Na lidské bakterie už nezabírají antibiotika. Ze salmonely a streptokoka se mohou stát zabijáci

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
21. 9. 2016 16:29
Některé bakterie rostou v těle dál bez ohledu na přítomnost antibiotik. Jedná se o takzvanou antibiotickou rezistenci, která už v dnešní době představuje celosvětový problém. Bakterie jsou vůči pilulkám odolné, a některé nemoci se tak znovu stávají nevyléčitelnými. Před zneužíváním antibiotik koneckonců varoval už v padesátých letech minulého století slavný vynálezce penicilinu Alexander Fleming. Teď jedná o antibakteriální rezistenci Valné shromáždění OSN.
Bakterie salmonely.
Bakterie salmonely. | Foto: Aktuálně.cz

Washington – Rezistence bakterií vůči antibiotikům se zařadila k největším problémům světového zdravotnictví. Bakterie jsou vůči pilulkám odolné, a některé nemoci se tak znovu stávají nevyléčitelnými.

Podle vědců příčina tkví v jejich nadužívaní – a to nejen ve zdravotnictví jako takovém, ale i v živočišné výrobě a v zemědělství.

Pokud se problém nezačne řešit, odolnost vůči antibiotikům může v roce 2050 vést až k deseti milionům úmrtí ročně. Tvrdí to alespoň studie britských vědců, kterou zveřejnil server BBC.

Antibiotika zažívala velkou popularitu už v polovině dvacátého století, kdy byla oslavována jako "zázrak, který vyléčí vše". Už tehdy se ale našli i tací, kteří na budoucí problém upozorňovali.

Mezi nimi i Alexander Fleming, skotský vynálezce jednoho z nejpoužívanějších antibiotik, penicilinu. Na nadcházející krizi těchto léků upozorňoval už v roce 1945, když za svůj objev přebíral Nobelovu cenu.

Problémem antibakteriální rezistence se ve středu zabývá dokonce Valné shromáždění OSN.

"Klameme sami sebe"

"Je opravdu smutné, jak zneužíváme antibiotika v medicíně a živočišné výrobě. Klameme sami sebe, když si myslíme, že tyto 'zázračné léky' budou vždycky po ruce," sdělil pro The Huffington Post odborník na infekční onemocnění z Uppsalské univerzity ve Švédsku Otto Cars.

Podle údajů amerického Centra pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC) kvůli antibiotické rezistenci každý rok zemře více než 700 000 lidí. Ve skutečnosti ale může být číslo ještě větší, protože neexistuje žádný globální systém, který by tyto příčiny úmrtí monitoroval, napsal The Guardian.

Předpisy jako na běžícím páse

Podle studie, kterou letos v květnu uveřejnil vědecký časopis JAMA, je v Americe v průměru jeden ze tří lékařských předpisů na antibiotika zbytečný.

Pacienti ale tyto léky od doktorů buď sami vyžadují, anebo si lékaři nejsou jistí diagnózou. Raději nechtějí riskovat, že by něco zanedbali.

"Antibiotika používáme na všechno. Bereme to jako samozřejmost, že budou vždycky fungovat. Když zabírat přestanou, usoudíme, že bychom měli použít nové léky. Ale tato strategie už přestala fungovat," řekla Jean Patelová z Centra pro prevenci a kontrolu nemocí. 

Léky už nespasí ani angínu

V roce 2013 zveřejnilo americké CDC seznam celkem osmnácti bakterií, které jsou nejvíce rezistentní. Jde například o bakterii typu Clostridium difficile, která vyvolává onemocnění trávicího traktu, nebo Neisseria gonorrhoeae, která způsobuje kapavku.

Dále se na seznamu objevila také bakterie Salmonella, jež způsobuje salmonelózu, či všechny tři typy streptokoků. Výskyt streptokokových nákaz – například spála, angína nebo zápal plic – je přitom velmi častý hlavně u dětí

 

Právě se děje

před 7 minutami

Norové při návratu do SP získali ve skiatlonu všech šest medailí

Norská reprezentace v běhu na lyžích při návratu do Světového poháru po téměř dvou měsících zcela ovládla skiatlon v Lahti. V závodě žen na 2×7,5 km zvítězila Therese Johaugová před Helene Marií Fossesholmovou a Heidi Wengovou. Jejich týmoví kolegové na dvojnásobné trati si rozebrali medaile v pořadí Emil Iversen, Sjur Röthe, Paal Golberg.

Závody SP v běhu na lyžích v Lahti (Finsko) - skiatlon:

Muži (2×15 km):

1. Iversen 1:10:18,4, 2. Röthe -0,4, 3. Golberg -6,6, 4. Krüger (všichni Nor.) -9,5, 5. Bolšunov (Rus.) -20,9, 6. Holund (Nor.) -28,7, 7. Cologna (Švýc.) -32,8, 8. Niskanen (Fin.) -33,0, 9. Burman (Švéd.) -35,8, 10. Moch (Něm.) -41,8.

Průběžné pořadí SP (po 18 z 28 závodů): 1. Bolšunov 1391, 2. Jakimuškin (Rus.) 660, 3. Manificat (Fr.) 588, 4. Melničenko 571, 5. Bělov 562, 6. Malcev (všichni Rus.) 525, …42. Novák 105, 77. Šeller 24, 91. Pechoušek 10, 94. Černý 10, 95. Kalivoda 8, 102. Fellner 5, 103. Knop (všichni ČR) 5.

Ženy (2×7,5 km):

1. Johaugová 37:45,1, 2. Fossesholmová -28,1, 3. H. Wengová (všechny Nor.) -29,6, 4. Anderssonová (Švéd.) 29,7, 5. Digginsová (USA) -30,1, 6. Něprjajevová (Rus.) -1:02,5, 7. Kallaová (Švéd.) -1:02,8, 8. Stadloberová (Rak.) -1:02,8, 9. Pärmäkoskiová (Fin.) -1:02,8, 10. Kalvaaová (Nor.) -1:07,4.

Průběžné pořadí SP (po 18 z 28 závodů): 1. Digginsová 991, 2. Brennanová (USA) 824, 3. Stupaková 802, 4. Sorinová (obě Rus.) 780, 5. Anderssonová 743, 6. Něprjajevová 715, …16. Razýmová 310, 38. Janatová 92, 46. Beranová 53, 65. Hynčicová 20, 73. P. Nováková (všechny ČR) 12.

před 38 minutami

Zemřel slavný televizní moderátor Larry King

Ve věku 87 let zemřel legendární americký moderátor Larry King, informovala televize CNN, na níž moderátor po desetiletí vedl svou talkshow Larry King Live, v níž zpovídal prezidentské kandidáty, celebrity, i hosty z každodenního života. King byl začátkem ledna hospitalizován s covidem-19.

Podle prohlášení mediální společnosti Ora Media zemřel King v sobotu ráno v nemocnici Cedars-Sinai v Los Angeles, kam byl podle CNN převezen na začátku roku kvůli těžkému průběhu covidu-19. Oznámení však příčinu Kingova úmrtí neuvádí.

CNN vysílala Kingův pořad Larry King Live po dobu 25 let, za něž moderátor natočil přes 6000 dílů. Pořad skončil v roce 2010, King se však o dva roky později vrátil na obrazovky na stanici Ora TV, kde třikrát týdně moderoval pořad Larry King Now.

Moderátor měl podle CNN cukrovku 2. typu a za svůj život čelil řadě zdravotních obtíží, včetně několika infarktů, kvůli nimž v roce 1987 podstoupil čtyřnásobný koronární bypass. V roce 2017 oznámil, že trpí rakovinou plic, kterou se mu však po operaci podařilo překonat.

Další zprávy