Anime nebo manga jako lék na depresi. Japonsko zkouší novou metodu

Francesco Panto strávil dětství a dospívání na Sicílii, ale vzor muže, jakým se chtěl stát, našel v postavách japonských komiksů manga. Dospěl, stal se z něj psychiatr a nyní žije v Japonsku, kde se snaží prosadit terapii založenou na myšlence, že animované seriály anime či manga můžou pomoci mladým lidem s psychickými potížemi.

Panto vedl několik studií, ve kterých se snažil najít odpověď na otázku: Lze anime využít jako terapeutickou metodu v oblasti duševního zdraví, zejména pak u osob, které se těžko odhodlávají požádat o pomoc?

„Mně osobně manga a anime velmi pomohly. Byly to důležité nástroje emocionální podpory,“ řekl.

Na italském ostrově Sicílii, kde vyrůstal, „panovaly velmi silné stereotypy ohledně pohlaví nebo sebevyjádření. Ale ve 12 nebo 13 letech jsem začal hrát hru Final Fantasy a mužské postavy v ní ve mně nesmírně rezonovaly. Byly tak mužné a super, ale svým vlastním způsobem,“ dodal.

Letos v březnu dokončil šestiměsíční pilotní studii o „poradenství založeném na anime postavách“, kterou prováděl na univerzitě v japonské Jokohamě.

Terapeut jako manga archetyp

Jeho tým pracoval s 20 mladými lidmi ve věku 18 až 29 let, kteří vykazovali příznaky deprese, a nabídl jim on-line psychologickou podporu vedenou odborníkem v neobvyklé podobě: Expert se na obrazovce objevoval jako anime avatar s upraveným hlasem.

Tento filtr může lidem pomoci rozpoznat jejich problémy a uklidnit je, domnívá se psychiatr, který doufá, že výsledky studie to potvrdí. Pro účely jeho výzkumu bylo speciálně vytvořeno šest různých postav, včetně „princovské“ s pláštěm, která disponuje dobrou emoční inteligencí, anebo jiné postavy, která má podle psychiatra „mateřskou energii, je stabilní a důvěryhodná... a má útočnou puškou v ruce“.

Každá z nich vychází z konkrétního archetypu komiksu manga, z nichž si účastníci mohou vybrat. „Snažil jsem se každé postavě vdechnout specifickou psychickou obtíž. Například jedna z postav, Kurotó Nagi, trpí bipolární poruchou,“ vysvětluje psychiatr.

Ostatní se potýkají s posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD), úzkostnými problémy nebo mají potíže spojené s konzumací alkoholu. Ale jde také o to, aby tito avataři byli zábavní, zdůraznil Francisco Panto.

Sleduje se tep nebo kvalita spánku

Čtyřiadvacetiletý muž, který byl jedním z účastníků Pantovy studie, řekl, že ho k účasti přilákal popis jedné z postav „hledající skutečnou sílu“. „Měl jsem pocit, že by mi to mohlo pomoci při řešení mých vlastních problémů,“ dodal tento fanoušek anime a vývojář počítačových her, jehož jméno nelze v souladu s pravidly studie uvést.

Cílem první fáze studie, v níž se sledovala srdeční frekvence a spánek účastníků, je především ověřit proveditelnost terapie pomocí anime a zjistit, zda tento typ léčby může zmírnit příznaky deprese.

Projekt je součástí řady iniciativ zaměřených na řešení problémů duševního zdraví v Japonsku. Mezi ně patří zejména ikizurasa - existenciální úzkost pociťovaná lidmi, pro které je těžké žít, těžké přežít ve společnosti, vysvětluje asistentka Mio Išiiová, která se na projektu podílí.

„Je mnoho mladých lidí, kteří nemohou chodit do školy ani pokračovat v práci. Naším cílem je proto nabídnout jim nové možnosti, jak své potíže překonat,“ říká. A je to potřeba o to více, že požádat o psychologickou pomoc je v Japonsku stále značně stigmatizovanou záležitostí, dodala Išiiová.

Psychologická pomoc jako stigma

Podle údajů Světového ekonomického fóra využívá psychologickou pomoc pouze šest procent Japonců. V Evropě nebo ve Spojených státech je tento podíl mnohem vyšší.

Jesús Maya, specialista na rodinnou terapii na Univerzitě v Seville, který se na studii nepodílel, považuje anime za opravdu užitečné. „Může to usnadnit vyjadřování emocí při komunikaci mezi pacientem a terapeutem,“ soudí.

Čtyřiadvacetiletý účastník studie tvrdí, že „pocítil chuť žít, když viděl postavy plné života, které tvrdě pracují na splnění svých snů“, i když o samotné studii nemůže hovořit, aby dodržel protokol.

Mio Išiiová doufá, že tato terapie pomůže široké veřejnosti po celém světě a zejména těm, kteří mají potíže požádat o pomoc navzdory svým problémům s duševním zdravím. Protože "anime nebo nové technologie mohou tyto potíže zmírnit", tvrdí Išiiová.