociální a výchovní pracovníci.
Iniciativa arabského herního průmyslu následuje řadu jiných, více či méně úspěšných projektů.
V minulosti na sebe upoutaly například hry "PeaceMaker" ("Mírotvorce"), nebo "Darfur is dying" ("Dárfúr umírá").
Zatímco první nabízí možnost hledat řešení izraelsko-palestinského konfliktu v roli palestinského prezidenta nebo izraelského premiéra, druhá jmenovaná interaktivně přibližuje strádání súdánských uprchlíků.
Uplatňování konceptu "škola hrou" v počítačovém světě oceňuje také OSN. Hráčům už také sama nabídla strategii "Food force" o distribuování potravinové pomoci v oblastech postižených konflikty a humanitárními katastrofami, nebo "Ayiti: The Cost of Life", jejímž prostřednictvím je možné se vžít do problémů chudé haitské rodiny.
