reklama
 
 

Budeme muset odejít domů? Mezi pracujícími Evropany v Británii se šíří strach a nejistota

Aktualizováno 26. 6. 2016 22:36
Jaký bude osud Evropanů, kteří pracují v Británii? To je otázka, kterou mají na rtech skoro všichni pracující Evropané od chvíle, kdy si Británie odhlasovala odchod z Evropské unie. Na pracovištích a ve školách po celé zemi manažeři rozeslali e-maily znepokojeným zahraničním zaměstnancům a studentům, v nichž je ujišťují, že se nic nezmění - tedy prozatím. Formální proces opuštění EU potrvá nejméně dva roky.

Londýn - Vlna nejistoty zaplavuje Annu Wojdylovou, polskou barmanku pracující v Londýně, od chvíle, kdy si Británie odhlasovala odchod z Evropské unie. Budou se její dvě nezletilé děti, které vyrostly v Británii, moci dál ucházet o půjčky na studium na britských univerzitách? Bude muset společně s manželem po 11 letech práce v Londýně prodat dům, který si právě koupili? Opustit zaměstnání? Pokusit se o získání občanství?

Tato 41letá Polka je jen jednou ze statisíců zaměstnanců ze zemí EU v Británii, kteří mají strach a jsou zmatení, co bude pak - až jejich adoptivní země zahájí dlouhý proces rozvazování mnoha svých vazeb s kontinentální Evropou, napsala  agentura AP.

"Kdyby šlo jenom o mě, mohla bych se dokonce vrátit do Polska," říká viditelně nervózní Wojdylová, zatímco doplňuje zásoby v baru italské restaurace v londýnské čtvrti Camden. "Ale moje děti jsou víc Britové než Poláci. Do Polska už nechtějí jezdit ani na prázdniny. A dokonce i mezi sebou mluví anglicky."

Celá společenská třída podnikatelů, dělníků, studentů i těch, kdo to jednoduše chtěli zkusit, přeměnila Británii na svůj domov od doby, co Británie otevřela dveře svým sousedům v EU. A ti mají nyní pocit, že se jejich budoucnost ocitla ve vzduchoprázdnu.

Pozměněná Británie

Imigranti přitom pozměnili podobu Británie; londýnskou čtvrť Kensington změnili na předměstí Paříže, ospalá anglická města, jako je Boston, přeměnili na pobaltské enklávy a regály supermarketů po celé Británii naplnili polským ležákem a klobásami.

"Osobně nedokážu říct, co se pro mě změní," říká Andrea Cordarová, 21letá studentka, která výsledky referenda přirovnala ke svíravé nevolnosti poté, co člověk pokazí zkoušku. Musím jenom držet hlavu nahoře a doufat v nejlepší."

Laurence Borelová, 36letá marketingová konzultantka z Francie, se rozhodla nečekat, aby zjistila, co bude dál. O britský pas požádala už v květnu po více než 15 letech života v zemi.

"Vsadím se, že o něj žádá spousta lidí," řekla s tím, že žádost o britský pas zvažovala už celé roky - a referendum ji pohnulo k činu. "Nechci se vracet do Francie," dodala. "Můj život je tady."

Na pracovištích a ve školách po celé zemi manažeři rozeslali e-maily znepokojeným zahraničním zaměstnancům a studentům, v nichž je ujišťují, že se nic nezmění - tedy prozatím.

"Formální proces opuštění EU potrvá nejméně dva roky," uvedla Oxfordská univerzita ve svém prohlášení. "Naši zaměstnanci a studenti si mohou být jistí, že v krátkodobém horizontu neočekáváme žádné narušení jejich zaměstnání nebo studia."

V dlouhodobějším horizontu se nicméně životy odhadem tří milionů obyvatel zemí EU žijících v Británii mohou změnit v maličkostech - i zásadních věcech.

Ztráta práce pro obyvatele EU

Průzkum, který si zadal list The Financial Times, zjistil, že pokud by se nynější britská imigrační pravidla aplikovala na obyvatele zemí EU, převažující většina by ztratila práci a byla nucena zemi opustit. Což je katastrofální zpráva pro španělské baristy, rumunské sběrače jahod, německé investiční bankéře - a průmyslová odvětví, která na nich závisejí.

Největší dopad to může mít na Poláky; největší skupinu zahraničních zaměstnanců ze zemí EU v Británii. V současnosti tu žije odhadem 850 tisíc lidí z Polska, kteří sem přišli hledat výplaty a příležitosti přesahující zdaleka to, co by kdy mohli očekávat ve své post-komunistické zemi. Tento příliv byl tak zásadní, že polština je nyní druhým nejčastějším jazykem v Británii.

Osud Poláků v Británii představuje tak významnou domácí záležitost v Polsku, že prezident Andrzej Duda po britském referendu slíbil, že polští představitelé "udělají všechno, aby udrželi jejich práva beze změn" v nadcházejících jednáních s britskými představiteli.

"Věřím, že britská vláda ocení příspěvek, jaký Poláci přinášejí k rozvoji Britských ostrovů, a k jejich společenskému a kulturnímu životu," řekl Duda.

Podle britského práva přistěhovalci z EU, kteří v Británii žijí déle než pět let, mohou požádat o trvalé povolení k pobytu. V praxi se tím ale zatěžovalo jen minimum obyvatel zemí EU, protože na své pasy už tak mohli volně cestovat a dosáhnout na vzdělání, zdravotní péči, důchody a další služby v Británii.

Velká Británie byla velmoc, teď se z ní stává "Malá Británie". A z londýnského bankovního centra City bude vesnice, říká ekonom Tomáš Sedláček. | Video: Martin Veselovský |  27:45

autor: ČTK | 26. 6. 2016 19:11

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama